Laacher See
| Laacher See | |
|---|---|
 Jezero Laacher See. | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Německo |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°24′45″ s. š., 7°16′12″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 3,13 km² |
| Délka | 1,964 km |
| Šířka | 1,186 m |
| Objem | 0,103 km³ |
| Povodí | 12,2 km² |
| Max. hloubka | 51 m |
| Ostatní | |
| Typ | sopečný |
| Nadm. výška | 275 m n. m. |
| Pobřeží | 7,3 km |
| Odtok vody | Fulbertův tunel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Laacherské jezero,[1] německy Laacher See, je kalderové jezero sopečného původu, nacházející se ve spolkové zemi Porýní-Falc v Německu. Leží v pohoří Eifel asi 24 km severozápadně od Koblenz, 37 km jižně od Bonnu a nejbližším městem je Andernach, které se nachází 8 km východně, na břehu řeky Rýn. Nemá žádný přirozený odtok, a proto byl před rokem 1170 vykopán Fulbertův tunel. Ačkoli je často označován jako maar nebo kráterové jezero, ve skutečnosti se jedná o kalderu. Vznikla mohutnou vulkanickou erupcí o síle VEI 6 před 11–13 tisíci lety. Teprve po jejím naplněním vodou vzniklo samotné jezero. Od té doby k žádné erupci nedošlo, nicméně dle vědců je sopka pod Laacher See stále aktivní.[2][3]
Vulkanologie
[editovat | editovat zdroj]Vulkanismus v Německu lze vysledovat až 50 milionů let do minulosti a jeho původcem byla kolize mezi africkou a eurasijskou tektonickou deskou. Poslední erupce sopky, která vytvořila tuto kalderu, se odehrála na rozmezí pleistocénu a holocénu před 11 200 až 12 900 lety. Hlavní erupce pliniánského typu trvala zřejmě několik dní. Předcházely ji a zároveň ji následovaly slabší freatomagmatické erupce. Během události bylo vyvrženo obrovské množství vulkanického popela a pemzy. Sopečný spad zasypal přilehlou oblast vrstvou o tloušťce až 7 metrů. Tento materiál pravděpodobně přehradil úzké koryto Rýnu poblíž města Andernach. Dočasné jezero o ploše asi 140 km² tuto překážku následně prorazilo a povodňová vlna zaplavila značné území dolního Rýna. Celkový objem vyvržené hmoty činil přibližně 16 km³, což na indexu vulkanické aktivity odpovídá stupni VEI 6. Byl tedy 1,5× silnější než výbuch (10 km³) sopky Pinatubo roku 1991 a 16× silnější než erupce (1 km³) St. Helens v roce 1980 – nejnákladnější sopečný výbuch v historii USA. Jemnější ložiska sopečného popela lze stále najít ve čtvrtohorních sedimentech v jižním Švédsku či severní Itálii. Výbuch Laacher See uvolnil do atmosféry taktéž velké množství síry a hovoří se o něm jako o možné příčině stadiálu dryas – krátkého globální ochlazení, v rámci Würmského glaciálu (poslední doby ledové).
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Mofety v jezeře Laacher See. -
Topografická mapa oblasti kolem jezera Laacher See.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Laacher See na anglické Wikipedii a Laacher See na německé Wikipedii.
- ↑ Slovník naučný. Díl čtvrtý, I – Lžidimitrij. Redigoval František Ladislav Rieger. Praha: I. L. Kober, 1865. S. 1120.
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/laacher_see.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=210812
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Laacherské jezero na Wikimedia Commons
