(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Milan Ferko – Wikipedie Přeskočit na obsah

Milan Ferko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Milan Ferko
Hrob Milana Ferka na hřbitově ve Slavičím údolí
Narození14. prosince 1929
Veľké Rovné, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí26. listopadu 2010 (ve věku 80 let)
Bratislava, SlovenskoSlovensko Slovensko
Povoláníbásník, prozaik, dramatik, textař, překladatel a novinář
Žánrhistorický román
Významná dílaSvätopluk,
Svätopluk a Metod,
Svätoplukovo dedičstvo,
Jánošík,
Pirátski králi a kráľovskí piráti
OceněníCena Fraňa Kráľa (1960 a 1963),
bulharský Řád Cyrila a Metoděje (1969),
cena Mladých liet (2000),
cena Svetového kongresu Slovákov (2000),
Trojruže Bibiany (2000),
Řád Ľudovíta Štúra (2011 in memoriam)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Ferko (14. prosince 1929, Veľké Rovné – 26. listopadu 2010, Bratislava) byl slovenský básník, prozaik, dramatik, textař, překladatel a novinář, autor knih pro děti a mládež, bratr spisovatele Vladimíra Ferka.[1][2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Milan Ferko studoval na gymnáziích v Nitře a v Žilině, kde roku 1949 maturoval. Roku 1953 pak absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Do roku 1955 pracoval jako redaktor v deníku Smena a v letech 1955–1956 v týdeníku Kultúrny život. Roku 1956 založil literární měsíčník Mladá tvorba, který vedl do roku 1960. V letech 1960–1969 byl šéfredaktorem Slovenských pohľadov, ve kterých roku 1968 podporoval obrodný proces v Československu. Byl za to roku 1969 ze své funkce odvolán a vyloučen ze Svazu slovenských spisovatelů. Následně mu ale bylo umožněno, aby v letech 1970–1975 mohl pracovat jako redaktor v nakladatelství Slovenský spisovateľ. Od roku 1976 se pak mohl ve svobodném povolání věnovat své literární tvorbě.[1][2]

Po sametové revoluci se začal angažovat v politice. Sestavil Deklaráciu zvrchovanosti Slovenskej republiky (1991) a výrazně se podílel na tvorbě slovenského Jazykového zákona (1995). V letech 1993–1994 opět vedl Slovenské pohľady, byl ředitelem uměleckého odboru Matice slovenské. V letech 1994–1998 pracoval na Ministerstvu kultury Slovenské republiky jako sekční šéf sekce státního jazyka a národního písemnictví.[2] V kontrole čistoty slovenštiny byl velmi aktivní a vytvořil funkci jazykových inspektorů. Dostal se rovněž do ostrého konfliktu s umělci, kteří roku 1995 protestovali proti autoritářským praktikám ministra kultury Ivana Hudce z HZDS.[3]

Literární tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Ferkovo literární dílo se vyznačuje velkou rozmanitostí témat a žánrů. Začínal jako básník schematických sbírek, jako byly například Zväzácka česť (1951), Víťazná mladosť (1953) nebo dětem určená Veselo, pionieri (1955), které byly napsány v duchu sovětských vzorů, nadšení ze staveb mládeže atp. Pro děti napsal i pohádkové knihy.[1]

Hlavní část jeho tvorby však tvoří historické romány a rozhlasové hry z období Velké Moravy, dobrodružné příběhy ze života Indiánů, pirátů nebo slavných zbojníků a díla s dětským a dospívajícím hrdinou založená na jeho vlastních zážitcích z druhé světové války. Je rovněž autorem knih literatury faktu, operetního libreta a filmových scénářů. Na jeho texty napsali písně Ján Cikker, Bartolomej Urbanec, Vieroslav Matušík, Pavol Zelenay a především Milan Novák.[4]

Věnoval se též překladům, především z ruštiny, bulharštiny a srbochorvatštiny.[1][2]

Jeho díla byla přeložena do osmi jazyků (do angličtiny, češtiny, maďarštiny, němčiny, ruštiny, slovinštiny, srbochorvatštiny a ukrajinštiny).[5]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Milan Ferko je nositelem ceny Fraňa Kráľa (1960 a 1963), bulharského Řádu Cyrila a Metoděje (1969), Slovenského filmu (1971), ceny Mladých liet (2000), ceny Svetového kongresu Slovákov (2000), Trojruže Bibiany (2000) a dalších.[5]

Roku 2011 jej slovenský prezident Ivan Gašparovič vyznamenal in memoriam Řádem Ľudovíta Štúra za mimořádné zásluhy o rozvoj kultury. Toto vyznamenání zaskočilo širokou slovenskou kulturní veřejnost, která Ferka považuje za velmi kontroverzního umělce, který svým dílem sloužil především politickým požadavkům a také militantnímu nacionalismu.[3]

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Poezie

[editovat | editovat zdroj]
  • Družstevné dožínky (1950), pásmo spevu a tancov.
  • Zväzácka česť (1951), poema.
  • Víťazná mladosť (1953).
  • Husle a poľnica (1957).
  • Odkaz (1960).
  • Svet na dlani (1961).
  • Rovnováha (1966).

Poezie pro děti

[editovat | editovat zdroj]
  • Veselo, pionieri (1955).
  • Čarovné bubliny (1960).
  • Na Mars a späť (1960).
  • Spievajúci máj (1960).
  • Deň plný slnka (1962).
  • Neslávny výlet (1963).
  • Ružová rozprávka (1963).
  • Snehový strom (1963).
  • Tajomstvo hračiek (1963), česky jako První film.
  • Bola raz rozprávka (1964).
  • Robí robot robotu (1964).
  • Ďaleká plavba (1969).
  • Džimbala-bala-bala (1971).
  • Krásna hra (2004), reprezentativní výbor z autorovy poezie pro děti.

Próza

[editovat | editovat zdroj]
  • Krádež svätoštefanskej koruny (1970), dobrodružný historický román z 15. století.
  • Svätopluk (1975), Svätopluk a Metod (1985) a Svätoplukovo dedičstvo (1989), románová trilogie z dějin Velké Moravy
  • Jánošík (1978), tři díly, historický román o zbojníkovi a lidovém hrdinovi Jánošíkovi.
  • Medzi ženou a Rímom (1980), historický román z římských dějin z období vlády Marka Aurélia líčící mimo jiné i jeho pobyt na Slovensku, ze kterého se zachoval nápis na trenčínské hradní skále.
  • Svadba bez nevesty (1980) a Svadba bez ženícha (1982), dvojromán, ve kterém autor zobrazil kolektivizaci v zemědělství na Oravě a industrializaci na východním Slovensku.
  • Otváranie studničiek (1988), oslava obětavosti prosté slovenské ženy na pozadí historických událostí v prvních desetiletích 20. století.
  • Prvá láska nastorako (1989), formou vyprávění o lásce tří mladých lidí v různém žánru a stylistickém pojetí autor knihy zábavnou formou seznamuje čtenáře s poetikou a stylistikou slovenského jazyka.
  • Staré povesti slovenské (1991), pověsti a vyprávění z počátků slovenských dějin až do počátku formování uherského státu.
  • Nové povesti slovenské (1994), sbírka pověstí ze středověkého a novověkého Slovenska.
  • Matúš Čák Trenčiansky (1999), historický román z přelomu 13. a 14. století, jehož hrdinou je nekorunovaný král západního a středního Slovenska, uherský šlechtic Matúš Čák Trenčanský.
  • Kráľovská pomsta a iné politické vraždy a záhadné úmrtia v našich dejinách (2005), vyprávění o tajemných úmrtích v dějinách Slovenska.
  • Všetky lásky sveta (2008), povídky.

Próza pro děti

[editovat | editovat zdroj]
  • Dobrodružstvá s kolieskom (1963), vyprávění o příhodách malého chlapce ze školky, které zažil, když hledal hezké kolečko, které našel na ulici a které mu potom maminka vyhodila oknem.
  • Kúzelník a zvieratká (1965), pro nejmenší.
  • Tvoji bratia, Winnetou (1967), eseje pro děti.
  • Pirátski králi a kráľovskí piráti (1968), soubor dobrodružných povídek o námořních lupičích. Povídky zachycují válečné spory a loupežné plavby severských vikingů, životy slavných pirátů a korzárů (Francouz Jean Fleury, Angličan Francis Drake) a loupežné výpravy bukanýrského krále Jeana-Davida Nau, známého pod jménem François l'Olonnais.
  • Keby som mal pušku (1969), román líčí příběh venkovských chlapců, kteří prožívají svá klukovská léta ve složité situaci Slovenského národního povstání.
  • Pirátske dobrodružstvá (1970), tři dobrodružné příběhy pirátských družin z různých moří v 15. a 16. století.
  • Rinaldo Rinaldini čiže odvážne kúsky a pohnuté osudy slávneho zbojníckeho náčelníka (1971), dva díly, příběhy italského náčelníka lupičů.
  • Keby som mal dievča (1974), román (volné pokračování knihy Keby som mal pušku, životní zkouška dospělosti mladého hrdiny.
  • Kam vtáci na noc odkladajú srdce (1978), kniha lyrických pohádek.
  • Bohatier v býčej koži (1981), román o osudech slovenských dráteníků v Gruzii.
  • Pod čiernou vlajkou (1984), kniha o životě a dějinách pirátů.
  • Šalabingo (1997), idylické vyprávění o víkendových zážitcích chlapce a jeho rodiny na chatě.

Ostatní díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Paríž a my (1960), cestopis.
  • Prežil som Sibír (1968) , cestopis, skartováno pro kritický postoj k sovětské skutečnosti.
  • Kniha tvoj najlepší priateľ (1975), citáty slavných lidí o knihách.
  • Veľkomoravské záhady (1990), literatura faktu.
  • Starý národ – mladý štát (1994ú, spoluautor, přehled slovenských dějin pro školy.
  • Sto slávnych Slovákov (1995), profily významných slovenských osobností.
  • Krátky slovník nárečia slovenského veľkorovnianskeho (1997).
  • Pravé slovo v pravý čas (1997), fejetony.
  • Štátny jazyk v súvislostiach (1998).
  • V zápase o zvrchovanosť (2006), výběr z publicistiky 1989–2003.

Divadelní hry

[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové hry

[editovat | editovat zdroj]
  • Novoročná raketa – Letí robot do sveta (1962), pro děti.
  • Silvester pre babičku, alebo Veľká snehuliacka rozprávka (1964), pro děti.
  • Čarovná ladička (1966), pro děti.
  • Spievajúce mandarínky, alebo Všetko naopak (1967), pro děti.
  • Lietajúce taniere (1968), pro děti.
  • Koniec Zuribandu (1971), pro děti.
  • Posledný kráľ (1978), pro děti.
  • Ako bozkať smiech (1983).
  • dramatická pentalogie z období Velké Moravy.
    • Pomsta Pribinova (1984),
    • Obrana Metodova (1985),
    • Svadba Svätoplukova (1985),
    • Smrť Gorazdova (1986),
    • Nádej Mojmírova (1986).
  • Zelené lásky maturantské, alebo Keby som mal dievča (1988).

Filmové adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Slovník slovenských spisovatelů, Libri, Praha 1999, str. 121.
  2. ↑ a b c d Zomrel Milan Ferko
  3. ↑ a b Prezident ocenil aj kontroverzného Milana Ferka
  4. ↑ Milan Ferko - Encyklopédia súčasných spisovateľov na Slovensku. www.books.sk [online]. [cit. 2015-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  5. ↑ a b Milan Ferko a jeho miesto v slovenskej literatúre. www.krajskakniznicazilina.sk [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  6. ↑ Zomrel Milan Ferko - BlogSP

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Milan_Ferko&oldid=23580679“