Kami
U kořenů šintoismu stojí uctívání kami (
- kami kosmologických mýtů – mytologie vzniku jap. ostrovů a císařské rodiny
- Kami přírod. jevů, živlů a přírodních procesů – např. hory moře nebo např. růstu
- Kami nižšího typu sídlící v určitých objektech – nápadného tvaru (jistá hora, strom, kámen)
- Kami umožňující lovecký úspěch – např. bůh rybářů
- Kami spojená se zemědělstvím – např. bohyně rýže nebo bohyně potravy
- Kami, představující lid. vlastnosti – sílu paží, inteligenci, talent,…
- Kami jednotlivých rodin, klanů nebo vesnic(jap.udžigami) – původem je pravděpodobně uctívání předků.
- Mimořádní jedinci, kteří dosáhnou stavu kami po smrti (jap. hikogami) – obvykle utrpěli násilnickou smrt a jako zlí duchové způsobují pohromy. Populární je kami Tendžin, což je duch učence Sugawary Mičizaneho z 9. století. Byl donucen uchýlit se do exilu, kde zemřel nešťastnou náhodou. Poté zasáhla hlavní město série katastrof. Aby se duch uklidnil, začali uctívat mrtvého učence jako patrona učenosti. Dnes tradičně pomáhá studentům, kteří pravidelně navštěvují svatyni, aby požádali o pomoc před zkouškou.
- Mimořádní jedinci, kteří dosáhnou stavu kami za života (jap. ikegami) – žili asketickým životem nebo patří mezi císařskou rodinu (např. japonský císař).
Mezi nejznámější kami patří:
- Amaterasu – bohyně slunce a světla.
- Fudžisan – sídlo dcery boha Honinigiho, ročně ji navštíví statisíce poutníků.
- Daikoku – bůh dobrého bydla v kuchyni, dnes představuje prosperitu a blahobyt. Je jedním z nejoblíbenějších bohů, protože tradičně přináší štěstí.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kami na Wikimedia Commons