Kofun
Kofun (japonsky
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kofuny se lišily tvarem a velikostí podle toho, kdo v nich byl pohřben. Pro méně významné osoby to byly kofuny s půdorysem čtverce či kruhu, členové panovnického rodu byli pohřbíváni převážně v kofunech s neobvyklým půdorysem připomínajícím klíčovou dírku a někdy obehnanými jedním nebo i více vodními příkopy. Jejich japonský název je zenpókóenfun (
Do současné doby se na ostrovech Honšú a Kjúšú zachovalo asi 160 000 kofunů. Japonská Agentura pro kulturní záležitosti (Agency for Cultural affairs, japonsky Bunkačó
Celkem 188 velkých kofunů (včetně Daisen kofunu) dnes spravuje Úřad správy císařského dvora (Imperial Household Agency, japonsky Kunaičó
Mohylové hrobky se v 2.–5. století n. l. objevily také v různých částech Korejského poloostrova. Nikdy se tam ale nepřiblížily gigantickým rozměrům japonského Kofunu Daisen. Vztahy a souvislosti mezi japonskými a korejskými mohylovými hrobkami se v posledních letech staly předmětem intenzivního výzkumu.[12][13]
Kofuny zapsané na seznam UNESCO
[editovat | editovat zdroj]Skupiny starověkých mohylových hrobek - kofunů - v oblastech Mozu a Furuiči | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | Japonsko |
Sakai | |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | iii, iv |
Odkaz | 1593 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2019 (43. zasedání) |
Daisen kofun a další gigantické kofuny představují nejenom nejvýznamnější památky japonského starověku, ale i mimo Japonsko bývají často svým významem srovnávány s egyptskými pyramidami, mexickou Pyramidou Slunce nebo s menhiry Stonehenge[14][15]. Logické proto bylo zařazení největších kofunů na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO, které se uskutečnilo v červenci 2019. Prvním krokem k realizaci tohoto záměru se stal v listopadu 2010 zápis „Skupiny starověkých mohylových hrobek v oblastech Mozu a Furuiči“ na předběžný seznam (tentative list) UNESCO[16]. Do nominace bylo zařazeno 49 velkých kofunů v jižní části ósacké prefektury, včetně největšího Daisen kofunu. Ve městě Sakai, které leží v centru celé oblasti, byla zároveň zřízeno Ústředí pro podporu zápisu kofunů ze skupiny Mozu-Furuiči na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Toto ústředí zajišťuje koordinaci s japonskou vládou a vydává také různé informační a propagační materiály[17][18] . Japonská vláda schválila nominaci k zápisu na seznam UNESCO v červenci 2017[19][20] a v lednu 2018 odeslala dopis s oficiální nabídkou[21] do sídla UNESCO a ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla). Inspektoři ICOMOS provedli ve dnech 11. až 17. září 2018 prohlídku památek a v květnu 2019 vydali doporučení k realizaci zápisu[22]. Oficiálně byl zápis na seznam světového dědictví vyhlášen 6. července 2019 na 43. zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO v Baku v Ázerbájdžánu[23]. Pro úspěšné završení celého procesu bude důležitá spolupráce státních orgánů a Úřadu správy císařského dvora Kunaičó. V tomto směru je nadějné, že když byly 23. října 2018 na hrázi mezi prvním (vnitřním) a druhým vodním příkopem největšího Daisen kofunu zahájeny práce spojené s vykopávkami a údržbou (budou trvat do začátku prosince 2018), byli na uzavřený terén Daisen Kofunu vůbec poprvé ke spolupráci s Kunaičó přizváni odborníci ze správy města Sakai. [24][25]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Furuiči kofungun
-
Kami Išizu Misanzai kofun
-
Nisanzai kofun
-
Ičinojama kofun
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑
古 [online]. Dostupné online. - ↑
墳 [online]. Dostupné online. - ↑ MIZOGUCHI, Koji. The archeology of Japan. 1.vyd. Cambridge University Press, 2013. ISBN 978-0-521-88490-7. S.4
- ↑ FRÉDÉRIC Louis. Le Japon (Dictionaire et civilisation). 1.vyd. Paris: Robert Laffont, 1996. ISBN 2-221-06764-9. S. 628-629
- ↑ BARNES, Gina. Archeology of East Asia. 1. vyd. Oxford – Havertown: Oxbow Books, 2015. ISBN 978-1-78570-071-2. S. 347
- ↑ Japonsko – statistická ročenka. Agency for Cultural Affairs 2001 (Heisei rok 13) odst. 2. Dostupné online
兵庫 県 教育 委員 会 兵庫 県 の遺跡 ・遺物 数 の全国 的 な位置 (pdf file) - ↑ JANOŠ, Jiří. Státní tajemství mohylových hrobů. Živá historie (Brno: Extra Publishing) 2014, č. 9, s. 30-34
- ↑ MIZOGUCHI, Koji. op. cit. s. 241-296
- ↑ IČINOSE, Kazuo. Symbol Období Kofun – Nintokuovo mauzoleum. (v japonštině – Kofun džidai no šinboru ・ Nintokurjókofun
古墳 時代 のシンボル・仁徳 陵 古墳 ). 1. vyd. Tokio: Shinsensha, 2009. ISBN 978-4-7877-0935-6. S. 9-10 - ↑ Imperial Household Agency – Ryobo. Dostupné online http://www.kunaicho.go.jp/e-about/shisetsu/ryobo.html/ Archivováno 23. 4. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ BARNES, Gina. op. cit. s. 357-358
- ↑ JANOŠ, Jiří. Japonsko a Korea – dramatické sousedství. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1503-7. s. 49.
- ↑ BARNES, Gina. op. cit. s. 332-342
- ↑ IČINOSE, Kazuo, op. cit. s. 6
- ↑ JANOŠ, Jiří. Japonské „pyramidy“ jsou obestřeny tajemstvím. Lidové Noviny [2008-05-20] Dostupné online.
- ↑ Mozu-Furuichi Kofungun, Ancient Tumulus Clusters. UNESCO World Heritage Centre – Tentative Lists 2010 Dostupné online.
- ↑ 1600 years of History: Toward the Registration of the Mozu-Furuichi Kofungun Ancient Tumulus Clusters as a World Heritage Site. 15minutový videoklip ve verzi v angličtině. Dostupné online. Archivováno 30. 6. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Sakai City is striving to have Mozu-Furuichi Kofungun inscribed as a World Heritage site. Dostupné online. Archivováno 30. 6. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ PARRY, Richard. Japan’s mysterious tombs hold secret to ancient shame. The Times [2017-08-29] Dostupné online.>
- ↑ JOHNSTON, Eric. Osaka’s ancient burial mounds eyed for World Heritage status but clear explanations elude. The Japan Times [2017-08-22] Dostupné online.
- ↑ Japan to nominate ancient tombs in Osaka for World Heritage list. Kyodo/The Japan Times [2018-01-19] Dostupné online.
- ↑ Průběžné informace o úsilí při registraci kofunů na seznam UNESCO.
登録 に向 けた取 り組 み (v japonštině). Dostupné online. Archivováno 30. 6. 2018 na Wayback Machine. - ↑ UEDA, Mayumi. Imperial burial mounds get the nod for World Heritage status. The Asahi Shimbun. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-06. Archivováno 6. 7. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ First joint survey planned for Daisen Kofun, Japan’s largest ancient tomb. The Japan Times [2018-10-16] Dostupné online. https://www.japantimes.co.jp/news/2018/10/16/national/history/first-joint-survey-planned-daisen-kofun-japans-largest-ancient-tomb/#.W9C551QzZ_8
- ↑ Excavation begins in 1st joint survey of Japan’s largest ancient tomb. The Mainichi [2018-10-23] Dostupné online. https://mainichi.jp/english/articles/20181023/p2a/00m/0na/014000c
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kofun na Wikimedia Commons