(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Hnidousy – Wikipedie Přeskočit na obsah

Hnidousy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hnidousy
Typická nízká zástavba Švermova, vzadu Hnidousy
Typická nízká zástavba Švermova, vzadu Hnidousy
Lokalita
Charakterčást města
ObecKladno
OkresKladno
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 426 (2021)[1]
Katastrální územíHnidousy (2,76 km²)
PSČ273 09
Počet domů519 (2021)[2]
Hnidousy
Hnidousy
Další údaje
Kód ZSJ164551
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hnidousy jsou čtvrť a katastrální území v kladenské městské části Švermov.

Jméno Hnidousy znamená ve staročeštině ves hnidousů, tj. lidí hnidovatých, majících hnidy. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Hniduz (1282), Hnydus (1338), v Hnidusiech (1432) a Hnidausy (1615).[3]

První písemná zmínka o Hnidousech pochází z roku 1282, kdy vesnice patřila vyšehradské kapitule. V první polovině čtrnáctého století byla částí manské soustavy hradu Křivoklát a prvním doloženým hnidouským manem byl roku 1338 Gotfrýd z Hnidous.[4] Jiným manem byl v roce 1407 Dobeš z Hnidous.[5] Některý z manů ve vsi během čtrnáctého století založil tvrz, doloženou poprvé v roce 1414, kdy ji Slavibor z Hnidous prodal Janu Skopcovi z Kralovic.[4] V roce 1432 tvrz patřila Janu Špatkovi. Ten ji udržel i poté, co statek v roce 1434 připadl králi Zikmundovi, který jej daroval Janovi z Schonsee. Jan Špatka poté Hnidousy v roce 1456 prodal Jindřichovi z Malíkovic. V následujících desetiletích byla vesnice rozdělena mezi několik majitelů, přičemž v roce 1472 patřil díl se tvrzí Janu Hochovi.[5]

V roce 1570 statek získal Albrecht Pětipeský z Chýš a nejspíše nechal tvrz přestavět v renesančním slohu. Jeho příbuzní vesnici vlastnili do roku 1613, kdy ji pro dluhy[5] prodali Žďárským ze Žďáru. Tvrz zpustla v průběhu třicetileté války. Na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století byla přestavěna na sýpku, ale ta byla v první polovině devatenáctého století zbořena.[4]

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1869 Hnidousy byly osadou obce Vinařice v okrese Slaný. Při sčítáních v letech 1880–1930 byly samostatnou obcí a v letech 1950–1979 bývaly částí Švermova. Samotný Švermov se stal 1. ledna 1980 součástí Kladna.[6]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

V Hnidousích je sokolovna, působil zde fotbalový klub SK Hnidousy, nově označovaný jako TJ Baník Švermov.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Pamětní deska na rodném domě Františka Kouckého

V roce 1894 se zde narodil František Koucký, od 17 let námořník a kuchař rakousko-uherského válečného loďstva. Dne 11. května 1918 byl popraven v chorvatské Pule za účast na vzpouře námořníků v boce Kotorské. Pamětní deska byla odhalena za účasti deseti tisíc lidí na sokolovně v Hnidousích, připomíná jej pomník v Hnidousích i válečný hrob na hřbitově námořníků v Pule.

Místním rodákem je také Bedřich Švestka (1912–1990), rektor Univerzity Karlovy v době normalizace, akademik, lékař, poslanec, diplomat a vysokoškolský pedagog.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Hnidousy, s. 576. 
  4. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hnidousy – tvrz, s. 137. 
  5. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Tachlovsku, s. 294. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 143, 347, 569. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]