Madhjapradéš
Madhjapradéš मध्य प्रदेश | |
---|---|
Údolí Pačmarhi | |
Geografie | |
Hlavní město | Bhópál |
Souřadnice | 23° s. š., 79° v. d. |
Rozloha | 308 144 km² |
Nejvyšší bod | Dhúpgarh (1350 m n. m.) |
Časové pásmo | +5:30 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 72 597 565 |
Hustota zalidnění | 235,6 obyv./km² |
Jazyk | hindština |
Národnostní složení | Indové |
Náboženství | hinduismus (91 %), islám (6 %), džinismus (1 %) |
Správa regionu | |
Stát | Indie |
Nadřazený celek | Indie |
Druh celku | svazový stát |
Podřízené celky | 10 krajů, 50 okresů (जिले, districts) |
Vznik | 26. ledna 1950 |
Guvernér | Balrám Džákhar (बलराम जाखड) |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | IN-MP |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Madhjapradéš (hindsky मध्य प्रदेश, Madhja pradēś, anglicky Madhya Pradesh), v překladu Střední země je svazový stát ve střední Indii. Na západě sousedí s Gudžarátem, na severozápadě s Rádžasthánem, na severu s Uttarpradéšem, na východě s Čhattísgarhem a na jihu s Maháráštrou.
Jeho obyvatelé hovoří převážně hindsky, žijí zde ale i kmeny domorodých obyvatel. Madhjapradéš byl vytvořen v roce 1950 z bývalé provincie Střední provincie a Berar a z knížecích států Makraj a Čhattísgarh. Hlavním městem byl Nágpúr, který dnes leží v Maháráštře. Při velké reorganizaci správního členění Indie v roce 1956 byly k Madhjapradéši připojeny sousední státy Madhja Bhárat (Střední Indie), Vindhja Pradéš a Bhópál, zatímco maráthsky mluvící jižní region Vidarbha (včetně Nágpúru) byl předán Bombajskému státu. Novým hlavním městem se stal Bhópál. V listopadu 2000 se jihovýchodní část Madhjapradéše odtrhla a stala se samostatným státem Čhattísgarhem.
Správní členění
[editovat | editovat zdroj]Madhjapradéš se dělí na 50 okresů (hindsky जिला džilá, pl. जिले džilé, anglicky district, pl. districts), které jsou seskupeny do 10 oblastí (hindsky sg. i pl. संभाग sambhág, anglicky division, pl. divisions):
Oblast | Hlavní město | Rozloha v km² | Obyvatel | Hustota zalidnění na km² |
---|---|---|---|---|
Bhópál | Bhópál | 31.321 | 6.503.717 | 208 |
Čambal | Muraina | 16.035 | 3.573.930 | 223 |
Gválijar | Gválijar | 29.608 | 5.363.881 | 181 |
Indaur | Indaur | 45.209 | 12.718.222 | 281 |
Džabalpur | Džabalpur | 58.324 | 10.122.312 | 174 |
Narmadapuram | Narmadapuram | 20.080 | 2.953.606 | 147 |
Ríva | Ríva | 30.008 | 6.591.703 | 220 |
Ságar | Ságar | 38.435 | 6.635.720 | 173 |
Šahdól | Šahdól | 20.861 | 2.670.466 | 128 |
Udžain | Udžain | 33.965 | 7.430.094 | 219 |
10 oblastí se dále dělí na 50 okresů [1] (džilé, districts):
- XX अनूपपुर / Anúppur (Anúpapura) / Anuppur
- XX अलीराजपुर / Alírádžpur (Alírádžapura) / Alirajpur
- XX अशोकनगर / Ašóknagar (Aśókanagara) / Ashoknagar
- IN इन्दौर / Indaur (Indaura) / Indore
- UJ उज्जैन / Udžain (Udždžaina) / Ujjain
- UM उमरिया / Umrijá (Umarijá) / Umaria
- KA कटनी / Kaṭní (Kaṭaní) / Katni
- WN खरगोन / Khargón (Kharagóna) / Khargone
- EN खांडवा / Khándvá (Kháñḍavá) / Khandwa
- GU गुना / Guná / Guna
- GW ग्वालियर / Gválijar (Gválijara) / Gwalior
- CT छतरपुर / Čhatarpur (Čhatarapura) / Chhatarpur
- CN छिंदवाड़ा / Čhindvárá (Čhiñdaváṛá) / Chhindwara
- JA जबलपुर / Džabalpur (Džabalapura) / Jabalpur
- JH झाबुआ / Džhábuá / Jhabua
- TI टीकमगढ़ / Tíkamgarh (Ṭíkamagaṛha) / Tikamgarh
- DI डिंडौरी / Dindaurí (Ḍiñḍaurí) / Dindori
- DT दतिया / Datijá / Datia
- DM दामोह / Dámóh (Dámóha) / Damoh
- DE देवास / Dévás (Dévása) / Dewas
- DH धार / Dhár (Dhára) / Dhar
- NA नरसिंहपुर / Narsinhpur (Narasiñhapura) / Narsinghpur
- NE नीमच / Nímač (Nímača) / Neemuch
- PA पन्ना / Panná / Panna
- BR बड़वानी / Barvání (Baṛavání) / Barwani
- BL बालाघाट / Bálághát (Bálágháṭa) / Balaghat
- BE बैतूल / Baitúl (Baitúla) / Betul
- XX बुरहानपुर / Burhánpur (Burahánapura) / Burhanpur
- BD भिंड / Bhind (Bhiñḍa) / Bhind
- BP भोपाल / Bhópál (Bhópála) / Bhopal
- ML मंडला / Mandlá (Mañḍalá) / Mandla
- MS मंदसौर / Mandsaur (Mañdasaura) / Mandsaur
- MO मुरैना / Murainá / Morena
- RL रतलाम / Ratlám (Rataláma) / Ratlam
- RE रीवा / Rívá / Rewa
- RG राजगढ़ / Rádžgarh (Rádžagaṛha) / Rajgarh
- RS रायसेन / Rájsén (Rájaséna) / Raisen
- VI विदिशा / Vidiśá / Vidisha
- SG सागर / Ságar (Ságara) / Sagar
- ST सतना / Satná (Sataná) / Satna
- SI सीधी / Sídhí / Sidhi
- SO सिवनी / Sivní (Sivaní) / Seoni
- SR सीहोर / Síhór (Síhóra) / Sehore
- SH शहडोल / Šahdól (Śahaḍóla) / Shahdol
- SV शिवपुरी / Šivpurí (Śivapurí) / Shivpuri
- SP श्योपुर / Šjópur (Śjópura) / Sheopur
- SJ शाजापुर / Šádžápur (Śádžápura) / Shajapur
- XX सिंगरौली / Singraulí (Siñgaraulí) / Singrauli
- HA हरदा / Hardá (Haradá) / Harda
- HO होशंगाबाद / Hóšangábád (Hóśañgábáda) / Hoshangabad
Jazyky
[editovat | editovat zdroj]Jazyky v Madhjapradéši[2] | ||
---|---|---|
Jazyk | Klasifikace | % |
Hindština (včetně příbuzných jazyků) | Indoárijské jazyky | 87,32 % |
Bhili (Bhilodi) | Indoárijské jazyky | 4,93 % |
Maráthština | Indoárijské jazyky | 2,10 % |
Urdština | Indoárijské jazyky | 1,97 % |
Gondština | Drávidské jazyky | 1,53 % |
Korku | Austroasijské jazyky | 0,62 % |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ www.mp.gov.in [online]. [cit. 27-07-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-12-2009.
- ↑ Procentuální podíl podle sčítání lidu v roce 2001
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Madhjapradéš na Wikimedia Commons