Lekár umierajúceho času
Lekár umierajúceho času | |
---|---|
Původní název | Lekár umierajúcého času |
Žánr | drama |
Formát | seriál |
Předloha | motivy ze života Jana Jesenského |
Dramaturgie | Marian Puobiš |
Námět a scénář | Vladimír Körner |
Režie | Miloslav Luther |
Hrají | Petr Čepek Emma Černá Miloš Nedbal Rudolf Hrušínský Martin Huba Josef Karlík Stanislav Dančiak Ladislav Mrkvička |
Země původu | Československo |
Jazyk | slovenština |
Počet dílů | 5 (seznam dílů) |
Obvyklá délka | 369 min |
Produkce a štáb | |
Vedoucí produkce | Karel Kochman |
Kamera | Ivan Šlapeta |
Hudba | Svetozár Štúr |
Střih | Jiří Brožek |
Zvuk | Jiří Kříž |
Produkční společnost | Československá televize Bratislava Filmové studio Barrandov |
Premiérové vysílání | |
Stanice | Československá televize |
Vysíláno | 20. února 1984 – 19. března 1984 |
Lekár umierajúceho času na ČSFD Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lekár umierajúceho času je životopisný historický televizní seriál Československé televize Bratislava z roku 1983, zpracovaný jako výpravná historická sága.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]- Petr Čepek – Ján Jesenský – mluví Milan Kňažko
- Emma Černá – Maria Regina Felsová, Jesenského žena – mluví Anna Javorková
- Miloš Nedbal – lichvář a zlatník Fels, Mariin otec – mluví Jozef Kroner
- Rudolf Hrušínský – císař Rudolf II. – mluví Leopold Haverl
- Martin Huba – Johannes Kepler
- Josef Karlík – Tycho Brahe – mluví Ivan Rajniak
- Stanislav Dančiak – Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
- Ladislav Mrkvička – Giordano Bruno – mluví Stano Dančiak
- Vlastimil Venclík – malíř Jacob Hoefnagel – mluví Dušan Kaprálik
- František Řehák – Vavřinec Benedikt z Nudožer – mluví Ivan Krivosudský
- Miloš Pietor – rektor Martin Bacháček z Nouměřic
- Karel Brožek – Mistr David Lippach
- František Kovár – Jan Campanus Vodňanský
- Ilja Racek – teolog Tilemann Heshusius – mluví Milan Lasica
- Milan Kňažko – kat Jan Mydlář – mluví Igor Čillík
- Jan Kanyza – Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic
- Stanislava Bartošová – Polyxena z Pernštejna, Lobkovicova žena – mluví Kamila Magálová
- Lubomír Kostelka – Jindřich Matyáš Thurn – mluví Rudolf Kraus
- Jan Kačer – Jáchym Ondřej Šlik – mluví Marián Slovák
- Leoš Suchařípa – zemský sekretář Pavel Michna z Vacínova – mluví Slávo Zahradník
- Ota Sklenčka – Václav Budovec z Budova – mluví Elo Romančík
- Mikuláš Huba – Bohuslav z Michalovic
- Václav Knop – Ferdinand II. Štýrský – mluví Ján Venényi
- Jiří Bartoška – Fridrich Falcký – mluví Štefan Kožka
- Bohuslav Čáp – písař Filip Fabricius – mluví Jozef Cút
- Peter Debnár – Matouš Děpolt z Lobkovic
- Jiří Kostka – rytíř Kašpar Kaplíř ze Sulevic – mluví Alojz Kramár
- Milan Riehs – Pavel z Říčan – mluví Anton Mrvečka
- Milan Klacek – komoří Filip Lang z Langenfelsu – mluví Marián Gallo
- Vít Olmer – Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka – mluví Peter Mikulík
- Karel Augusta – Jaroslav Bořita z Martinic – mluví Ivan Matulík
- Jiří Bednář – Albrecht z Valdštejna – mluví Jozef Šimonovič
- Jan Teplý – prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda – mluví Teodor Piovarči
- Jiří Prýmek – Jan Daniel Kapr z Kaprštejna – mluví Slávo Drozd
- Václav Vydra – Albrecht Jan Smiřický – mluví Ivan Gogál
- Andrej Hryc – velitel Franz Melchiar
- Raoul Schránil – saský kurfiřt Kristián II. Saský
- Miloš Vavruška – Kristián I. Anhaltský – mluví Viktor Blaho
- Pavol Mikulík – španělský vyslanec don Baltasar de Zúñiga
- František Husák – velitel Ostrštok – mluví Július Vašek
- Taťana Fischerová – Floro, Jesenského milenka – mluví Magda Vašáryová
- Bronislav Poloczek – lazebník Jakub – mluví Dušan Tarageľ
- Anna Maľová – Jakubova žena Bohunka
- Vladimír Černý – student Prokůpek
- Rostislav Kuba – student Abrosius – mluví Alfréd Swan
- Jan Kuželka – student Gregorius – mluví Milan Kiš
- Boris Rösner – vrah Timo – mluví Ján Mistrík
- Jan Kraus – vrah Otrhanec – mluví Marián Zednikovič
- Naďa Hejná – Jesenského babička
- Jan Přeučil – přednášející – mluví Teodor Piovarči
- Dana Hlaváčová – služebná Elfrieda – mluví Jela Bučková
- Miriam Kantorková – hostinská – mluví Eva Matejková
- Zdeněk Srstka – okrádač mrtvol – mluví Viliam Polónyi / kaskadér
- Peter Bzdúch – felčar Zoltán
- Jiří Wohanka – turecký velitel
- Ondřej Havelka – student – mluví Alfréd Swan
- Jan Kotva – student – mluví Gustav Herényi
- Petr Drozda – felčar v ležení
- Yvetta Kornová – služebná u Mydláře Dorotka – mluví Jana Nagyová
- Bohuslav Ličman – páter Sabinus
- Václav Kaňkovský – stařec na ulici – mluví Vladimír Kostovič
- Rudolf Pellar – opilec na ulici – mluví Peter Debnár
- Zita Furková – služebná Betka
- Věra Tichánková – hostinská Muttrl – mluví Oľga Vronská
- Ladislav Křiváček – venkovan Seppl – mluví Michal Monček
- Jožka Stoklasa – venkovan Tobias – mluví Viliam Polónyi
- Zuzana Kronerová – sestra Beata
- Barbora Štěpánová – sestra Pia – mluví Anna Šulajová
- Jiří Krytinář – dvorní šašek
- Alena Karešová – řeholnice – mluví Hana Kováčiková
- Karel Fořt – vyvolávač při popravě
- Marta Richterová – měšťanka, majitelka domů – mluví Oľga Šalagová
- Stanislav Hájek – zvoník – mluví Viliam Polónyi
- Oldřich Velen – profesor Karlovy Univerzity
- Vladimír Hrubý – farář při popravě – mluví Vladimír Kostovič
- Václav Kotva – kupčící kněz při popravě – mluví Daniel Králik
- Rudolf Hrušínský ml. – opilý důstojník s děvčaty
- Josef Žluťák Hrubý – sluha
- Karel Engel – kaskadér
- Jaroslav Tomsa – kaskadér
- Kateřina Urbancová – Julinka, Jesenského dcera
Seznam dílů
[editovat | editovat zdroj]Doctor Vitenbergicus
[editovat | editovat zdroj]V první epizodě mladý Jesenský nastupuje na studia, kde se seznamuje s mladým učencem Johannem Keplerem, jako polní lékař se účastní války s Turky a nakonec nastupuje jako profesor chirurgie a anatomie na univerzitě ve Wittenbergu. Zde se také žení s dcerou místního lichváře Felse Marií.
Anatomia Pragensis
[editovat | editovat zdroj]Jessenius přichází do Prahy. Je přijat císařem Rudolfem II. Podaří se mu provést v Praze první veřejnou pitvu na oběšenci v Řečkově koleji. Tělo pro pitvu i přes původní nevoli získává od kata Mydláře. Jessenius se usazuje v Praze, kam za ním na konci přijíždí i manželka.
Stellis vinctus
[editovat | editovat zdroj]Jessenius se stává lékařem na Karlově Univerzitě a osobní lékařem Rudolfa II. České stavy si na Rudolfovi vynutí tzv. Majestát. Mezitím Prahu zasáhne morová epidemie. Při morovém běsnění je zavražděna i Jesseniova zdravá manželka. Jessenius ošetřuje císaře Rudolfa na smrtelné posteli. Po jeho smrti balzamuje i jeho tělo.
Theatrum mundis
[editovat | editovat zdroj]Jessenius je novým císařem Matyášem propuštěn. Jessenius stráví zimu v horách s dívkou Florou. Po její smrti se ujímá jejich společné dcery. Stává se rektorem pražské univerzity. Po defenestraci a stavovském povstání se lékař stává jako legát českých stavů do Uher.
Via Doloris
[editovat | editovat zdroj]Jesenského mise do Uher je neúspěšná. Za nového krále si české stavy zvolily Fridricha Falckého. Po Bitva na bitvě na Bílé hoře je stavovské povstání poraženo a Jesenský je s dalšími šestadvaceti českými pány na Staroměstském náměstí popraven. Seriál končí na úsvitu třicetileté války.
Vznik seriálu
[editovat | editovat zdroj]Seriál vznikl podle námětu a scénáře Vladimíra Körnera (který měl s podobnými historickými látkami již zkušenost, např. Údolí včel režiséra Františka Vláčila z roku 1967) za režie Miloslava Luthera. Seriál popisuje život a dílo význačného lékaře, učence a politika Jána Jesenského (Jessenius, 1566–1621). V pěti dílech seriálu hlavní hrdina (představovaný Petrem Čepkem a předabovaný Milanem Kňažkem) prožívá své nejdůležitější životní úspěchy a pády (včetně setkávání s velkými historickými osobnostmi tehdejší Evropy) na pozadí velkých tragických historických událostí, které proběhly v českých dějinách na rozhraní šestnáctého a sedmnáctého století.
Byl vyroben ve Filmovém studiu Barrandov jako zakázka bratislavského studia Československé televize a natočen na
Kromě původní hudby Svetozára Štúra v seriálu zazněla díla Kryštofa Haranta z Polžic a Bedružic a dalších renesančních mistrů. Jednalo se o jeden z největších, nejvýpravnějších a nejnáročnějších projektů Československé televize (jako jediný zachycuje celý průběh třetí pražské defenestrace). V tuzemsku je seriál pravidelně uváděn Českou televizí pod slovenským názvem a v původním slovenském znění.
V roce 1990 režisér Miloslav Luther sestříhal původní
Další tůrci
[editovat | editovat zdroj]- pomocný režisér – Marian Puobiš, Jan Křížek
- asistenti režie – Eliška Moulisová, Dagmar Zelenková
- asistenti kamery – Ladislav Chroust, Jiří Maxa
- architekt – Jiří Hlupý
- druhý architekt – Václav Hlávka
- výprava – Jan Petrů
- návrhy kostýmů – Jan Kropáček
- vedoucí kostymérka – Věnceslava Vrtišková
- masky – Bohumil Sobotka, Jiří Farkaš, Vlasta Brijarová
- umělecký maskér – Jiří Šimon
- vrchní osvětlovač – Ota Pšenička
- odborní poradci – Josef Polišenský, Mária Bokesová-Uherová, Pavel Šebek, Robert Kratochvíl, František Michálek
- zástupci vedoucího produkce – Petr Prejda, Věra Lukášová, Eliška Sekavová
- použité motivy – z díla Kryštofa Haranta z Polžic a Bedružic a dalších renesančních mistrů
- nahrál – Filmový symfonický orchestr a Smíšený sbor Pavla Kühna
- dirigent – Mario Klemens
- spolupracovali – H. Friedlová, N. Jirásková, E. Horázná, J. Příkaská, D. Smržová, E. Vlková, M. Caban, I. Ernyel, P. Svoboda, J. Trousil, A. Týbl, A. Werner
- zpracovaly – Filmové laboratoře Barrandov
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BARTOŠKOVÁ, Šárka, BARTOŠEK, Luboš. Filmové profily. Praha: Československý filmový ústav, 1986, s. 200–2001.
- Lekár umierajúceho času [online]. Praha: Česká televize [cit. 2013-05-22]. Dostupné online.
- Lekár umierajúceho času (TV seriál) [online]. Praha: Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2013-05-22]. Dostupné online.