(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Lyndon B. Johnson – Wikipedie Přeskočit na obsah

Lyndon B. Johnson

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lyndon Baines Johnson
36. prezident Spojených států amerických
Ve funkci:
22. listopadu 1963 – 20. ledna 1969
Viceprezidentneobsazeno (1963–1965)
Hubert Humphrey (1965–1969)
PředchůdceJohn F. Kennedy
NástupceRichard Nixon
37. viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci:
20. ledna 1961 – 22. listopadu 1963
PrezidentJohn F. Kennedy
PředchůdceRichard Nixon
NástupceHubert Humphrey
Senátor Senátu USA
za stát Texas
Ve funkci:
3. ledna 1949 – 3. ledna 1961
PředchůdceWilber Lee O'Daniel
NástupceWilliam A. Bakley
Vůdce většiny Senátu USA
Ve funkci:
3. ledna 1955 – 3. ledna 1961
PředchůdceWilliam F. Knowland
NástupceMike Mansfield
Vůdce menšiny Senátu USA
Ve funkci:
3. ledna 1953 – 3. ledna 1955
PředchůdceStyles Bridges
NástupceWilliam F. Knowland
Člen Sněmovny reprezentantů USA za 10. okrsek státu Texas
Ve funkci:
10. dubna 1937 – 3. ledna 1949
PředchůdceJames P. Buchanan
NástupceHomer Thornberry
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokrat
Rodné jménoLyndon Baines Johnson
Narození27. srpna 1908
Stonewall, Texas
Úmrtí22. ledna 1973 (ve věku 64 let)
Stonewall, Texas
Příčina úmrtíakutní infarkt myokardu
Místo pohřbenígrave of Lyndon B. Johnson (od 1973)
ChoťLady Bird Johnson
RodičeSamuel Ealy Johnson Jr. a Rebekah Baines Johnson
DětiLynda Bird Johnson Robb
Luci Baines Johnson
PříbuzníSam Houston Johnson (sourozenec)
Lucinda Robb, Catherine Robb a Jennifer Robb (vnoučata)
SídloKennedy-Warren Apartment Building (1937–1949) a Bílý dům (1963–1969)
Alma materTexas State University-San Marcos (do 1930)
Právnické centrum Georgetownské univerzity
Junction School
Profesepolitik, učitel, rancher a státník
NáboženstvíChristian Church (Disciples of Christ)
Restorationism
Oceněníhonorary doctor of the Florida Atlantic University (1964)
Mary Woodard Lasker Award za veřejnou službu (1965)
Medaile amerického tažení
Medaile za asijsko-pacifické tažení
Prezidentská medaile svobody
… více na Wikidatech
PodpisLyndon Baines Johnson, podpis
CommonsLyndon B. Johnson
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lyndon Baines Johnson (27. srpna 1908 Stonewall, Texas – 22. ledna 1973 Stonewall, Texas) byl demokratický politik a 36. prezident Spojených států amerických.

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Lyndon Johnson se narodil 27. srpna 1908 jako první z pěti dětí. Jeho otec podnikal a byl členem texaské Sněmovny reprezentantů. Navzdory tomu měla rodina finanční problémy.[1] Po absolvování střední školy v roce 1924 střídal různá zaměstnání, až se v roce 1926 zapsal Southwest Texas State Teachers College. Mezi lety 1928 až 1929 vyučoval na mexicko-americké škole, hluboce se jej dotkla chudoba studentů.[2] V roce 1934 se seznámil s Lady Bird Johnsonovou, téhož roku se vzali. Narodily se jim dvě dcery.[3]

Vstup do politiky

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1930 podporoval kampaň Richarda Kleberga. Po Klebergově zvolení do Kongresu pracoval jako jeho legislativní asistent a přestěhoval se do Washingtonu, D. C. Navazoval zde kontakty a v roce 1937 úspěšně kandidoval do Sněmovny reprezentantů. Profiloval se jako stoupenec Franklina Roosevelta.[3] Mezi lety 1941-1942 sloužil šest měsíců u námořnictva.[3] V roce 1941 rovněž kandidoval do Senátu, ale těsně prohrál.[2] V roce 1948 kandidoval znovu a velmi těsně vyhrál. Ve funkci vydržel 12 let. V roce 1955 se stal nejmladším vůdcem většiny. I přes infarkt, jenž jej postihl v roce 1955, byl poměrně úspěšný.[2]

Viceprezident

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1960 se snažil získat demokratickou nominaci na prezidenta, ale prohrál s Johnem F. Kennedym.[3] Ten si jej ale vybral jako svého viceprezidenta. Johnsonovi však funkce nevyhovovala, cítil se méněcenný a měl pocit, že jej prezident ignoruje. K tomuto pocitu přispívalo i opovržení ze strany členů Kennedyho administrativy, především pak jeho bratra.[2]

Prezident

[editovat | editovat zdroj]

22. listopadu 1963 byl spáchán atentát na Johna F. Kennedyho. Ještě toho dne složil Johnson na palubě Air Force One přísahu a stal se 36. prezidentem Spojených států amerických.[2] Ve své funkci se zasadil o přijetí zákona o občanských právech, jenž zakazoval diskriminaci na základě pohlaví a rasy, rovněž zakázal rasovou segregaci.[2][3] V prezidentský volbách v roce 1964 proti Johnsonovi kandidoval Barry Goldwater. Johnson se prezentoval jako klidný a vyrovnaný, Goldwatera naopak označoval za extremistu, jenž chce zavléci zemi do jaderné války. Johnson ve volbách výrazně uspěl.[2] Po incidentu v Tonkinském zálivu Lyndon Johnson nařídil odvetné nálety, stále však prohlašoval, že válku většího rozsahu nechce.[2] Přes tyto sliby stále zvyšoval počet amerických vojáků ve Vietnamu, až na 550 000 v roce 1968.[2] Po útoku partyzánů Vietkongu na americkou vojenskou základnu nařídil operaci Rolling Thunder, jenž měla zhoršit zásobování severovietnamských jednotek, avšak jejím výsledkem bylo i 182 000 mrtvých civilistů.[4] Protože válka nevycházela dle předpokladů a Amerika měla velké ztráty a válka jen do roku 1967 stála 25 miliard dolarů, začala upadat Johnsonova popularita. Čím dál více se pořádaly, především studentské, demonstrace proti válce ve Vietnamu. Zároveň s tím se začala zhoršovat i domácí situace. Sociální problémy chudých občanů, především Afroameričanů, vedly k rozsáhlým protestům.[2][5] Ofenzíva Tet velmi výrazně narušila veřejné mínění a snížila Johnsonovu popularitu. Souběžně s tím oznámili kandidaturu na demokratickou prezidentskou nominaci Eugene McCarthy a Robert Kennedy. 31. března 1968 Johnson v televizním projevu oznámil, že se nebude ucházet o demokratickou nominaci do prezidentských voleb.[2]

Po prezidentství a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Po skončení mandátu se odstěhoval na svůj ranč do Texasu. Otevřel svou knihovnu a sepsal paměti. Trápilo jej zhoršující se zdraví. Prodělal několik infarktů. Zemřel 22. ledna 1973 ve věku 64 let.[2]

Vláda Lyndona Johnsona

[editovat | editovat zdroj]
Vláda Lyndona Johnsona
Úřad Osoba Období
Prezident Lyndon B. Johnson 1963–1969
Viceprezident Nejmenován 1963–1965
  Hubert Humphrey 1965–1969
Ministr zahraničí Dean Rusk 1963–1969
Ministr financí C. Douglas Dillon 1963–1965
  Henry H. Fowler 1965–1968
  Joseph W. Barr 1968–1969
Ministr obrany Robert McNamara 1963–1968
  Clark M. Clifford 1968–1969
Ministr spravedlnosti Robert F. Kennedy 1963–1964
  Nicholas de B. Katzenbach 1964–1966
  Ramsey Clark 1966–1969
Ministr pošt John A. Gronouski 1963–1965
  Larry O'Brien 1965–1968
  W. Marvin Watson 1968–1969
Ministr vnitra Stewart Lee Udall 1963–1969
Ministr zemědělství Orville Lothrop Freeman 1963–1969
Ministr obchodu Luther Hartwell Hodges 1963–1965
  John Thomas Connor 1965–1967
  Alexander Buel Trowbridge 1967–1968
  Cyrus Rowlett Smith 1968–1969
Ministr práce W. Willard Wirtz 1963–1969
Ministr zdravotnictví,
školství a sociálních
věcí 		Anthony Celebrezze 1963–1965
  John William Gardner 1965–1968
  Wilbur Joseph Cohen 1968–1969
Ministr bytové výstavby
a rozvoje měst 		Robert Clifton Weaver 1966–1968
  Robert Coldwell Wood 1969
Ministr dopravy Alan Stephenson Boyd 1967–1969

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ BRAVER, Rita. LBJ and his monumental presidency - CBS News. www.cbsnews.com [online]. 2023-01-22 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l Lyndon B. Johnson | Biography, Presidency, Civil Rights, Vietnam War, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-07-28 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e Lyndon B. Johnson - Presidency, Facts & Vietnam War. Biography [online]. 2021-03-26 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Battlefield:Vietnam | Timeline. www.pbs.org [online]. [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ ČT24. Před 50 lety v Detroitu propukly největší rasové nepokoje v dějinách USA. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Prezidenti Spojených států amerických
George Washington (bezp., F) • John Adams (F) • Thomas Jefferson (SR) • James Madison (SR) • James Monroe (SR) • John Quincy Adams (SR) • Andrew Jackson (D) • Martin Van Buren (D) • William Henry Harrison † (W) • John Tyler (W, bezp.) • James K. Polk (D) • Zachary Taylor † (W) • Millard Fillmore (W) • Franklin Pierce (D) • James Buchanan (D) • Abraham Lincoln †* (R,U) • Andrew Johnson (U) • Ulysses S. Grant (R) • Rutherford B. Hayes (R) • James A. Garfield †* (R) • Chester A. Arthur (R) • Grover Cleveland (D) • Benjamin Harrison (R) • Grover Cleveland (D) • William McKinley †* (R) • Theodore Roosevelt (R) • William Howard Taft (R) • Woodrow Wilson (D) • Warren G. Harding † (R) • Calvin Coolidge (R) • Herbert Clark Hoover (R) • Franklin Delano Roosevelt † (D) • Harry S. Truman (D) • Dwight D. Eisenhower (R) • John Fitzgerald Kennedy †* (D) • Lyndon B. Johnson (D) • Richard Nixon (R) • Gerald Ford (R) • Jimmy Carter (D) • Ronald Reagan (R) • George H. W. Bush (R) • Bill Clinton (D) • George W. Bush (R) • Barack Obama (D) • Donald Trump (R) • Joe Biden (D)
 Pečeť (znak) prezidenta Spojených států
Legenda:  (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista  (bezp.) – bezpartijní  † – zemřel v úřadě * – zavražděn v úřadě
Seznam prezidentů
Viceprezidenti Spojených států amerických
John Adams (F) · Thomas Jefferson (SR) · Aaron Burr (SR) · George Clinton (SR) · Elbridge Gerry (SR) · Daniel D. Tompkins (SR) · John C. Calhoun (D) · Martin Van Buren (D) · Richard Mentor Johnson (D) · John Tyler (W) · George M. Dallas (D) · Millard Fillmore (W) · William R. King (D) · John C. Breckinridge (D) · Hannibal Hamlin (R) · Andrew Johnson (U) · Schuyler Colfax (R) · Henry Wilson (R) · William A. Wheeler (R) · Chester A. Arthur (R) · Thomas A. Hendricks (D) · Levi P. Morton (R) · Adlai E. Stevenson (D) · Garret Hobart (R) · Theodore Roosevelt (R) · Charles W. Fairbanks (R) · James S. Sherman (R) · Thomas R. Marshall (D) · Calvin Coolidge (R) · Charles G. Dawes (R) · Charles Curtis (R) · John Nance Garner (D) · Henry A. Wallace (D) · Harry S. Truman (D) · Alben W. Barkley (D) · Richard Nixon (R) · Lyndon B. Johnson (D) · Hubert Humphrey (D) · Spiro Agnew (R) · Gerald Ford (R) · Nelson Rockefeller (R) · Walter Mondale (D) · George H. W. Bush (R) · Dan Quayle (R) · Al Gore (D) · Dick Cheney (R) · Joe Biden (D) · Mike Pence (R) · Kamala Harrisová (D)
Legenda: (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista
Osobnosti roku časopisu Time
1927–1950
1951–1975
1976–2000
2001–dosud
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lyndon_B._Johnson&oldid=24272238“