Karoline Louise von Klencke
| Karoline Louise von Klencke | |
|---|---|
 Karoline Louise von Klencke, portrét od Johanna Christopha Frische, 1786, Gleimhaus Halberstadt | |
| Rodné jméno | Caroline Louise Karsch |
| Narození | 21. června 1754 Fraustadt |
| Úmrtí | 1802 Berlín |
| Místo pohřbení | Berlín |
| Povolání | básnířka, spisovatelka |
| Národnost | německá |
| Manžel(ka) | Heinrich Wilhelm Hempel, Carl Friedrich von Klencke |
| Děti | Karl Hempel, Ferdinend Hempel, Ferdinande Hempelová, Helmina Vilemína Kristína von Chézy, Vilemína von Klencke |
| Rodiče | Anna Louisa Karschová, Daniel Karsch |
| Příbuzní | Wilhelm von Chezy a Max Chézy (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karoline Louise von Klencke (někdy také uváděna jako Caroline) (21. června 1754, Fraustadt[1] na jihu Pruska – 21. září 1802, Berlín[1]) byla německá básnířka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Caroline Louise von Klencke se narodila jako Caroline Louise Karsch. Její otec byl krejčí Daniel Karsch, matka byla německá básnířka Anna Louisa Karschová. Manželství Karschových nebylo vřelé a matka Anna často trpěla domácím násilím. Její matka přes své kontakty s důstojníky zařídila nástup jejího muže do armády. Následně vyrůstala Karolína několik let v odloučení. Roku 1761 se s matkou přestěhovala do Berlína, kde se jí díky podpoře matčiných přátel dostalo vzdělání na Heckerschen Realschule.[2]
V roce 1770 ji nechala matka provdat za nevlastního strýce truhláře a sekretáře loterie Ernsta Wilhelma Hempela, syna její babičky. V šestnácti letech porodila své první dítě, Heinricha Wilhelma. Později měli další tři děti, které se nedožily dospělosti. [2]Manželství bylo po deseti letech ukončeno. Ve svých 28 letech se v roce 1752 provdala znovu a to za dvaadvacetiletého šlechtice Carla Friedricha von Klencke. Tento vztah nenašel podporu ani u jedné z jejich matek. Z tohoto manželství přišla na svět roku 1783 pozdější spisovatelka a libretistka Helmina, provdaná von Chézy. Carl Friedrich von Klencke svou manželku pak opustil, takže se stejně jako její matka dvakrát rozvedla. Když později von Klencke požádal o obnovení vztahu, jeho nabídku odmítla. Po smrti své matky se odstěhovala zpět do jejího domu do Berlína, kde opuštěná a nemocná v roce 1802 zemřela.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jejími přívrženci byli Klamer Eberhard Karl Schmidt a Johann Wilhelm Ludwig Gleim, kteří roku 1788 vydali svazek jejích básní a roku 1802 publikovali další díla této spisovatelky. Předcházely tomu dva příležitostné tisky vydavatelství Maurer v Berlíně z roku 1786: O skonu krále, věnováno knížeti Ferdinandovi z Braunschweigu a Lüneburgu a Nebeské matce našeho nejdražšího vládce Friedricha Wilhelma II. k nejvyšším narozeninám, ve jménu jeho národa. Drama s titulem Upřímný Švýcar (vydáno 1776 u Deckera v Berlíně; 108 stránek) bylo sedmadvacetkráte hráno v berlínských divadlech.[3] Biografii své matky vydala v roce po její smrti (1792). Bibliografie se skládá hlavně z dopisů samotné Karschin a ze vzpomínek dcery, proto tento zdroj je dnes kriticky posuzován. Její dcera vydala roku 1805 u Willmanse ve Frankfurtu sbírku Život a romantické básně Karschininy dcery (502 stránek).[4]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Měla sestru Charlottu († 1760), nevlastního bratra Johanna Christiana Hirsekorna (* 1748) a další sourozence. U bratra Johanna není otcovství Daniela Karsche jasné, jelikož byl vyděděn a možná mohl být Karschovým jen svěřen do výchovy. Dohromady porodila šest dětí. První čtyři děti měla se svým nevlastním strýcem Heinrichem Wilhelmem Hempelem:
- Heinrich Wilhelm (* 3. července 1770) se dožil 75 až 84 let,
- Karl (1776-1780) zemřel ve čtyřech letech,
- Ferdinande (únor 1778 – listopad 1778) se dožila devíti měsíců,
- Ferdinand (listopad 1780 – červenec 1781) se dožil osmi měsíců.
Děti, které zplodila s Friedrichem Karlem von Klencke:
- Helmina Vilemína Kristína von Klencke, provdaná von Chézy (6. ledna 1783 – 28. ledna 1856), básnířka, zemřela v 73 letech ve švýcarské Ženevě.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POTT, Ute, Briefgespräche. Über den Briefwechsel zwischen Anna Louisa Karsch und Johann Wilhelm Ludwig Gleim. Mit einem Anhang bislang ungedruckter Briefe aus der Korrespondenz zwischen Gleim und Caroline Luise von Klencke, Göttingen 1998.
- POTT, Ute, Berlin – Halberstadt – Berlin. Anna Louisa Karsch und Caroline Luise von Klencke als Autorinnen im Briefwechsel mit Johann Wilhelm Ludwig Gleim, in: Anke Bennholdt-Thomsen/Anita Runge (Hg.), Anna Louisa Karsch (1722–1791). Von schlesischer Kunst und Berliner „Natur“, Ergebnisse des Symposions zum 200. Todestag der Dichterin. Göttingen 1992.
- KLENKE, Karoline Louise von, Leben und romantische Dichtungen der Tochter der Karschin, hrsg. von Helmina von Chézy, Berlin, 2013, online.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caroline Louise von Klencke na německé Wikipedii.
- ↑ a b PATAKY, Sophie. Lexikon deutscher Frauen der Feder. Norderstedt: [s.n.], 2016. S. 433.
- ↑ a b c ORTRUN, Niethammer. Autobiographien von Frauen im 18. Jahrhundert. Tübingen: [s.n.], 2000. S. 236.
- ↑ FLEIG, Anne. Handlungsspielräume. Dramen von Autorinnen im Theater des ausgehenden 18. Jahrhunderts. Würzburg: [s.n.], 1999. S. 168-173.
- ↑ Leben und romantische Dichtungen der Tochter der Karschin [online]. Dostupné online.
