Tripolské hrabství

; vlajka	; znak
Geografie	; Tripolské hrabství (červená) kolem roku 1135
	; Tripolské hrabství (červená) kolem roku 1135
Hlavní město	Tortosa (1102–1109); Tripolis (1109–1289)
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Frankové, Arabové, Maronité, Syřané, Židé, Řekové aj.
Jazyky	latina, starofrancouzština, starookcitánština, aramejština, italština, arabština, řečtina, sabir
Náboženství	římskokatolické (franská šlechta), maronitské, východní ortodoxní, orientální ortodoxní, islámské, judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičná monarchie
Mateřská; země	vazalství:; Jeruzalémské království; Antiochijské knížectví; Ílchanát Mongolské říše
Měna	denier
Vznik	1102 – obsazení Tripolisu křižáky; v průběhu první křížové výpravy
Zánik	1289 – pád Tripolisu do rukou Mamlúků
	Státní útvary a území
	Tripolský emirát Banú Ammar
	Fátimovský chalífát
	Mamlúcký sultanát

Tripolské hrabství neboli Hrabství Tripolis (latinsky Comitatus Tripolitanus), do roku 1109 Tortoské hrabství (dle města Tortosa), bylo posledním ze čtyř křižáckých států založených v Levantě po první křížové výpravě.

Historie

Historie Tripolisu jako křižáckého státu se datuje od roku 1102. Tehdy jeden z vůdců první křížové výpravy Raimond IV. z Toulouse začal bojovat s Banu Ammarem, emírem z Tripolisu, který byl spojencem fátimovského Egypta. Raimond zabíral jedno město za druhým, až nakonec oblehl samotný Tripolis. Roku 1105 Raimond zemřel a jeho žezlo zdědil jeho tehdy nezletilý syn Alfons a jeho bratranec Vilém-Jordan, jako regent. Vilém pokračoval v obléhání města další čtyři roky, zatímco na Východ přijel Raimondův nemanželský syn Bernard, který doteď jako regent spravoval Toulouse ve Francii a opustiv mladého Alfonsa I., který se mezitím vrátil do Evropy a jeho matku. Bernard a Vilém, rozhodnutím jeruzalémského krále Baluina I. přijali, že si každý bude vládnout na svém dobytém území a že Tripolis, který padl následujícího roku, připadne Bernardovi. Když Vilém o několik měsíců později zemřel, Bernard po něm převzal všechna jeho území a stal se tak jediným vládcem.

Hrabství Tripolis se poté stalo vazalským státem jeruzalémského království. Od roku 1142 na jeho území Řád johanitů vlastnil a nezávisle spravoval hrad Krak des Chevaliers. Hrabě Raimond III., který vládl v letech 1152–1187 byl důležitou postavou ve vztazích ke Království jeruzalémskému, a to díky svým příbuzenským vztahům s královským dvorem, jeho matka Hioderna byla dcerou jeruzalémského krále Balduina II. a díky sňatku si držel titul knížete galilejského. Byl dvakrát regentem království, poprvé v letech 1174–1177 za mladého Balduina IV. a podruhé za Balduina V. v letech 1185–1186. Byl také vůdcem opozičních šlechticů vůči příbuzným Balduina IV. Courtanayům, templářům, Guyovi de Lusignan a Renauldovi de Chatillon. Raimond se neúspěšně pokusil vyjednat mír s tureckým sultánem Saladinem. Paradoxně obležení Raimondova panství v Tiberiasu bylo příčinou tažení evropské armády do Galileje a tragické bitvy u Hattínu 4. července 1187 a ačkoliv se Raimondovi podařilo spasit se útěkem, nedlouho nato stejně zemřel.

Hrabství se podařilo uniknout ze spárů Saladinova vítězného tažení, které následovalo po hattínské bitvě. Vlády v Tripolisu se ujal druhý syn antiochijského knížete Bohemunda III. Bohemund IV. Po smrti Bohemunda III. v roce 1201 tvořil Tripolis s Antiochií personální unii s výjimkou let 1216–1219 až do pádu Antiochie roku 1268. Hrabství Tripolis vzdorovalo ještě několik let.

Smrt nepopulárního hraběte Bohemunda VII. vedla k rozepři mezi jeho dědičkou, jeho sestrou Lucií a měšťany, kteří byli podporováni Janovany. Nakonec se Lucie s měšťany a Janovany dohodla, čímž však popudila Benátčany a ctižádostivého Bartolomea Emriaca, který žádal pomoc od mameluckého sultána Qalawuna. Qalawun (arabsky: قلاوون الصالحي) roku 1289 město oblehl a dobyl, čímž křižácké hrabství Tripolis zaniklo.

Symbolika

znaky hrabat z Tripolisu:
hrabata z rodu Toulouse (okcitánská větev), též Raimundovci
znak později přisuzovaný tripolským hrabatům z rodu Raimundovců
Poitiers-antiochijští
(knížata Antiochie)

Vazalská panství

Panství Gibelet

Antické město Byblos se stalo sídelním městem rodiny Embriaco a panství Gibelet, také psáno Jebail (někdy nesprávně zaměňováno se jménem Ibelin). Páni z Gibeletu byli vazalové tripolského hraběte, ale po pádu Tripolisu se stali na nějaký čas vazaly Mamlúků. Jejich jižním sousedem bylo Panství Bejrút v Království jeruzalémském.

Panství Botron

Panství Botron bylo dalším vazalským územím tripolského hrabství. Bylo správně a vojensky kontrolováno z hradu Batroun.

Nejvyšší úřady v hrabství

Úřady v Tripolisu byli zřízeny podle jeruzalémského vzoru. Tyto úřady byly: majordomus, komisař, hejtman, vrchní lokaj a kancléř.

Majordomové

Raimond (1117)
Brunel (1139–1143)

Komisaři

William Peter (1106)
William Raymond (1106)
Roger (1110–1117)
Silvius (1139)
Rainier (1140–1143)
Arnald de Crest (1151–1155)
Hugh Sine Censu (1161–1164)
Raimond de Gibelet (1181–1183)
Osto (1194)
Gerard z Hamu (1198–1217)
Jan (1217), také hejtman (viz níže)
Thomas z Hamu (1227–1255)
William Farabel (1277–1282)

Hejtmani

Falcrand (1142–1145)
William de Lulen (1151)
N. de Monteprasto (1163)
Raimond (1177–1179)
Jan (1187–1217), také komisař (viz nahoře)
Jan (1241–1278)

Vrchní lokajové

Walter de Margat (1137)
Renauld (1139)
Albert (1143)

Kancléři

Pons (1126), také arcijáhen ze Saint Paul
Jotron (1139–1143)
Peter (1142–1143)
Alberic (1163)
Matthew (1174–1187)
Jan (1202), snad byl také kancléřem v Antiochii za Bohemunda IV.

Tripolská hrabata v letech 1102-1289

Raimond IV. z Toulouse, (1102–1105)
Alfons Jordan, (1105–1109)
Vilém Jordan z Cerdagne, regent, (1105–1109)
Bernard z Toulouse, (1109–1112)
Pons z Tripolisu (1112–1137)
Raimond II. z Tripolisu, (1137–1152)
Raimond III. z Tripolisu, (1152–1187)
Raimond IV. z Tripolisu, (1187–1189), syn Bohemunda III. z Antiochie.
Bohemund IV. z Antiochie, (1189–1233, také kníže z Antiochie 1201–1216 a 1219–1233)
Bohemund V. z Antiochie, (1233–1251, také kníže z Antiochie)
Bohemund VI. z Antiochie, (1251–1275, také kníže z Antiochie, (1251–1268)
Bohemund VII. z Tripolisu, (1275–1287)
Lucie z Tripolisu, (1287–1289)

Titulární tripolská hrabata

Lucie z Tripolisu (1289–1299), od pádu města až do své smrti
Filip z Toucy (1299–1300)
titul přešel na krále Kypru a Jeruzaléma
Petr I. Kyperský (1345–1359)
Petr II. Kyperský (1359–1369)
Jacques de Lusignan (?–1396)
Jan z Lusignanu (1396–1430)
Petr z Lusignanu (1430–1451), regent Kypru
Juan Tafures (1469–1473)

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tripolské hrabství na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků County of Tripoli na anglické Wikipedii a Officers of the County of Tripoli na anglické Wikipedii.