Lutzenberg
| Lutzenberg | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°27′39″ s. š., 9°33′59″ v. d. |
| Nadmořská výška | 523 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Appenzell Ausserrhoden |
  Lutzenberg Lutzenberg, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 2,25 km² |
| Počet obyvatel | 1 279 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 568,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 071 |
| PSČ | 9426 Lutzenberg 9405 Wienacht-Tobel |
| Označení vozidel | AR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lutzenberg je obec ve švýcarském kantonu Appenzell Ausserrhoden. Nachází se v severovýchodní části kantonu, asi 23 kilometrů severovýchodně od Herisau. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Lutzenberg se nachází v oblasti zvané Appenzeller Vorderland a je nejsevernější obcí kantonu. Obec se dělí na dvě části. Větší část s osadami Brenden, Hof a Haufen leží na severním svahu nad obcemi Rheineck a Thal. Menší část obce s osadami Tobel a Wienacht leží západněji na úpatí hory Rorschacherberg. Obě oblasti jsou od sebe odděleny obcemi Thal, Heiden a Wolfhalden.
Nejnižší bod obce a zároveň nejnižší bod kantonu se nachází v Dorfhalde ve výšce 430 metrů. Nejvyšší bod se nachází ve výšce 791 metrů nad Tanem na silnici z Wienachtu do Grubu. Vzhledem k poměrně nízké nadmořské výšce a jižnímu svahu u Tobelu se zde nachází také jedna z mála vinic v kantonu Appenzell Ausserrhoden - odtud také pochází hrozen v obecním znaku Lutzenbergu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Statky Brenden, Wienacht a Tobel jsou zmiňovány již ve 14. století. S výjimkou statků Tobel a Wienacht, které patřily pod Wartensee, patřilo území Lutzenbergu ve 13. a 14. století k biskupskému dvoru Thal a k rýnskému hofmistrovství. Thalští využívali Kurzenberg k těžbě dřeva a honu dobytka a profitovali z obilí a ovoce rolníků na hoře. Za appenzellských válek v letech 1401 až 1429 se oblast dostala pod nadvládu Appenzellských. Tři dnešní obce Heiden, Wolfhalden a Lutzenberg patřily k nové obci Kurzenberg. Církevní jednota s Thalem však zůstala zachována. Spolu s thalskou farností přestoupil Kurzenberg v roce 1529 k reformaci.[2]
Název Lutzenberg byl poprvé použit pro označení východní kurzenberské farnosti v roce 1634 a odvozuje se od starobylého rodového jména Lutz.[3] v 17. století rostla mezi obyvateli Kurzenbergu nelibost nad dlouhou cestou do kostela v Thalu. Měli si postavit vlastní kostel, o správné místo se však rozpoutal ostrý spor, který vedl k opakovaným zásahům krajských úřadů. Velká rada schválila stavbu kostela v Heidenu a zároveň jeden bohatý občan věnoval peníze na kostel ve Wolfhaldenu. V jakémsi závodě si nakonec Heiden i Wolfhalden postavily po jednom kostele a oba byly v roce 1652 vysvěceny. Obyvatelé Lutzenbergu však chtěli zůstat věrni starému mateřskému kostelu v Thalu Lutzenberg je dosud jedinou obcí v Appenzellu Ausserrhoden, která nemá vlastní reformovaný kostel. Z tohoto důvodu obec postrádá centrální církevní obec a skládá se z několika vesnic.[2]
V roce 1658 získaly Heiden a Wolfhalden právo volit si vlastní rady a staly se tak politickými obcemi. Lutzenberg patřil k Wolfhaldenu až do roku 1677, než se také osamostatnil. Tři kurzenberské obce stále společně používaly svůj Allmend. K oddělení a zkapacitnění lutzenberského podílu jako měšťanského statku došlo až v letech 1771 až 1772. Při rozdělování Allmendu byly některé pozemky vylosovány, v důsledku čehož připadl Wienacht-Tobel k Lutzenbergu jako exkláva. K rozdělení thalského církevního majetku a konstituování reformované farnosti Thal-Lutzenberg došlo v roce 1809. Od roku 1948 je farnost Wienacht-Tobel přičleněna k reformované církvi Buchen-Staad. Od roku 1962 je ve Wienachtu také katolická kaple. Existují různé verze původu neobvyklého názvu vesnice Wienacht: Wienacht je místo, kde se o Vánocích platil desátek, nebo odvozenina z latinského Viena (vinice).[2][3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[3] | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1667 | 1734 | 1813 | 1850 | 1870 | 1888 | 1900 | 1920 | 1941 | 1960 | 1980 | 2000 | 2010 | 2020 | 2022 | |
| Počet obyvatel | 518 | 847 | 700 | 908 | 1073 | 1212 | 1353 | 1259 | 1084 | 1172 | 880 | 1323 | 1227 | 1296 | 1274 | |
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]
Od založení obce bylo hlavním zaměstnáním chov dobytka, pěstování zemědělských plodin, ovocnářství a vinařství. V roce 1834 zde bylo 18 vinic a 49 tratí. Lutzenberg je jedinou vinařskou obcí Appenzellu po roce 1945.
Dalším hlavním zaměstnáním byl textil. Téměř ve všech usedlostech byly tkalcovské sklepy. Od roku 1827 se na Dorfhalde v Lutzenbergu pod vedením továrníka Johannese Bänzigera a jeho nástupců rozvíjelo mezinárodně aktivní výrobní a obchodní centrum pro vyšívání. V době největšího rozkvětu pracovalo v tkalcovských, tiskařských, bělicích a dokončovacích dílnách 150 zaměstnanců. Bohatství se projevovalo v honosných vilách, továrnách, hospodářských budovách a anglických zahradách. Architektonický ráz v novorenesančním slohu utvářel především architekt Felix Wilhelm Kubly ze St. Gallenu. V letech 1881–1910 zde byla také továrna na tkaní hedvábného pytlového sukna a v letech 1912–1927 továrna na pletací strojové jehly.
V 18. a 19. století byly ve Wienachtu významné pískovcové lomy. Několik kostelů v Appenzellerlandu (Gais, Speicher, Wald) bylo odtud zásobováno tzv. Wienachtskými deskami.
Od 70. let 19. století se Wienacht postupně stal také lázeňským místem a byly zde postaveny četné penziony a hotely. Většina z nich již zanikla. Po 2. světové válce se obec stále více orientovala na Thal, Rheineck a Rorschach. Vyvinula se v rezidenční obec s vysokým podílem dojíždějících a s několika málo pracovními místy (soustružnický mlýn, řemeslné podniky a restaurace).
Doprava
[editovat | editovat zdroj]V roce 1875 byla otevřena ozubnicová železnice z Rorschachu do Heidenu. Díky železniční stanici Wienacht-Tobel získal Lutzenberg železniční spojení. Obec je také obsluhována poštovními autobusovými linkami do Heidenu, Rheinecku a Walzenhausenu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lutzenberg AR na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c SCHLÄPFER, Walter. Appenzeller Geschichte. Herisau/Appenzell: Regierungsrat des Kantons Appenzell Ausserrhoden, 1976. (německy)
- ↑ a b c FUCHS, Thomas. Lutzenberg [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-10-20 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lutzenberg na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
