Jan Axamit
| MUDr. Jan Axamit | |
|---|---|
.png) MUDr. Jan Axamit | |
| Narození | 12. února 1870 Rychnov nad Kněžnou  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. listopadu 1931 (ve věku 61 let) Praha  Československo |
| Bydliště | Praha (od 1910) |
| Alma mater | Lékařská fakulta |
| Povolání | lékař a archeolog |
| Nábož. vyznání | římskokatolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Axamit (12. února 1870 Rychnov nad Kněžnou[1] – 18. listopadu 1931 Praha[2][3]) byl český lékař a archeolog.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval Lékařskou fakultu University Karlovy v Praze. Už za studií překládal staroperskou poezii, kterou tiskl v Osvětě. Po praxi na zahraničních klinikách působil od roku 1898 jako odborný lékař chorob nosních, ušních a krčních v Praze na Žižkově.[4] V letech 1917–1918 sloužil ve vojenské nemocnici v Pardubicích.
Kromě lékařské praxe vynikl jako archeolog; asi od 1890 pomáhal Břetislavu Jelínkovi při výzkumech na Tetíně u Berouna. Na rozhraní mezi tetínským hradem a vápencovým lomem pak nalezl v roce 1916 důležité neolitické sídliště.[5]
Působil v Prehistorickém odboru Společnosti přátel starožitností českých v Praze, za první světové války krátce vedl pravěké oddělení Národního muzea a od roku 1918 byl konzervátorem památkové péče. Počátkem dvacátých let pracoval pro Státní archeologický ústav v Praze a vedl výzkum v jeskyních Českého krasu (Koda, Děravá).[6]
Jeho badatelská činnost směřovala zejména k archeologickému výzkumu okolí Prahy, a byl to zejména Tetín, Kazín, Libušín, Hloubětín, Džbán v Šárce, Děvín, Levý Hradec, hradiště u Klukovic, Závist. Zachránil jedinečnou keramiku z Kloboučku nad Zlíchovem, kudy dnes vede silnice na Barrandov. Nejvýznamnější je jeho studium eneolitu, v němž navázal na práce Jaroslava Palliardiho. Podle poznatků z Kazína zavedl pojem řivnáčské kultury, kterou identifikoval v roce 1925. Zabýval se soustavou keltských pevností v Čechách a vztahy mezi dobou římskou a hradištní.[4]
Pojednání o bádenské kultuře, vydané posmrtně v roce 1932, zůstalo jen torzem zamýšlené souhrnné práce o českém eneolitu.[4] Během své archeologické činnosti vybudoval i významnou archeologickou sbírku, kterou po jeho smrti zakoupilo v roce 1935 Národní muzeum.
Jeho památku připomíná největší přírodní brána v Českém krasu, pojmenovaná Axamitova brána.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1857-1875 v Rychnově nad Kněžnou, sign.142-13, ukn.8409, str.314. Dostupné online
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve Všeobecné nemocnici, sign. NEM Z14, s. 276
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Prokopa na Žižkově, sign. ŽKP Z6, s. 113
- ↑ a b c AXAMIT Jan 12.2.1870-18.11.1931 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Axamit, Jan, 1870-1931 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Tetín u Berouna. www.archeologickyatlas.cz [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 728 s. ISBN 80-7277-253-8.
- ČTVERÁK, Vladimír, et al. Encyklopedie hradišť v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 149–150.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Axamit na Wikimedia Commons - Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Axamit Jan 1870
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Axamit
