(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Miloslav Brepta – Wikipedie Přeskočit na obsah

Miloslav Brepta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ing. Miloslav Brepta
Miloslav Brepta (vpravo) ve filmu Chudý otec, bohatý syn
Miloslav Brepta (vpravo) ve filmu Chudý otec, bohatý syn
Osobní informace
PřezdívkaMíla
Datum narození29. října 1902
Místo narozeníRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí6. března 1959 (ve věku 56 let)
Místo úmrtíČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Sportovní informace
Sportjachting
DisciplínaOlympijská Jola
Účast na LOH1936
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Brepta (* 29. října 1902- 6. března 1959)[1] byl československý podnikatel, příležitostný filmový herec, soukromý automobilový závodník a účastník Olympijských her v Berlíně v roce 1936. Závodil jako soukromý jezdec na vozech Amilcar (1930) a Walter (1931). V jachtingu se zúčastnil společně s ing. Vítězslavem Pavlouskem olympijských her v třídě O-jola 18-stop (Dinghy). Vystudoval vysokou školu a dosáhl akademického titulu inženýr. Jeho jméno se v některých pramenech objevovalo v pozměněné formě jako Brebta. Pod tímto jménem je i pohřben na Krčském hřbitově v Praze-Nuslích, zemřel 6. března 1959 ve věku 56 let.[2] Spolek pro vojenská pietní místa uvádí podle nápisu na náhrobní desce, že továrník Brebta byl umučen komunisty.[3]

Filmový herec

[editovat | editovat zdroj]
Traktor Praga AT 20-25 HP (1928)

V roce 1930 ztvárnil Miloslav Brepta jednu z hlavních rolí (mladý sedlák Benda) ve filmu Chudý otec, bohatý syn. Film propagoval víceúčelový traktor Praga AT 20-25 HP továrny Českomoravská-Kolben-Daněk, který si Brepta za 39 000 Kč pořídil a ve filmu jej řídil.[4] Traktor vyráběný od roku 1928 byl vybaven automobilovým čtyřtaktním čtyřválcovým zážehovým motorem používaným u nákladních automobilů Praga.[5] Dne 20. ledna 1931 předvedla továrna na automobily Praga před četným sezvaným obecenstvem v biografu Adria propagační film nazvaný »Chudý otec — bohatý syn«. Film natočila pražská firma Propaga-film. Představitelé jednotlivých rolí inž. Míla Brebta v roli mladého statkáře Bendy a Josef Rovenský v roli strojníka byli velmi zdařilí a dovedli nalézt v každé situaci pravý výraz. Velmi dobře a typicky byla sehrána role otce, starého statkáře Bendy, kterou ztvárnil Karel Schleichert.[6]

Miloslav Brepta a Karel Schleichert ve filmu Chudý otec, bohatý syn (1930)

Automobilový závodník

[editovat | editovat zdroj]
Walter 0 (Super Sport) z roku 1927, se kterým „Míla“ v roce 1931 závodil

Ryze závodní automobil Walter 0 si v roce 1927 Antonín Kumpera, čerstvě jmenovaný do funkce vrchního ředitele továrny Walter, nechal v jinonické karosárně přestavět na sportovní vůz doplněný blatníky se zástěrkami, světlomety a s úřední poznávací značkou N XIII 571 využíval Walter Super - Sport pro soukromou potřebu.[7] Na sklonku 20. let vůz od A. Kumpery zakoupil soukromý automobilový závodník jezdící pod pseudonymem „Míla“ (ing. Miloslav Brepta), který své příjmení v tomto sportu tajil, protože nechtěl, aby jeho jméno vyšlo tiskem.[8] Na počátku 30. let s ním odjel několik závodů.

První závod však absolvoval na cestovním voze Amilcar 11. května 1930 v závodě automobilů do vrchu Zbraslav-Jíloviště. Tímto ročníkem zbraslavského závodu bylo zahájeno první Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu, které uspořádala AIACR (Association Internationale des Automobiles – Clubs Reconnus, předchůdce FIA). V národním závodu a ve třídě cestovních automobilů do 1100 cm³ zvítězil „Míla“ v čase 4:19,0 min. V celkovém pořadí bez rozdílů kubatur obsadil 24. místo.[9]

Pro rok 1931 si pořídil Walter 2800 cm³ (tomuto zdvihovému objemu by odpovídal motor z typu 6 B, který měl 2863 cm³) a 10. května se s ním vítězně zúčastnil 3. ročníku závodu Letmý kilometr Západočeského autoklubu v Plzni (k 20. výročí založení ZAC). Za přítomnosti 6000 diváků zvítězil jak s letmým tak i pevným startem v kategorii automobilů a dosáhl průměrné rychlosti 80,104 km/h.[10]

V závodě Zbraslav-Jíloviště 31. května 1931 již s Waltrem 0 ve sportovní úpravě „Míla“ obsadil třetí místo v čase 3:45,56 min v třídě sportovních vozů do 3000 cm³[11] a v kategorii sportovních vozů byl devátý. V celkovém pořadí bez rozdílu kubatur tento výkon stačil opět na 24. místo. Získal za tento výkon stříbrnou medaili AKRČs. Časy Jindřicha Knappa na tomto voze z roku 1924 a 1925 však nepřekonal.[12] Na závěr domácí vrchařské sezóny se 13. září 1931 jel III. ročník národního závodu do vrchu s mezinárodní účastí na trati Ploskovice - Horní Řepčice u Litoměřic. Ke trati dlouhé 4 km se stoupáním 94 m, maximálním 9% a s 10 zatáčkami se sjelo rekordních 40000 diváků a 70 strojů. V třídě sportovních vozů do 3000 cm³ si po Zbraslavi spravil chuť jezdec „Míla“ na Waltru 0 a jednoznačně zvítězil v čase 2:49,5 min. V kategorii sportovních vozů obsadil 7. místo.[13]

Třída O-Jola (dinghy), ve které na olympiádě v Berlíně startovali Pavlousek a Brepta

Jachtař

[editovat | editovat zdroj]

Úspěchy československých jachtařů z roku 1935 vedly k úvaze o účasti na olympijských hrách. Nadějným plachtařem se ukázal Miloslav Brepta, který na 2. mistrovství Evropy pořádaném v dánské Kodani 18.-19. srpna 1934 v závodě plachetních lodí obsadil 5. místo[14] a v závodech plachetních lodí konaných 6. října 1935 na Vltavě obsadil na lodi Pirát v kategorii II. A třetí místo.[15] Český Yacht Klub (ČYK) se pro kategorii olympijské joly rozhodl postavit jednu loď pro výcvik závodníků. Člen ČYK Miloslav Brepta na vlastní náklady postavil druhou loď, kterou dal k dispozici. Byla postavena i třetí loď firmou Neumann. Na vyřazovacích závodech (kvalifikace) zvítězil ve všech rozjížďkách mladý Vítězslav Pavlousek a na druhém místě se umístil Brepta. Na olympiádu byli tedy vysláni Pavlousek a jako náhradník Brepta.[16]

V létě 1936 se Miloslav Brepta společně Vítězslavem Pavlouskem zúčastnili XI. letních olympijských her, které se konaly v německém Berlíně od 1. srpna do 16. srpna 1936. Československo na těchto Letních olympijských hrách reprezentovalo 190 sportovců, z toho 15 žen. Tehdy 33letý Brepta a 25letý Pavlousek byli za Československo jedinými účastníky v jachtingu.[17] Na olympijské regatě v Kielu (4. – 10. srpna) první pět jízd odjel Pavlousek a dvě zbývající (6.-7.) Brepta. V 6. jízdě dojel Brepta na 22. místě a v závěrečné sedmé jízdě na 24. místě. Soutěž se konala na lodích poskytnutých organizátory. Každý člun byl pojmenován po nějakém německém městě. Pavlousek a Brepta řídili loď München. Zúčastnilo se 28 posádek z 25 zemí. Ta česká v konečném pořadí obsadila 25. místo úhrnným počtem 31 bodů.[18]

Po olympiádě oba sportovci se zúčastnili závodu v Praze. Prvá část klubových plachetních závodů ČYK se uskutečnila v neděli 20. září na Vltavě. Trať měřící asi 1200 m byla trojúhelníková (kolem tří bójek) a byla absolvována ve 3 závodech, a to v sobotu odpoledne a v neděli dopoledne a odpoledne. Docílené časy v jednotlivých rozjížďkách byly sčítány. Startovalo 15 lodí ve 4 kategoriích. Nejlepšího času docílila olympijská jola „Olympia“ (kormidelník inž. V. Pavlousek) 4:19:03 hod, za nímž 2. místo na lodi „Elsa“ obsadil Miloslav Brepta.[19]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Miloslav Brebta (Biographical information) [online]. OlyMADMen [cit. 2024-06-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ing. Miloslav Brebta [online]. BillionGraves Holdings [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ PORTEŠ, Jiří. Hrob Miloslav Brebta [online]. Praha: Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ Chudý otec, bohatý syn [online]. Praha: POMO Media Group [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ JANÁK, Zdenko. Hospodářský a průmyslový traktor Praga. Auto. 1930-07, roč. 12, čís. 7, s. 482–491. Dostupné online. 
  6. ↑ JANÁK, Zdenko. Chudý otec-bohatý syn. Auto. 1931-02, roč. 13, čís. 2, s. 109–114. Dostupné online. 
  7. ↑ GOMOLA, Miroslav. Josef Walter a spol. - Akciová továrna na automobily a letecké motory. 1. vyd. Brno: AGM CZ, 2002. 232 s. ISBN 80-85991-23-3. S. 127–131. 
  8. ↑ MEWALD, Jiří. Walter P Super Sport. Motor Journal. 2023-11, roč. 23, čís. 11, s. 46–55. 
  9. ↑ HEINZ-HENRY, Vilém. XIII. Zbraslav—Jíloviště. Auto. 1930-05, roč. 1930, čís. 5, s. 331–339. Dostupné online. 
  10. ↑ PELÁK, Karel. Plzeň s vůní benzínu. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2007. 147 s. ISBN 978-80-254-0342-6. S. 17, 141. 
  11. ↑ KOŽÍŠEK, Petr. Vavříny s vůní benzínu. 1. vyd. Praha: NTM, 2021. 168 s. ISBN 978-80-7037-341-5. S. 25. 
  12. ↑ YK, značka. XIV. Zbraslav - Jíloviště. Lidové noviny. 1.6.1931, roč. 39 (1931), čís. 272, s. 5. Dostupné online. 
  13. ↑ JAT. Morgen u Litoměřic. Pondělí Národních listů. 14.9.1931, roč. 71, čís. 36, s. 3. Dostupné online. 
  14. ↑ SYRTOVÁTKA-RUS, Vladimír; SMOTLACHA, František. Kanoe a kajak. 1. vyd. Praha: Nová tělesná výchova, 1935. 151 s. S. 19–20. 
  15. ↑ Závody plachetních lodí. Národní listy. 1935-10-08, roč. 75, čís. 197, s. 6. Dostupné online. 
  16. ↑ KOBLIC, Rudolf. Plachty a vítr. 1. vyd. Praha: Min. školství, věd a umění, 1949. 274 s. Dostupné online. S. 49. 
  17. ↑ FASSATI, Miloš. Malá encyklopedie olympijských her. 1. vyd. Praha: Olympia, 1982. 615 s. Dostupné online. S. 292. 
  18. ↑ One Person Dinghy (Olympic Monotype) [online]. olympedia.org (OlyMADMen) [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ Plachetní závody Českého Yacht klubu Praha. Národní listy. 1936-09-22, roč. 76, čís. 260, s. 6. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOLÁŘ František. Kdo byl kdo (Naši olympionici), Praha: Libri, 1999, 1. vyd., 424 s., ISBN 80-85983-77-X, S. 365

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloslav_Brepta&oldid=24237517“