Micubiši F1M
Micubiši F1M | |
---|---|
![]() Micubiši F1M2 サ-41 od Sasebo kókútai (asi 1943) | |
Určení | pozorovací plovákový letoun |
Výrobce | Micubiši |
Šéfkonstruktér | Jodži Hattori |
První let | Červen 1936 |
Zařazeno | 1941 |
Uživatel | Japonské císařské námořnictvo Thajsko |
Výroba | 1940–1944 |
Vyrobeno kusů | 1118 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Micubiši F1M (japonsky:
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Japonské námořní letectvo vydalo specifikace pro vývoj katapultovacích letounů nové kategorie v roce 1934 pod označením 10-ši. Obdržely je společnosti Aiči Kókúki, Kawaniši a Micubiši. Firma Kawaniši se soutěže neúčastnila, Aiči odpověděla typem AB-13 a Micubiši Ka-17. Oba stroje měly za pohonnou jednotku vybrán hvězdicový devítiválec Nakadžima Hikari 1 o výkonu 603 kW. Námořní letectvo vybralo ke stavbě návrh společnosti Micubiši a přidělilo mu typové označení F1M.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Mitsubishi_F1M%2C_scheda_Aerei_da_Guerra.jpg/220px-Mitsubishi_F1M%2C_scheda_Aerei_da_Guerra.jpg)
Letoun, určený pro katapulty plavidel císařského námořnictva, měl být náhradou za tehdy do služby zaváděný průzkumný typ Nakadžima E8N „Dave“.[1] V roce 1936 byly postaveny čtyři prototypy F1M1. Projekt byl později přepracován do podoby F1M2 se zvětšenou plochou SOP, zvětšilo se i vzepětí obou křídel, která již nebyla eliptická, ale lichoběžníková. Do výroby se tato varianta dostala v roce 1940.
Letoun byl jednomotorový dvouplošník s lichoběžníkovými křídly a s hlavním centrálním plovákem pod trupem a dvěma pomocnými plováky pod spodními křídly. F1M1 poháněl devítiválcový hvězdicový motor Nakadžima Hikari 1 o výkonu 820 hp.[2][1] Verzi F1M2 poháněl dvouhvězdicový čtrnáctiválec Micubiši Zuisei 13 o maximálním výkonu 875 k (cca 644 kW).[2][1] Posádka se skládala z pilota a zadního střelce, který mohl letoun bránit jedním 7,7mm kulometem vzor 92. Pilot měl k dispozici dvojici synchronizovaných kulometů vzor 97 ráže 7,7 mm nad motorem. Mimo to mohl letoun nést i dvě pumy po 60 kg na závěsnících pod spodním křídlem.
Několik strojů sloužilo i k výcviku s dvojím řízením, které se značily F1M2-K.
Nasazení
[editovat | editovat zdroj]Během války letoun používala řada lodí japonského námořnictva a byl používán pro řadu úkolů, jako je pozorování, průzkum, stíhání, doprovod konvojů, bombardování, protiponorkový boj, dopravu i záchranu posádek. Na ostrově Attu dokonce existovala stíhací jednotka letounů F1M.[1] Typ byl používán až do konce druhé světové války.
Lodě, nesoucí F1M
[editovat | editovat zdroj]- Nosiče hydroplánů: Kimikawa Maru, Kijokawa Maru, Kunikawa Maru, Sagara Maru, Sanuki Maru a Sanjó Maru.
- Bitevní lodě: Fusó, Hiei, Kirišima, Kongó, Musaši, Mucu, Nagato, Jamato
- Těžké křižníky: Aoba, Ašigara, Atago, Haguro, Kinugasa, Maja, Mjókó, Nači, Takao[1]
Varianty
[editovat | editovat zdroj]- F1M1 - 4 prototypy
- F1M2 - hlavní verze, dvoumístný průzkumný letoun
- F1M2-K - dvoumístný cvičný letoun, několik desítek[1]
Specifikace (F1M2)
[editovat | editovat zdroj]![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Mitsubishi_F1M_3-view_line_drawing.png/220px-Mitsubishi_F1M_3-view_line_drawing.png)
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Mitsubishi_F1M1_over_Rabaul.jpeg/220px-Mitsubishi_F1M1_over_Rabaul.jpeg)
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Osádka: 2 (pilot a pozorovatel)
- Rozpětí: 11,00 m
- Délka: 9,50 m
- Výška: 4,00 m
- Nosná plocha: 29,54 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1928 kg
- Vzletová hmotnost: 2550 kg
- Max. vzletová hmotnost: 2856 kg
- Pohonnou jednotka: 1 × vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec Micubiši Zuisei 13 o maximálním výkonu 875 k (cca 644 kW)
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 370 km/h
- Cestovní rychlost: 193 km/h
- Dostup: 9440 m
- Čas výstupu do 5000 m: 9 min 36 sec
- Dolet: 740 km
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]- 2 × synchronizovaný kulomet Typ 97 ráže 7,7 mm
- 1 × pohyblivý kulomet Typ 92 ráže 7,7 mm
- 2 × 60kg puma
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mitsubishi F1M na anglické Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Mitsubishi F1M, s. 358 až 362. (anglicky)
- NĚMEČEK, Václav. Mitsubishi F1M. Letectví a kosmonautika. Červen 1986, roč. LXII., čís. 12, s. 27.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Micubiši F1M na Wikimedia Commons
- Kamufláže letounu Micubiši F1M Archivováno 26. 1. 2016 na Wayback Machine.