Jang-c’-ťiang
Jang-c’-ťiang | |
---|---|
![]() Řeka u vesnice Lian-tuo v provincii Chu-pej | |
Základní informace | |
Délka toku | 6300 km |
Plocha povodí | 1 800 000 km² |
Průměrný průtok | 31 900 m³/s |
Světadíl | Asie |
Pramen | |
Tangla 34°5′31,69″ s. š., 92°54′47,44″ v. d. 6621 m n. m. | |
Ústí | |
u Šanghaje do Východočínského moře 31°15′0″ s. š., 122°2′0″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
![]() | |
Úmoří, povodí | |
Východočínské moře, povodí Jang-c’-ťiangu | |
![]() | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/%E9%95%BF%E6%B1%9F%E6%BA%90%E5%A4%B4.jpg/220px-%E9%95%BF%E6%B1%9F%E6%BA%90%E5%A4%B4.jpg)
Jang-c’-ťiang (tibetsky: འབྲི་ཆུ, Dřičhu; výslovnost, čínsky pchin-jinem Yángzǐ Jiāng, znaky 扬子
výslovnost, čínsky pchin-jinem Cháng Jiāng, znaky zjednodušené 长江, tradiční
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Pramení z ledovců v nadmořské výšce 6 621 m na severní straně pohoří Tangla a Ku-ku-š'-ln v centrální části Tibetské náhorní plošiny na samém jihozápadě provincie Čching-chaj. Pod názvem Ulan-Muren protéká širokou bažinatou dolinou[zdroj?]. Postupně se jmenuje Tchuo-tchuo (čínsky pchin-jinem Tuotuo, znaky 沱沱) a Tchung-tchien (čínsky pchin-jinem Tongtian, znaky
Významné přítoky[editovat | editovat zdroj]
Řeka má přes 700 přítoků. Mezi největší patří:
Přítok | čínsky | pinyin | Ústí kde | strana |
---|---|---|---|---|
Ja-lung | Yalongjiang | Tu-kchou | zleva | |
Min-ťiang | 岷江 | Minjiang | I-pin | zleva |
Tchuo-ťiang | 沱江 | Tuojiang | Lu-čou | zleva |
Ťia-ling-ťiang | Jialingjiang | Čchung-čching | zleva | |
Wu-ťiang (Čchien-ťiang) | 乌江 | Wujiang | Fu-ling | zprava |
Li-šuej | 澧水 | Lishui | Tung-tching-chu | zprava |
Jüan-ťiang | 沅江 | Yuanjiang | Tung-tching-chu | zprava |
C’-ťiang | 资江 | Zijiang | Tung-tching-chu | zprava |
Siang-ťiang | 湘江 | Xiangjiang | Tung-tching-chu | zprava |
Chan-ťiang (Chan-šuej, I-ťü-che) | Hanjiang (Hanshui) | Wu-chan | zleva | |
Kan-ťiang | 赣江 | Ganjiang | Pchu-jang | zprava |
Chuaj-che | 淮河 | Huaihe | Jang-čou | zleva |
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Cn1202-03.jpg/220px-Cn1202-03.jpg)
Největší přísun vody dostává řeka v létě díky monzunovým dešťům. Na horním toku se značnou měrou podílí také tání sněhu a ledovců na horách. V letním období dosahuje vzestup hladiny v Sečuánské kotlině i více než 20 m a na dolním toku 10 až 15 m. V soutěskách činí rozdíl nejvyšší letní a nejnižší zimní úrovně hladiny až 40 m. Průměrný průtok vody činí 31 900 m³/s, což odpovídá ročnímu odtoku 960 km³. Tím je čtvrtou nejvodnější řekou na světě (za Amazonkou, Kongem a Orinokem). Na dolním toku je významný vliv mořských přílivů, které se projevují až ve vzdálenosti 750 km od ústí u města Ťiou-ťiang. Řeka unáší k ústí 280 až 300 Mt nánosů ročně, což způsobuje rychlý růst delty (přibližně o 1 km za 35 až 40 let). Na převážné části toku má voda v řece žlutý odstín, takže pojmenování Evropanů Modrá řeka neodpovídá skutečnosti. V rovinách dolního toku se značná část nánosů ukládá v korytě, zanáší ho a vyvyšuje nad okolní terén. Aby se zabránilo zatopení přilehlých území byly podél řeky a jejich přítoků postaveny hráze o celkové délce 2700 km a výšce 10 až 12 m, ani ty však zcela povodním nezabránily. K největším povodním došlo v letech 1870, 1896, 1931, 1949, 1954. Řeka na převážné části toku v zimě nezamrzá, výjimku tvoří jen pomalé úseky na horním toku.
Povodně[editovat | editovat zdroj]
V historických záznamech lze dohledat za více než dvě tisíciletí od počátku dynastie Chan do pádu císařství 214 velkých povodní, tedy jednu v průměru za deset let. Ve 20. století napáchala Jang-c’ velké škody šestkrát – v letech 1911 (100 000 mrtvých), 1931 (145 000 mrtvých), 1935 (142 000 mrtvých), 1954 (30 000 mrtvých), 1996 a naposledy v roce 1998 (3 656 mrtvých), zničeno 5 milionů domů, zatopeno 21 milionů hektarů orné půdy – trojnásobek rozlohy ČR, celkem postiženo 290 milionů lidí). V hustě osídlené oblasti středního a dolního toku vyrůstají každým rokem nové domy a továrny, což dramaticky zvyšuje škody, způsobené každou budoucí povodní. Celou situaci komplikuje postupné zavážení jezer, lemujících dolní tok řeky. Jezera, která dokázala pochytit část vodních přívalů jsou pozvolna přeměňována v zemědělskou půdu. Příkladem může být jezero Tung-tching-chu (
Využití[editovat | editovat zdroj]
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/YangtzeWuhanFirstBridge.jpg/440px-YangtzeWuhanFirstBridge.jpg)
Řeku lze bez nadsázky označit za hlavní tepnu čínského hospodářství. Využívá se na zavlažování a k zásobování vodou pro rozsáhlé zemědělské oblasti, hlavně v Sečuánské kotlině a na dolním toku. Je nejdůležitějším čínským lovištěm sladkovodních ryb, když především v povodí jezer Tung-tching-chu, Pcho-jang-chu a Tchaj-chu je široce rozvinutý rybolov (kapr obecný, tolstolobik bílý, amur bílý, amur černý). Již od dávných dob slouží k vodní dopravě, která je možná v délce 2 850 km až k úpatí Čínsko-tibetského pohoří. Její význam je o to větší, že až do Wu-chanu mohou plout námořní lodě s výtlakem do 10 kt. Na dolním toku řeku křižuje Velký kanál, který již od středověku řeku spojuje s dalšími oblastmi Číny. Od ústí Chuaj-che u Jang-čou směřuje na sever ke Žluté řece a dále k Pekingu, na opačnou stranu pak vede do Chang-čou. Je také obrovskou odpadní stokou, do které je ročně vypuštěno asi 14 miliard tun odpadních vod.[1]
Energetika[editovat | editovat zdroj]
Na spodním toku jsou postaveny pouze dvě vodní elektrárny – elektrárna Tři soutěsky (instalovaný výkon 21 000 MW) a přehrada Ke-čou (čínsky pchin-jinem Gezhou, znaky
Přehrada Tři soutěsky[editovat | editovat zdroj]
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/YangtzeInThreeGorges.jpg/220px-YangtzeInThreeGorges.jpg)
Mezi městy Wan-čou (dříve Wan-sien) a I-čchang se řeka v délce 200 km hluboce zařezává do skalních masívů a na několika místech se zužuje na 300 m. Toto romanticky vyhlížející údolí nese název Tři soutěsky (
Doprava[editovat | editovat zdroj]
I když řeka je významnou tepnou vodní dopravy, pro železniční a silniční dopravu byla dlouho překážkou. Překonávána byla pomocí přívozů, což bylo při nepříznivých podmínkách nebezpečné – při nejtragičtější nehodě v říjnu 1945 nedaleko Tchaj-singu zahynulo při potopení přívozní lodě více než 800 osob.[3] Prvním mostem na dolním toku (3000 km od ústí) byl dvoupatrový (železnice a silnice) 1760 metrů dlouhý most ve Wu-chanu. Další mosty a tunely následovaly, v dubnu 2012 je jich již 70. Vzhledem k rozměrům řeky jde o technicky náročná díla. Například nedaleko ústí překonává ramena řeky u Šangaje soustava tunelu (délka 9 km) a dvou mostů (délka 53 a 10 km – z toho 20 km přes řeku), nedaleko Su-čou přemosťuje řeku Most Su-tchung (zavěšený most s největším rozpětím hlavního pole – 1088 metrů) a nedaleko Nankingu je Most Žun-jang (visutý most se čtvrtým největším rozpětím hlavního pole – 1 490 metrů).
Vzácná fauna[editovat | editovat zdroj]
Řeka je životním prostředím pozoruhodných endemických druhů živočichů, jakými jsou např. kriticky ohrožený aligátor čínský (Alligator sinensis). Do začátku 21. století k nim patřili také kytovec delfínovec čínský (Lipotes vexillifer), který je od prosince 2006 považován za vyhynulého a veslonos čínský (Psephurus gladius), největší sladkovodní ryba, která je považována za vyhynulou od roku 2022.
Větší města podél řeky[editovat | editovat zdroj]
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Yangzi_river_ship_yard_on_river_bank.jpg/220px-Yangzi_river_ship_yard_on_river_bank.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Miroslav Šuta: Míra znečištění v Číně už omezuje rozvoj Archivováno 13. 5. 2008 na Wayback Machine., respekt.cz
- ↑ Časopis Stavebnictví: Tři soutěsky - čínská dimenze. www.casopisstavebnictvi.cz [online]. [cit. 2012-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-24.
- ↑ 《
重 温 红色经典》专栏:中安 轮烈士 纪念馆. www.taixing.cn [online]. [cit. 2012-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-03.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jang-c'-ťiang na Wikimedia Commons
- Jang-c’-ťiang na OpenStreetMap
Encyklopedické heslo Jang-tse-kiang v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Jang-c'-ťiang ve Wikislovníku