Kristián IV. Dánský
| Kristián IV. Dánský | |
|---|---|
| z Boží vůle král dánský a norský, Vendů a Gótů, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský a dithmarschenský, hrabě oldenburský a delmenhorstský | |
 Malba od Pietera Isaacsze, 1611–1616 | |
| Doba vlády | 4. duben 1588 – 28. únor 1648 |
| Korunovace | 19. srpen 1596, Kodaň |
| Narození | 12. duben 1577 Frederiksborg |
| Úmrtí | 28. únor 1648 Rosenborg |
| Pohřben | katedrála v Roskilde |
| Předchůdce | Frederik II. |
| Nástupce | Frederik III. |
| Manželky | Anna Kateřina Braniborská Kirsten Munková |
| Potomci | Kristián Frederik III. Ulrich Anna Kateřina Sofie Alžběta Leonora Kristina Waldemar Kristián Alžběta Augusta Kristiana Hedvika Dorotea Alžběta nemanželské Kristián Ulrich Gyldenløve Jan Ulrich Gyldenløve Ulrich Kristián Gyldenløve Alžběta Sofie Gyldenløve |
| Dynastie | Oldenburkové |
| Motto | Fromhed styrker rigerne – dan Regna firmat pietas – lat |
| Otec | Frederik II. |
| Matka | Žofie Meklenburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kristián IV. (12. dubna 1577 – 28. února 1648), (dánsky Christian 4., norsky Christian Kvart nebo Quart) byl král Dánska a Norska od roku 1588 až do své smrti v roce 1648. Dánsko pod jeho vládou vnitřně vzkvétalo a Kristián je považován za jednoho z největších dánských králů. Naopak nepříliš zdařilá byla jeho zahraniční politika, především neúspěšná účast na třicetileté válce a boj se Švédskem pod vládou krále Gustava II. Adolfa.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Kristián se narodil 12. dubna 1577 na Frederiksborgu králi Frederikovi II. a jeho manželce, královně Žofii Meklenburské. Na trůn usedl po smrti svého otce v roce 1588 ve svých jedenácti letech, ale fakticky vládnout začal až 17. srpna 1596 a korunován byl o dvanáct dní později.
Manželství, milenky a potomci
[editovat | editovat zdroj]Poprvé se oženil 30. listopadu roku 1597 s Annou Kateřinou Braniborskou, dcerou Joachima Friedricha Braniborského, vévody Pruského. Z manželství vzešlo šest potomků, z nichž pouze tři se dožili dospělosti. Nedlouho po porodu šestého dítěte Anna Kateřina po čtrnácti letech manželství 29. března roku 1612 zemřela, patrně na malárii.
- Frederik (15. srpna 1599 – 9. září 1599)
- Kristián (10. dubna 1603 – 2. června 1647), zemřel rok před svým otcem a na dánský trůn tak nastoupil jeho mladší bratr Frederik, ⚭ 1634 Magdalena Sibylla Saská (23. prosince 1617 – 6. ledna 1668)
- Žofie (4. ledna 1605 – 7. září 1605)
- Alžběta (13. března 1606 – 24. října 1608)
- Frederik (18. března 1609 – 9. února 1670), pozdější dánský a norský král Frederik III., ⚭ 1643 Žofie Amálie Brunšvická (24. března 1628 – 20. února 1685)
- Ulrich (2. února 1611 – 12. srpna 1633), administrátor schwerinského biskupství
Ještě před královninou smrtí měl Kristián v letech 1610–1613 poměr s Kirsten Madsdatterovou († 1613), jež mu porodila jednoho syna:
- Kristián Ulrich Gyldenløve, (* 3. února 1611; † 6. října 1640)
V letech 1613–1616 měl dále poměr s Karen Andersdatterovou († 1673 in Kopenhagen), s níž měl dvě děti:
- Dorothea Elisabeth Gyldenlöve (* 1613; † 1615)
- Jan Ulrich Gyldenløve, (* 10. března 1615 Kronborg; † 31. ledna 1645 Kronborg)
31. prosince 1615 uzavřel Kristián morganatický sňatek s krásnou šlechtičnou, Kirsten Munkovou (* 6. července 1598; † 19. dubna 1658), s níž měl dalších dvanáct potomků.
- Anna Kateřina (* 10. srpna 1618 Frederiksborg; † 20. srpna 1633),
- Sofie Alžběta (* 20. září 1619 Skanderborg; † 29. dubna 1657),
- Eleonora Kristina (* 8. července 1621 Frederiksborg; † 16. března 1698 Maribo Kloster),
- Waldemar Kristián (* 1622 Frederiksborg; † 26. Februar 1656 Lublin), vévoda šlesvicko-holštýnský
- Alžběta Augusta (* 28. prosince 1623 Kronborg; † 9. srpna 1677),
- Frederik Kristián (* 26. dubna 1625; † 17. července 1627),
- Kristiana (* 15. července 1626 Haderslevhus (Hansborg); † 6. května 1670),
- Hedvika (* 15. července 1626 Haderslevhus (Hansborg); † 5. října 1678 Kristiansstad),
- Marie Katharina (* 29. května 1628; † 1. září 1628),
- Dorotea Alžběta (* 1. září 1629 Kronborg; † 18. března 1687 Augustiniánský klášter v Kolíně),
přičemž u posledního dítěte není Kristiánovo otcovství jisté, neboť Kirsten Munková měla v té době poměr s Ottem Ludwigem, hrabětem Salmem, za což byla posléze vypovězena na své statky.
Po rozluce navázal král vztah s Wiebke Kruseovou, vychovatelkou u Ellen Marsvinové. Ta mu porodila dvě děti:
- Ulrich Kristián Gyldenløve (* 7. dubna 1630 Ibstrup nebo Jägersborg/DK; † 11. prosince 1658)
- Alžběta Sofie Gyldenløve (* 1633 in Bramstedt?; † 20. ledna 1654)
Soudí se, že Kristián měl celkem kolem 26 dětí, právoplatných i levobočků, i když jich mohlo být i více.
Nemanželské děti královy nesly jméno Gyldenløve; toto jméno dostávaly i nemanželské děti nástupců Kristiána IV. – Frederika III. i Kristiána V. Jejich potomci byli šlechtici a obdrželi jméno Danneskjold.
Vnitrostátní reformy
[editovat | editovat zdroj]Kristián byl velmi podnikavý člověk, což se velmi pozitivně projevilo na vnitrostátní reformní politice. Jeden z jeho prvních počinů byl, že zreformoval dánské námořnictvo a počet stálých lodí zvýšil z dvaceti dvou v roce 1596 na šedesát v roce 1610. Se svým královstvím se seznámil během námořní cesty kolem Severního mysu, kterou zorganizoval v roce 1599.
S reformami námořnictva a rozšiřováním evropského ekonomického směru merkantilismu souviselo zakládání zámořských kolonií. První Kristián založil na jižním pobřeží Indie (viz Dánská Indie) v roce 1620. Kristián také udělil licenci Dánské Východoindické společnosti.
Jako mnohem větší problém se však ukázala reforma státního vojska. I přes Kristiánovy snahy o zavedení branné povinnosti z držav Dánské koruny většina armády zůstávala žoldácká.
„Architekt na trůnu“
[editovat | editovat zdroj]Kristiánova vláda se nesla ve znamení řady velkolepých architektonických projektů; zanechal po sobě bohaté kultrurní dědictví a je přezdíván „architekt na trůnu“. Většina velkých projektů v Dánsku byla postavena za jeho vlády pod vedením nizozemských inženýrů. Vedle založení měst, jako např. Christiania (dnešní Oslo), Kristiansand, Kristianstad, Kristianopel, Christianshavn či Glückstadt vystavěl např. zámky Frederiksborg, Rosenborg a Halmstad; dokonce sám vytyčil stavební pozemek královského dvora v Glückstadtu.
Podnikl rovněž významné kroky k ochraně svého království výstavbou řady pevností, např. pevnost Christianspries v dnešním Kielu byla vybudována na jeho popud (začátek v roce 1632).
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian IV of Denmark na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián IV. Dánský na Wikimedia Commons - http://www.thepeerage.com/p10227.htm#i102269
- (anglicky) Christian 4, King of Denmark
| Předchůdce: Frederik II. Dánský |
|
Dánský král 1588–1648 |
|
Nástupce: Frederik III. Dánský |
| Předchůdce: Frederik II. Dánský |
_non_crown.png){kind=small}
|
Norský král 1588–1648 |
|
Nástupce: Frederik III. Dánský |
| Předchůdce: Frederik II. Dánský Filip Holštýnsko-Gottorpský |
|
Vévoda Šlesvicko-holštýnský 1588–1648 s Filipem Gottorpským do r. 1590 s Janem Adolfem Gottorpským (1590–1616) s Frederikem III. Gottorpským od r. 1616 |
|
Nástupce: Frederik III. Dánský Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský |
