Josef Seifert (politik)

Josef Seifert
Josef Seifert
Poslanec Moravského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1906 – 1918
Senátor Národního shromáždění ČSR
	Ve funkci:; 1925 – 1925
Stranická příslušnost
Členství	Mor. str. pokroková; Lid. str. pokroková; Čs. národní demokracie
Narození	6. ledna 1870; Nový Mlýn u České Lípy; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. srpna 1926 (ve věku 56 let); Domousnice; Československo
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	politik a advokát
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Seifert (6. ledna 1870 Nový Mlýn u České Lípy^[1] – 17. srpna 1926 Domousnice^[2])^[3] ,byl český a československý politik, člen Moravské strany pokrokové a po vzniku Československa senátor Národního shromáždění ČSR za Československou národní demokracii.

Biografie

Narodil se v Novém Mlýnu u České Lípy. Vystudoval gymnázium v Jičíně a absolvoval práva na Univerzitě Karlově v Praze (během vysokoškolských studií byl aktivní v akademickém čtenářském spolku, spolu Slávie i v akademické jednotě v Jičíně^[2]). Profesně a politicky potom působil na Moravě. Od roku 1897 byl advokátním koncipientem v Uherském Hradišti, kde si později otevřel samostatnou advokátní kancelář.^[3]

Počátkem 20. století se angažoval v pokrokovém hnutí a byl členem organizace Pokrokový klub pro Moravu v Brně. V Uherském Hradišti založil a vydával v letech 1898-1899 list Náš kraj a pak v letech 1899-1902 Slovácký kraj. Za Moravskou stranu pokrokovou kandidoval v zemských volbách roku 1906 na Moravský zemský sněm a patřil mezi pět pokrokářských kandidátů, kteří byli na Moravě zvoleni. Stal se pak místopředsedou jejich poslaneckého klubu.^[4] Byl zvolen za českou městskou kurii, obvod Uherské Hradiště, Uherský Brod, Luhačovice atd. Mandát zde obhájil i v zemských volbách roku 1913.^[5]^[6] Roku 1908 přešel po sloučení pokrokové strany do Lidové strany pokrokové na Moravě.^[3]

Po parlamentních volbách v roce 1920 získal za národní demokraty senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně roku 1925 jako náhradník poté, co rezignoval senátor Adolf Stránský.^[7]

Profesí byl advokátem v Uherském Hradišti.^[8] Působil i jako člen výboru městské spořitelny a předseda městské finanční komise v Uherském Hradišti.^[3] V Uherském Hradišti byl přes dvacet let členem obecního zastupitelstva a zasedal v okresní školní radě. Po vzniku ČSR byl též povolán k státnímu soudu v Brně.^[2]

Zemřel na infarkt myokardu na návštěvě u svého švagra Jindřicha Maštálky. V poslední době před smrtí byl nemocný.^[2]

Jeho vnučkou byla Jelena Rennerová, v letech 1948–1952 první manželka pozdějšího švédského premiéra Olofa Palmeho.^[9]

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Jablonec u Mimoně
↑ ^a ^b ^c ^d Národní listy 18. 8. 1926
↑ ^a ^b ^c ^d Autoritní záznam SVK v Kladně
↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 357, 360, 364-365.
↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
↑ Nekrolog v Národních listech uvádí, že byl roku 1911 zvolen i poslancem Říšské rady ve Vídni, ale v seznamu poslanců nefiguruje.
↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-29]. Dostupné online.
↑ 282. schůze, ověření mandátu [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
↑ HRUBÝ, Dan. Pražské příběhy. Na cestě Malou Stranou.. Jarošov nad Nežárkou: Pejdlova Rosička, 2015. ISBN 978-80-905720-3-4. S. 255–256.

Externí odkazy

Josef Seifert v Národním shromáždění v roce 1925 Archivováno 3. 6. 2020 na Wayback Machine.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnosti Jablonec u Mimoně

[NLSeifert-2] Národní listy 18. 8. 1926

[SVKSeifert-3] Autoritní záznam SVK v Kladně

[4] kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 357, 360, 364-365.

[slovník-5] MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.

[6] Nekrolog v Národních listech uvádí, že byl roku 1911 zvolen i poslancem Říšské rady ve Vídni, ale v seznamu poslanců nefiguruje.

[7] jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-29]. Dostupné online.

[8] 282. schůze, ověření mandátu [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.

[9] HRUBÝ, Dan. Pražské příběhy. Na cestě Malou Stranou.. Jarošov nad Nežárkou: Pejdlova Rosička, 2015. ISBN 978-80-905720-3-4. S. 255–256.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]