Jan Bělský
| Jan Bělský | |
|---|---|
| Narození | 18. prosince 1815 Bratkovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. února 1880 (ve věku 64 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | architekt a stavitel |
| Děti | Quido Bělský |
| Příbuzní | Václav Bělský bratr |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Bělský, též Johann Bielský (18. prosince 1815 Bratkovice[1] – 7. února 1880 Praha[2]), byl český architekt a stavitel.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval gymnázium v Litoměřicích a Českou techniku v Praze.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Byl dvakrát ženat. První syn Julius zemřel roku 1844 krátce po narození a po něm také manželka Terezie (1819-1845). S druhou manželkou Aloisií (Luisou) měl syny Quida (pozdějšího stavitele), Zdeňka a Stanislava.([3]. Přátelili se s malířem Josefem Mánesem, který je v letech 1855-1857 portrétoval.[4]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Realizoval řadu předních staveb v Praze, například:
- Staroměstské mlýny
- dům čp. 203, 1847, Praha 1 – Staré Město, Anenské nám. 1, Anenská 2, Smetanovo nábř. 24, Na Zábradlí 3,
- Kostel svatých Cyrila a Metoděje v Karlíně, společně s Vojtěchem Ignácem Ullmannem, 1854–1863
- dům "U zlatého velblouda" či "U zlatého jednorožce", 1858, Praha 1 – Staré Město, Staroměstské nám. 21, Železná 2
- budova České spořitelny, dnes sídlo Akademie věd České republiky, architekt: Vojtěch Ignác Ullmann, 1858–1861, Praha 1 – Staré Město, čp. 1009, Národní 3 a 5, Divadelní 10, Krocínova 2
- dům "U Helmů", 1866–1867, Praha 1 – Nové Město, čp. 13, Lazarská 8 / Vodičkova 7
- Hlavní pošta, architekt: Antonín Brandner, Friedrich Setz, Praha 1 – Nové Město, čp. 909, Jindřišská 14,
- Španělská synagoga (původně "Nová synagoga", 1868, architekti: Vojtěch Ignác Ullmann, Josef Niklas, Praha 1 – Josefov, Dušní ulice
- Rudolfinum, architekti: Josef Schulz a Josef Zítek, 1874–1885, Praha 1 – Staré Město, čp. 79, Alšovo nábř. 12
mimo Prahu
[editovat | editovat zdroj]- piaristická škola a kaple, Nepomuk
Restaurace císařských zámků pro císaře Ferdinanda I. po jeho abdikaci.
- zámek Ploskovice 1849–1854
- zámek Zákupy, 1850–1853
Na vnitřní výzdobě obou zámků se účastnil malíř Josef Navrátil.
Spisy
[editovat | editovat zdroj]- BĚLSKÝ, Jan. O nové vodárně pražské. Praha: vlastní náklad, 1875. Dostupné online.
- Naše nová vodárna : všem poplatníkům na uváženou podává Jan Bělský, Praha : vlastní náklad, 1876
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Velvary
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Havla na Starém Městě pražském
- ↑ Pobytová přihláška rodiny Jana Bělského u pražského magistrátu
- ↑ reprodukce portrétu Luisy Bělské a popis přátelských vazeb
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3
- Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3
- heslo Jan Bělský. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1889. ISBN 80-7185-057-8. Svazek III.. S. 708.
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Bělský, Jan, s. 50.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Bělský
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Bělský na Wikimedia Commons - Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Bělský Johann *1815
