G.711
G.711 je nejběžnější, nejrozšířenější a nejjednodušší standard pro digitalizaci zvukového signálu používaný v telekomunikacích. Byl schválen jako ITU-T standard v roce 1988. Pro svou jednoduchost je však také nejméně úsporný na přenosovou rychlost. Vzorkovací frekvence u tohoto formátu je 8 kHz a rozlišení 8 bitů, z toho vyplývá přenosová rychlost 64 kbit/s. G.711 je použit u v ISDN a PCM.
Pro kódování signálu se používá logaritmická komprese, kdy je dvanácti či třináctibitový signál převáděn na osmibitový signál. Logaritmická komprese hovorového signálu v Evropě a Austrálii používá vzorec známý jako A-law (PCMA), v severní Americe a Japonsku vzorec
G.711.0 je další ze standardů ITU-T, schválen v roce 2009. Poskytuje bezztrátovou kompresi G.711. Jeho plný anglický název je Lossless compression of G.711 pulse code modulation. Bývá také označován jako G.711 LLC.
G.711.1 byl schválen v roce 2008. Je to standard, který rozšiřuje G.711 o možnost použít vzorkovací frekvenci 16