(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Fiona Ferrová – Wikipedie Přeskočit na obsah

Fiona Ferrová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fiona Ferrová
Fiona Ferrová na French Open 2019
Fiona Ferrová na French Open 2019
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození12. března 1997 (27 let)
Místo narozeníLibramont, Belgie[1]
BydlištěValbonne, Francie[1]
Výška170 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 479 672 USD
Dvouhra
Poměr zápasů280–222
Tituly2 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění39. místo (8. března 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2021)
French Open4. kolo (2020)
Wimbledon1. kolo (2019, 2021)
US Open3. kolo (2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů23–54
Nejvyšší umístění257. místo (17. května 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2021)
French Open3. kolo (2019)
Wimbledon1. kolo (2021)
US Open2. kolo (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2018, 2024)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2021)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240902a2. září 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na úvod Wimbledonu 2019 uhrála Ferrová jen dva gemy na Elise Mertensovou

Fiona Ferrová, nepřechýleně Ferro, (* 12. března 1997 Libramont) je francouzská profesionální tenistka narozená v Belgii. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové turnaje. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2021 na 39. místě a ve čtyřhře pak v květnu téhož roku na 257. místě. V prosinci 2019 se trenérem stal Emmanuel Planque.[1]

Ve francouzském fedcupovém týmu debutovala v roce 2019 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Belgii, v němž prohrála s Pauline Parmentierovou závěrečnou čtyřhru.[3] Francouzky zvítězily 3:1 na zápasy a následně celý ročník ovládly. Do dubna 2021 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–0 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[4]

V sezóně 2019 odehrála nejdelší zápas ročníku, když v úvodním kole kantonského Guangzhou International Women's Open 2019 podlehla za 3.27 hodiny Ukrajince Katarině Zavacké ve třech setech.[5]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1997 v belgickém Libramontu do rodiny Catherine a Fabrizia Ferrových, kteří ve městě vlastnili restauraci. Matka pochází z Belgie a otec má francouzsko-italské předky. Ve věku jednoho roku se s rodiči přestěhovala na jih Francie, kde se rodina stala vlastníkem dvou hotelů ve Valbonne. V tomto středisku začala hrát tenis od sedmi let.[6][7]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V žákovském a juniorském tenise se stala singlovou mistryní Francie v kategoriích 13letých, 16letých a 18letých.[8] Na juniorském kombinovém žebříčku ITF nejvýše figurovala v červnu 2013 na 27. příčce.[9]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v únoru 2012, když na turnaj ve francouzském Bronu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve čtvrtfinále uhrála jediný gem na Ukrajinku Anastasiji Vasyljevovou.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v únoru 2018 na grenobelském turnaji s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve vyrovnaném finále přehrála Lucemburčanku Eléonoru Molinarovou až v tiebreaku rozhodující sady.[2]

Na okruhu WTA Tour, vyjma grandslamu, debutovala na únorovém Abierto Mexicano Telcel 2017 v Acapulku. Jako kvalifikantka na úvod dvouhry podlehla americké nasazené pětce Christině McHaleové.[1] Do čtvrtfinále se premiérově probojovala na kantonském Guangzhou International Women's Open 2018 po vítězství nad turnajovou osmičkou Čeng Saj-saj. Mezi poslední osmičkou hráček však nenašla recept na turnajovou pětku Julii Putincevovou z Kazachstánu.[2][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu French Open 2014, do něhož obdržela divokou kartu. V úvodním kole ji vyřadila Němka Sabine Lisická. První grandslamový zápas vyhrála na French Open 2018, kde přehrála další německou hráčku Carinu Witthöftovou. Následně však nestačila na třetí nasazenou Španělku Garbiñe Muguruzaovou.[10] Do třetí fáze postoupila na US Open 2019 po zvládnutém duelu s krajankou Kristinou Mladenovicovou.[1]

Premiérový titul na okruhu WTA Tour získala na antukovém Ladies Open Lausanne 2019. Ve finále zdolala obhájkyni trofeje a turnajovou trojku Alizé Cornetovou po třísetovém průběhu.[11][1] Druhé turnajové vítězství pak slavila na Palermo Ladies Open 2020 po dvousetové výhře nad Anett Kontaveitovou. Turnaj představoval první podnik okruhu WTA hraný po pětiměsíční pauze způsobené pandemií koronaviru.

Trenérské vedení

[editovat | editovat zdroj]

Přehled trenérů:

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (2–0 D)

Dvouhra: 2 (2–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. červenec 2019 Lausanne, Švýcarsko International antuka Francie Alizé Cornetová 6–1, 2–6, 6–1
Vítězka 2. srpen 2020 Palermo, Itálie International antuka Estonsko Anett Kontaveitová 6–2, 7–5

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D)
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. srpen 2023 Barranquilla, Kolumbie tvrdý Německo Tatjana Mariová 1–6, 2–6

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (6 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
1. únor 2018 Grenoble, Francie W25 tvrdý (h) Lucembursko Eléonora Molinarová 6–4, 6–7(5–7), 7–6(7–3)
2. červen 2018 Padova, Itálie W25 antuka Rusko Ljudmila Samsonovová 7–5, 6–3
3. červen 2018 Montpellier, Francie W25 antuka Argentina Catalina Pellová 6–4, 6–3
4. červenec 2018 Olomouc, Česko W80 antuka Česko Karolína Muchová 6–4, 6–4
5. únor 2023 Monastir, Tunis W15 tvrdý Itálie Cristiana Ferrandová 6–4, 6–3
6. červen 2023 Biarritz, Francie W60 antuka Turecko İpek Özová 7–5, 6–3

Čtyřhra (1 titul)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. září 2023 Le Neubourg, Francie W80 tvrdý  Alina Kornějevová Ukrajina Maryna Kolbová
Ukrajina Nadija Kolbová
7–6(7), 7–5

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fiona Ferro na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Fiona Ferrová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210308a8. března 2021
  2. a b c d Fiona Ferrová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210308a8. března 2021
  3. Fed Cup - Fiona Ferro, en Bleu : "Un rêve qui devient réalité" [online]. TennisActu, 9-2-2019. Dostupné online. 
  4. Fiona Ferrová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20200806a6. srpna 2020
  5. Alex Macpherson. Introducing the 2020 US Open's Grand Slam debutantes [online]. TA Tennis, 2020-08-28 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Fiona Ferro : révolution, Belgique et resto... 3 choses à savoir sur la jeune Française [online]. Le Parisien, 14-04-2019. Dostupné online. 
  7. The 100 Club: How Fiona Ferro embraced change to make her breakthrough [online]. WTA Tenmnis, 27-11-2018. Dostupné online. 
  8. Roland-Garros : Fiona Ferro, une première au plus haut niveau [online]. L'Équipe, 29-05-2018. Dostupné online. 
  9. ITF juniors profile of Fiona Ferro [online]. ITF. Dostupné online. 
  10. Muguruza fells Ferro to reach French Open third round [online]. WTA Tour official website, 31-05-2018. Dostupné online. 
  11. Ferro beats Cornet to win Lausanne Open. 7News. 21-07-2019. Dostupné online [cit. 21-07-2019]. 
  12. Fiona Ferro, la belle ascension [online]. Sport's House, 29-07-2018 [cit. 2019-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 09-06-2020. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]