Jan III. Scholastikos
Svatý Jan III. Scholastikos | |
---|---|
Narození | 503 |
Úmrtí | 31. srpna 577 (ve věku 73–74 let) |
Státní občanství | Byzantská říše |
Uctíván církvemi | pravoslavná církev |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan III. Scholastikos (starořecky Ιωάννης
Život
[editovat | editovat zdroj]Jan se narodil v syrském městě Sirmis nedaleko Antiochie. Po studiích se stal právníkem (scholastikem). Někdy v letech 548/549 byl antiochijským patriarchou Domninem poslán jako apokrisiarios do Konstantinopole. Krátce před svou smrtí ho císař Justinián I. ustanovil patriarchou v Konstantinopoli, kde na postu vystřídal sesazeného Eustychia. Po Justiniánově smrti Jan za císaře korunoval Justina II. Podle Jana z Efezu byl odpůrcem monofyzitismu (miafyzitismu) a jeho přívržence tvrdě pronásledoval. Jan z Nikia mu naopak přisuzuje dílo Mystagogie, které bylo napsáno v duchu jedné Kristovy podstaty.[3] Po smrti Jana Scholastika v roce 577 se partriarchou znovu stal Eustychios.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Pozdější patriarcha Fotios uvádí, že Jan vytvořil katechetické kázání o Nejsvětější Trojici (Sermo catecheticus),[4] které později vyvrátil Jan Filoponos. Jan z Nikie mu přisuzuje i knihu Mystagogie.[2][3] Toto dílo se však nedochovalo nebo je možné, že šlo o zmiňované kázání.[4] Jeho nejznámějším a jediným zachovaným dílem je Sbírka o 50 titulech ( Synagógé kanonón, resp. celým názvem řecky Synagógé kanonón eis pentékonta titlús durémené, latinsky Collectio quinquaginta titulorum či Synagoga L titulorum[4]), nejvýznamnější východní cirkevně právní sbírka. Je uspořádaná po vzoru justiniánských Digest a vznikla zřejmě ještě během Janova pobytu v Sýrii. Obsahuje 85 apoštolských kánonů, kánony deseti koncilů a 68 kánonů Bazila Velikého. Později k dílu Jan napsal i dodatek církevních zákonů vybraných z Justiniánových Novel, které dostaly název Sbírka o 87 kapitolách (Octoginta septem capitula Ióannis Scholastici, resp. Collectio octoginta septem capitulorum či Collectio LXXXVII capitulorum[4]). V 6. století byly obě sbírky spojeny a neznámým autorem doplněny jako Nomokánon Jana Scholastika (Nomocanon quinquaginta titulorum Ióannis Scholastici). V 9. století podle této sbírky vytvořil velkomoravský arcibiskup Metoděj nový nomokánon pro Velkou Moravu. Šlo však o nové, mnohem kratší a praktičtější dílo.[5] Janovy dopisy a dekrety se nedochovaly.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján III. (konštantínopolský patriarcha) na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Ioannes III. Scholastikos In: Encyklopedie Byzance. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7277-485-2, ISBN 978-80-86420-43-1. S. 220.
- ↑ a b c JOHN III Scholasticus In: Encyclopedia of Ancient Christianity. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0-8308-9717-9. S. 2:422-2:423. (anglicky)
- ↑ a b c JOHN III SCHOLASTIKOS In: The Oxford Dictionary of Byzantium. [s.l.]: [s.n.] ISBN 0-19-504652-8. S. 1047. (anglicky)
- ↑ a b c d e Patrology: The Eastern Fathers from the Council of Chalcedon (451) to John of Damascus (750). [s.l.]: [s.n.] ISBN 0227679792, ISBN 9780227679791. S. 110–111. (z talianskeho Patrologia: I Padri orientali (secoli V-VIII).
- ↑ Dejiny cirkevného práva. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7502-238-7. S. 125–126, 202-203.