Mezinárodní prostor
Mezinárodní prostor je oblast, která nepodléhá suverenitě žádného státu na základě mnohostranné mezinárodní dohody o společné správě a využívání tohoto území.
Mezinárodní vody
[editovat | editovat zdroj]Mezinárodním prostorem je volné moře, tedy oblast zcela mimo jurisdikci pobřežního státu, stejně jako mořské dno a podloží a rovněž vzdušný prostor nad ním. Žádný stát nemůže nad touto oblastí vyhlásit svou svrchovanost. Práva a povinnosti států jsou definována v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu.[1] Na osoby v tomto prostoru, které se nacházejí na palubě dopravního prostředku (lodi, letadla) se zpravidla vztahují trestní zákony země, ve které je registrován.[2]
Antarktida
[editovat | editovat zdroj]Přestože v minulosti existovaly územní nároky některých států na antarktická území, na základě smlouvy z roku 1961 jsou pozastaveny a je zakotvena povinnost mírové vědecké spolupráce, a zákaz vojenského využití jakékoliv části Antarktidy. Výslovně jsou pak zakázány jakékoli jaderné výbuchy, jakož i zneškodňování radioaktivního odpadového materiálu.[3] Rovněž je zakázáno vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů mimo vědeckého výzkumu. Vstup do Antarktidy a provádění činností zde je podmíněno povolením příslušných úřadů (například v ČR je k tomu příslušné Ministerstvo životního prostředí).[4]
Kosmický prostor
[editovat | editovat zdroj]Kosmický prostor a kosmická tělesa jsou spravovány podle tzv. kosmické smlouvy z roku 1967. Smlouva zakazuje smluvním státům umísťovat jaderné zbraně a jiné zbraně hromadného ničení na oběžnou dráhu Země, na Měsíc nebo na jiná nebeská tělesa. Využití Měsíce a dalších nebeských těles vyhrazuje pouze pro mírové účely a výslovně na nich zakazuje budování vojenských základen, provádění vojenských manévrů nebo testování jakýchkoli zbraní. Rovněž si žádný stát nemůže kosmický prostor přivlastnit. Obdobně jako na volném moři, i v kosmu si stát, ve kterém je registrován dopravní prostředek, zachovává jurisdikci nad jeho posádkou.[5]
Za hranici mezi vzdušným prostorem státu a mezinárodním kosmickým prostorem je zpravidla považována Kármánova hranice ve výšce 100 km.
Zvláštní případy
[editovat | editovat zdroj]Zvláštním případem mezinárodního prostoru jsou tranzitní oblasti na mezinárodních letištích a přístavech, kde nastává z hlediska některých zákonů právní fikce, že cestující v této zóně se nacházejí mimo území daného státu.[6][7] Nicméně o území mimo svrchovanost státu se nejedná.[8][9]
Podle nerealizovaného plánu na rozdělení Palestiny z roku 1947 se měl Jeruzalém stát tzv. corpus separatum, tedy mezinárodním územím pod správou OSN, vyjmuté z jurisdikce jak izraelského tak palestinského státu. Obdobný status mělo také Svobodné území Terst.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 240/1996 Sb., o sjednání Úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu. In: Sbírka zákonů. 1996. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník. In: Sbírka zákonů. 2009. Dostupné online. § 5. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 76/1962 Sb., o Smlouvě o Antarktidě. In: Sbírka zákonů. 1962. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě. In: Sbírka zákonů. 2003. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1968 Sb., o Smlouvě o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles. In: Sbírka zákonů. 1968. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Airport transit zones as places of arbitrary deprivation of freedom and suspension of rights [online]. Associazione per gli Studi Giuridici sull'Immigrazione [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Snowden podľa ruského ministra ani neprekročil ruské hranice. Teraz.sk [online]. Tlačová agentúra Slovenskej republiky, 2013-06-25 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
- ↑ DUVA, Jesús. The myths behind airport transit areas: are they really a no man’s land?. El País [online]. 2013-06-27 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
- ↑ The strange, legally uncertain, limbo area of the airport transit zone – Edward Snowden. AirportWatch [online]. 2013-06-29 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JAN, Ondřej. Právní režimy mezinárodních prostorů. Plzeň: [s.n.], 2004. ISBN 80-86473-69-4.
