George Bowyer
Admirál Sir George Bowyer | |
---|---|
Kapitán George Bowyer (1768, Joshua Reynolds) | |
Vojenská služba | |
Služba | Spojené království |
Složka | Royal Navy |
Hodnost | admirál 1799, viceadmirál 1794, kontradmirál 1794, kapitán 1762 |
Narození | 1740 |
Úmrtí | 6. prosince 1800 (ve věku 59–60 let) |
Titul | baronet 1794 (povýšení), 1799 (dědictví) |
Choť | Margaret Price (1768–1778) Henrietta Brett (od 1782) |
Rodiče | Sir William Bowyer, 3rd Bt. a Anne Stonhouse |
Děti | Sir George Bowyer, 6th Baronet Henrietta Bowyer unknown son Bowyer unknown daughter Bowyer |
Příbuzní | Henry George Bowyer, Sir George Bowyer, 7th Baronet[1] a Sir William Bowyer, 4th/8th Bt.[1] (vnoučata) |
Sídlo | Radley Hall |
Profese | politik a námořní důstojník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sir George Bowyer, 5. a 1. baronet (anglicky Sir George Bowyer, 5th Baronet Bowyer of Denham Court, 1st Baronet Bowyer of Radley Hall) (3. května 1740 Denham Court, Buckinghamshire, Anglie – 6. prosince 1800 Radley Hall, Oxfordshire, Anglie) byl britský admirál. Pocházel ze šlechtické rodiny a u královského námořnictva sloužil od dětství, na moři se zúčastnil válečných konfliktů druhé poloviny 18. století. Ve válkách proti republikánské Francii byl vážně zraněn v bitvě Slavného 1. června (1794). Následky zranění jej vyřadily z další aktivní služby, nakonec ale dosáhl hodnosti admirála (1799). Díky dědictví a vlastním akvizicím byl majitelem panství v několika hrabstvích.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze staré šlechtické rodiny z Buckinghamshire připomínané od 15. století, narodil se na zámku Denham Court jako mladší syn Sira Williama Bowyera, 3. baroneta (1710–1767).[2] Jako kapitánský sluha vstoupil do námořnictva již v jedenácti letech, začínal pod kapitánem Richardem Howem. Sloužil u břehů západní Afriky, ve Středomoří a Karibiku. Na počátku sedmileté války se zúčastnil bitvy o Menorcu a v roce 1758 byl povýšen na poručíka. Dalších bojů se zúčastnil u břehů Francie a v Karibiku, v roce 1761 získal hodnost komandéra. V roce 1762 v boji s Francouzi u ostrova Ouessant padl do zajetí a ztratil loď, načež byl postaven před válečný soud, ten jej zprostil viny.
V roce 1762 dosáhl hodnosti kapitána, ale po sedmileté válce žil několik let mimo aktivní službu. Znovu byl povolán až během války proti USA, kdy s admirálem Byronem odplul do Karibiku a poté se připojil k loďstvu admirála Rodneye. Pod Rodneyovým velením se zúčastnil bitvy u Martiniku (1780) a několika dalších menších střetnutí s Francouzi. V roce 1781 se vrátil do Anglie a v hodnosti komodora velel od roku 1782 v ústí řeky Medway. V roce 1784 byl zvolen do Dolní sněmovny, kde podporoval vládu W. Pitta mladšího. Na půdě parlamentu vystoupil několikrát jako řečník k tématu námořnictva.[3] V Dolní sněmovně zastupoval volební obvod Queenborough v hrabství Kent, kde ve volbách v roce 1784 těsným výsledkem porazil admirála Hyde Parkera.[4] V následujících volbách v roce 1790 již nekandidoval. Mezitím získal v roce 1787 čestnou hodnost plukovníka námořní pěchoty (Royal Marines).
Na začátku válek s republikánskou Francií byl povýšen do hodnosti kontradmirála (1793) a připojil se k loďstvu Channel Fleet admirála Howea, svého prvního nadřízeného z počátku kariéry. Se svou lodí HMS Barfleur podnikl koncem května 1794 útok proti francouzskému loďstvu admirála Villareta de Joyeuse.[5] V následující bitvě Slavného 1. června byl vážně zraněn a musela mu být amputována noha. Za zásluhy obdržel státní penzi ve výši 1 000 liber ročně a získal titul baroneta s nárokem na titul Sir.[6] Titul of Radley Hall byl odvozen od názvu panství, které v roce 1792 zdědil po spřízněné rodině Stonhouse. Aktivně na moři již nemohl sloužit, ale v roce 1794 byl povýšen na viceadmirála a nakonec v roce 1799 dosáhl hodnosti admirála. Po bratru Williamovi (1736–1799) zdědil v roce 1799 starší rodový titul baroneta z Denham Court. Od názvu tohoto sídla byl později odvozen peerský titul barona Denhama, který potomci užívají dodnes. Současným představitelem rodu je George Grenville Bowyer, 3. baron Denham (*1959).[7]
Rodina a majetek
[editovat | editovat zdroj]Kromě statků získaných dědictvím vlastnil také panství Warfield Grove v hrabství Berkshire, kde nechal postavit v georgiánském stylu zámek Warfield House.[8] Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1768 s Margaret Price, ovdovělou Downingovou (†1778), s níž neměl žádné potomstvo.[9] Podruhé se oženil v roce 1782 s Henriettou Brettovou (1753–1845), dcerou admirála a prvního námořního lorda Sira Peircyho Bretta. Z jejich manželství se narodilo šest dětí, dědicem rodových titulů a majetku byl syn Sir George Bowyer, 2. a 6. baronet (1783-1860), který byl řadu let poslancem Dolní sněmovny.[10]
Rodové sídlo Radley Hall bylo v 19. století prodáno a dnes je zde umístěna soukromá internátní škola Radley College. Jako připomínka účasti admirála Bowyera v bitvě Slavného 1. června bývá na budově školy každoročně 1. června vyvěšována britská vlajka.[11][12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Historie rodiny Bowyerů dostupné online
- ↑ George Bowyer na webu The History of Parliament dostupné online
- ↑ Volební obvod Queenborough na webu The History of Parliament dostupné online
- ↑ ŠŤOVÍČEK, Michal: Francie proti Evropě. Války revoluční Francie 1792–1802; Praha, 2017; 504 s. (kapitola Válka na moři: Britský Slavný 1. červen, s. 192–197) ISBN 978-80-7557-041-3
- ↑ KRÁLÍČEK, Václav: Lvi na vlnách. Anatomie námořních bojů Velké Británie s Francií v letech 1789–1794 v Atlantiku; Praha, 2018; s. 157 ISBN 978-80-7557-145-8
- ↑ Rodokmen rodu baronů z Denhamu dostupné online
- ↑ Zámek Warfield House na webu Royal Berkshire History dostupné online
- ↑ Sir George Bowyer na webu thepeerage dostupné online
- ↑ Sir George Bowywer, 2. a 6. baronet na webu The History of Parliament dostupné online
- ↑ Historie školy Radley College na webu radleyarchive dostupné online
- ↑ Admirál George Bowyer na webu morethannelson dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 1. díl (Námořní války Ludvíka XV. a Ludvíka XVI.); Praha, 2021; 367 s. ISBN 978-80-7497-348-2
- KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 2. díl (Revoluční a napoleonské války na moři); Praha, 2022; 396 s. ISBN 978-80-7497-418-2
- KRÁLÍČEK, Václav: Lvi na vlnách. Anatomie námořních bojů Velké Británie s Francií v letech 1789–1794 v Atlantiku; Praha, 2018; 200 s. ISBN 978-80-7557-145-8