Flintové sklo
Flintové sklo je olovnaté sklo s vysokým indexem lomu, který se navíc výrazně liší pro různé vlnové délky světla (vysoká disperze). Používá se hlavně k optickým účelům a v kombinaci například s korunovým sklem umožňuje kompenzovat barevnou vadu optických systémů.
Složení
[editovat | editovat zdroj]Flintové sklo obsahuje:
- Křemen (SiO2): asi 62 %
- Oxid sodný (Na2O): asi 6 %
- Oxid draselný (K2O): asi 8 %
- Oxid olovnatý (PbO): asi 24 %
Podle obsahu olova se rozlišuje lehký, střední a těžký flint.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Typické flintové sklo má hustotu asi 3,5 až 4,8 g/cm3, index lomu 1,5 až 2 a Abbeovo číslo menší než 50. Kombinace spojky z korunového a slabší rozptylky z flintového skla lze výrazně snížit barevnou vadu tmeleného objektivu (achromát). Pro vysoký index lomu se užívá také v bižuterii a na výrobu ozdobných předmětů, při použití v brýlích je na překážku vysoká hmotnost.
Název
[editovat | editovat zdroj]Označení flintové sklo pochází z anglického „flint“, pazourek. Anglický sklář George Ravenscroft v roce 1674 objevil pazourek – velmi čistý křemen – jako vhodný materiál pro výrobu skla. Na flintové sklo pak navázala olovnatá skla a křišťály.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, heslo Sklo. Sv. 23, str. 274
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu flintové sklo na Wikimedia Commons
- Optická skla na stránkách Zeiss.cz