Polysémie

Polysémie (z řeckého polys, mnohý – mnohoznačnost) označuje slova, která stejně zní a jejich významy mají nějakou genetickou souvislost. Může se plést s homonymií – homonyma sice stejně zní, jejich souvislost je však pouze náhodná.

Příklady polysémie

Typickým příkladem polysémie je slovo oko; významem tohoto slova může být:

Zrakový orgán
Pytlácká past
Otvor na punčoše
Skvrna v polévce

Všechny tyto významy mají jednu genetickou souvislost – vždy se jedná o kulatý (kruhovitý) útvar.

Mezi další příklady může patřit koruna (vrchní část stromu, korunovační klenot, …), ucho (lidský orgán, ucho u hrnce, …) či noha (lidská končetina, noha u stolu, …). Pozor, neplatí pro význam koruna ve smyslu platidlo, měna či mince! Zde již jde o homonymii.

Polysémní výpovědi

Polysémie se nemusí týkat pouze slov, ale i vět nebo jiných delších textových útvarů, zejména pokud jde o výpovědi vytržené z celkového kontextu. Větnou polysémii způsobují:^[1]

homonymní nebo polysémní výrazy: Seděl v base. Ztratil korunu.
víceznačné syntaktické konstrukce:
- Maminka měla červenou sukni a košili. (Košile byla také červená?)
- Pachatel zavraždil kuchaře při porcování kachny nožem. (Kachnu porcoval kuchař i pachatel, nebo jen kuchař? Nožem byl porcována kachna nebo jím byl usmrcen kuchař?)
- Krájejte tři dny staré housky. (Housky jsou staré tři dny, nebo se tři dny mají krájet?)

Reference

↑ MACHOVÁ, Svatava; ŠVEHLOVÁ, Milena. Sémantická & pragmatická lingvistika. Praha: Univerzita Karlova, 2001. ISBN 80-7290-061-7. S. 46–47.

Související články

Externí odkazy

Slovníkové heslo polysémie ve Wikislovníku
Polysémie v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)ê

[1] MACHOVÁ, Svatava; ŠVEHLOVÁ, Milena. Sémantická & pragmatická lingvistika. Praha: Univerzita Karlova, 2001. ISBN 80-7290-061-7. S. 46–47.

[1]