Linka Jamanote
| Linka Jamanote | |
|---|---|
 Schéma trati | |
| Stát |  Japonsko
|
| Město | Tokio |
| Provozovatel dráhy | JR East |
| Dopravce | JR East |
| Datum otevření | 1885 |
| Technické informace | |
| Počet stanic | 30 |
| Délka | 34,5 km |
| Rozchod koleje | 1067 mm (kapský) |
| Napájecí soustava | 1500 V ss |
| Počet kolejí | 2 |
| Maximální rychlost | 90 km/h |
| Externí odkazy | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Linka Jamanote (japonsky:
Provoz
[editovat | editovat zdroj]Provoz na lince Jamanote začíná ráno ve 4:30 a končí po půlnoci kolem 1:20, ve špičce mají vlaky interval 2,5 minuty. Kompletní smyčku vlak projede zhruba za hodinu. Všechny vlaky staví ve všech stanicích. Denně je na této trati přepraveno přes 3,5 milionu osob.
Rozlišovacím znakem souprav na této trati je světle zelený nátěr čela a nástupních dveří vagónů ve specifickém odstínu uguisu-iro ■. Stejnou barvou je trať označena na mapách.
Vlaky jedoucí po smyčce ve směru hodinových ručiček jsou označovány jako „soto-mawari“ (
Linka Jamanote je také tarifní zónou pro dálkové jízdenky prodané mimo tokijskou oblast, na jízdenku vydanou do některé stanice na této trati lze cestovat do libovolné stanice ležící na lince Jamanote nebo uvnitř smyčky na lince Čúó.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Trať vznikala po částech. První částí byla v roce 1885 spojnice čtvrtí Šinagawa a Akabane, tzv. linka Šinagawa, která byla první spojnicí severní a jižní části Tokia. Z této trati byla v roce 1903 na severní polovině postavena odbočka na západ, tzv. linka Tošima, spojující stanice Tabata a Ikebukuro. V roce 1909 byly obě tratě elektrifikovány a sloučeny, nová trať dostala jméno Jamanote.
Okružní smyčka v dnešní podobě byla dokončena v roce 1925, kdy byla trať po dostavbě úseku Kanda–Ueno přivedena na tokijské hlavní nádraží. V roce 1956 byla oddělena od paralelní linka Keihin-Tóhoku, a ve východní části smyčky mezi stanicemi Šinagawa a Tabata dostala vlastní vyhrazenou dvojkolejnou trať.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název této trati v doslovném překladu znamená ruka hory. V mnoha japonských městech je označením pro kopcovitou oblast, a tvoří protiklad k níže položeným městským čtvrtím na pobřeží.
Jamanote se v japonštině píše vždy bez znaku „no“, který by se jinak psal jednou ze slabičných abeced (hiragana: の, katakana: ノ). V minulosti se často název přepisoval jako „Jamate“, a mezi japonskými cestujícími byl tento přepis velmi oblíbený, ačkoliv se trať oficiálně jmenovala Jamanote.
V roce 1971 ale tehdejší Japonské národní železnice stanovily oficiální názvy a přepisy jmen tratí, aby nedocházelo k matení cestujících. Dalším důvodem byla existence stanice Jamate na lince Negiši v Jokohamě. Zejména u starší generace však název Jamate zůstává velmi oblíbený.
Vlaky
[editovat | editovat zdroj]Provoz je zajišťován jedenáctivozovými elektrickými článkovými jednotkami řady E235, které na lince Jamanote slouží od roku 2015.
Soupravy jsou vybavené zabezpečovacím zařízením standardu Digital Automatic Train Control, které průběžně vyhodnocuje polohu vlaku, směrový a výškový profil trati a počet volných traťových úseků před vlakem a podle toho stanovuje doporučenou cestovní rychlost a profil brzdění. To umožňuje hustý provoz v krátkých intervalech mezi vlaky.
Všechny vagóny jsou také vybavené informačním systémem pro cestující: Nad každými dveřmi je dvojice LCD monitorů, z nichž jeden zobrazuje informace o následující stanici v japonštině i v angličtině, na druhém jdou zprávy, počasí a reklamy. Od roku 2018 jsou vagóny také postupně vybavovány bezpečnostními kamerami.
Stanice
[editovat | editovat zdroj](po směru hodinových ručiček)
| Linka | Kód stanice | Jméno | V japonštině | Traťová vzdálenost (km) | Zastávky souběžné linky Keihin-Tóhoku |
Přestupy | Umístění | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Mezistaniční úsek |
Celkem | |||||||
| Linka Jamanote |
|
Šinagawa | od stanice Takanawa Gateway 0.9 |
0.0 | ● | Minato | ||
|
Ósaki | 2.0 | 2.0 | Šinagawa | ||||
|
Gotanda | 0.9 | 2.9 |
| ||||
|
Meguro | 1.2 | 4.1 |
| ||||
|
Ebisu | 1.5 | 5.6 |
|
Šibuja | |||
|
Šibuja | 1.6 | 7.2 |
| ||||
|
Haradžuku | 1.2 | 8.4 |
| ||||
|
Jojogi | 1.5 | 9.9 |
| ||||
|
Šindžuku[1] | 0.7 | 10.6 |
|
Šindžuku | |||
|
Šin-Ókubo | 1.3 | 11.9 | |||||
|
Takadanobaba | 1.4 | 13.3 |
| ||||
|
Medžiro | 0.9 | 14.2 | Tošima | ||||
|
Ikebukuro | 1.2 | 15.4 |
| ||||
|
Ócuka | 1.8 | 17.2 |  Tóden: Linka Arakawa (Ócuka-ekimae)
| ||||
|
Sugamo | 1.1 | 18.3 |  Metro Tóei: Linka Mita (I-15)
| ||||
|
Komagome | 0.7 | 19.0 |  Tokijské metro: Linka Namboku (N-14)
| ||||
|
Tabata | 1.6 | 20.6 | ● |  Linka Keihin-Tóhoku
|
Kita | ||
| Linka Tóhoku | ||||||||
|
Niši-Nippori | 0.8 | 21.4 | ｜ |
|
Arakawa | ||
|
Nippori | 0.5 | 21.9 | ｜ |
| |||
|
Uguisudani | 1.1 | 23.0 | ｜ | Linka Keihin-Tóhoku
|
Taitó | ||
|
Ueno | 1.1 | 24.1 | ● |
| |||
|
Okačimači | 0.6 | 24.7 | ▲ |
| |||
|
Akihabara | 1.0 | 25.7 | ● |
|
Čijoda | ||
|
Kanda | 0.7 | 26.4 | ● |
| |||
|
Tokio | 1.3 | 27.7 | ● |
| |||
| Linka Tókaidó | ||||||||
|
Júrakučó | 0.8 | 28.5 | ｜ |
| |||
|
Šimbaši | 1.1 | 29.6 | ｜ |
|
Minato | ||
|
Hamamacučó | 1.2 | 30.8 | ● |
| |||
|
Tamači | 1.5 | 32.3 | ● |
| |||
|
Takanawa Gateway[3] | 1.3 | 33.6 | ●[4] |
| |||
|
|
Šinagawa | 0.9 | 34.5 | ● | Viz nahoře | |||
_symbol.svg){kind=small}
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yamanote Line na anglické Wikipedii.
- ↑ The southern half of Shinjuku Station is in Shibuya ward, so technically the Yamanote Line has 4.5 stations in Shibuya ward and 2.5 stations in Shinjuku ward.
- ↑ Stops on weekends and national holidays only.
- ↑
山手 線 新駅 「高輪 ゲートウェイ」 [online]. NHK, 4 December 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 December 2018. - ↑ Japan: East Japan Railway Company, 13 December 2019 [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. (Japanese)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Linie Jamanote na Wikimedia Commons
