Panna Maria Foyenská
Panna Maria Foyenská | |
---|---|
Kopie sošky u jezuitů v Praze | |
Základní údaje | |
Autor | neznámý |
Popis | |
Výška | 28-30 cm |
Umístění | |
Umístění | v Praze na Malé Straně |
Panna Maria Foyenská | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Panna Maria Foyenská je kopie vlámské nebo francouzské gotické sošky stojící panny Marie s Ježíškem, zvané francouzsky Notre-Dame de Foy podle místa původu Foy le-Notre-Dame v jižní Belgii .
Legenda a originál
[editovat | editovat zdroj]Sošku podle legendy nalezl valonský dřevorubec, když roku 1609 kácel dub poblíž své rodné obce Foy. Hliněnou sošku vyzvedl a přinesl do vsi, kde se k ní modlili místní věřící katolíci. Zjistili, že jim modlitba přináší milosti, což znamenalo, že jim pomáhá. Pověst milostné sošky a její kopie se rychle šířily ve válečném utrpení Třicetileté války na územích rozdělených vírou mezi katolíky a protestanty.
Domnělý originál sošky je dosud uctíván na pravém bočním oltáři poutního kostela Panny Marie ve valonské obci Foy (francouzsky Foy le Notre-Dame), připojené v nové době k městu Dinant. [1]Odtamtud se šířily kopie sošky po roce 1609 do střední Evropy, zejména prostřednictvím katolických činitelů, vojenských velitelů Katolické ligy a členů řádu jezuitů. [2] Je uctívána kromě Nizozemí a Belgie v zemích bývalé habsburské monarchie a v Německu, například v kostele Bürgersaalkirche v Mnichově, kde přečkala požár za druhé světové války, a proto bývá nazývána Ohnivá madona (německy Feuer-Madonna).
Druhá skupina sošek téhož typu, pravděpodobně starších a v detailech odlišných, je odvozena ze stříbrné votivní sošky ze 14. století, uctívané ve francouzském kostele Saint Vaast ve městě Bailleul.[3]
České kopie
[editovat | editovat zdroj]České kopie foyenské sošky jsou zatím známy tři: všechny jsou řezané ze dřeva po roce 1609. Písemnými prameny se vztahují k foyenskému původu, ale umístění Ježíška je oproti originálu zrcadlově obrácenéː sedí na Mariině levé paži..
Praha
[editovat | editovat zdroj]První kopii sošky do Prahy přivezli jezuité a roku 1630 ji posvětil pražský arcibiskup Arnošt Harrach.[4] Později ji jezuité z malostranské koleje přemístili na severní oltář Navštívení Panny Marie v presbytáři kostela sv. Mikuláše na Malé Straně, kde je v zaskleném stříbrném rámu uctívána dosud.[5]
Lomec u Vodňan
[editovat | editovat zdroj]Druhou kopii sošky přivezl v poslední třetině 17. století hrabě Karel Filip Buquoy (1636-1690), údajně přímo z Foy-le Notre-Dame. Jeho syn pro ni dal postavit mariánský kostel v Lomci u Vodňan.
Vojslavice
[editovat | editovat zdroj]Třetí doložený exemplář foyenské sošky získali premonstráti ze Želiva asi roku 1723 a umístili ji na oltář mariánského kostela ve Vojslavicích na Pelhřimovsku.[6]
Další kopie
[editovat | editovat zdroj]Není vyloučeno, že v českých zemích existují i další kopie foyenské madony, jejichž původ byl zapomenut nebo dosud nebyly správně identifikovány.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Félix FRIES:Histoire de Notre-Dame de Foy (près Dinant). Aug. Gedene 1909, s. 144-147
- ↑ Ingmar Reesing: Notre-Dame de Foy: the reuse and dissemination of a late medieval figurine of the virgin in the Low Countries. In:Simiolus, Netherlands Quarterly for the History of Art, svazek 33, 2007/2008, č. 3, s. 145-165
- ↑ Databáze Palissy francouzských movitých památek
- ↑ Reesing, 2007/2008, s. 147
- ↑ Církev.cz informace z 30. 8. 2011
- ↑ Zdeněk Boháč: Poutní místa v Čechách. 1. vyd. Praha: Debora, 1995. 286 s. ISBN 80-85923-07-6.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Félix FRIES:Histoire de Notre-Dame de Foy (près Dinant). Aug. Gedene 1909, s. 14, 147, 161.
- 300 let poutního kostela Jména Panny Marie na Lomci. Sborník příspěvků z odborného semináře, konaného dne 14. září 2004 v Městské galerii ve Vodňanech. Autoři:Jan Royt, František Kubů, Pavel Štěpánek, Jana Koutná, Martin Gaži, Martin Weis, Jiří Fröhlich, Pavla Stuchlá, Vít Honys, Bohumil Tetour a Pavel Hrdina. Městské muzeum a galerie Vodňany 2005