(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Philippe Labro – Wikipedie Přeskočit na obsah

Philippe Labro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Philippe Labro
Philippe Labro na festivalu v roce 2012
Philippe Labro na festivalu v roce 2012
Narození27. srpna 1936 (88 let)
Montauban
Alma materWashington and Lee University
Povoláníspisovatel,
novinář,
filmový režisér,
scenárista
RodičeHenriette Labro
Manžel(ka)Françoise Labro (1978–)[1]
Děti2
PříbuzníJacques Labro a Claude Labro (sourozenci)
Významná dílaBez motivu: 1971
Lovec hlav: 1976
Zločin: 1983
Pravý břeh, levý břeh: 1984
OceněníPrix Interallié (1986)
čestný doktor Washingtonovy a Leeho univerzity (1988)
komandér Řádu čestné legie
důstojník Řádu čestné legie
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philippe Labro (* 27. srpna 1936 Montauban) je francouzský spisovatel, novinář, filmový režisér a scenárista. Pracoval pro německou televizi RTL, francouzský časopis (týdeník) Paris Match nebo francouzské televize TF1 a Antenne 2. Za svou autobiografii L'Étudiant étranger obdržel v roce 1986 prestižní francouzské literární ocenění Prix Interallié.[2]

Život a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V osmnácti letech odešel z Francie studovat na Washington and Lee University ve Virginii. Poté cestoval po Spojených státech. Po návratu do Evropy se stal reportérem. V letech 1960–1962 (během alžírské války) byl Philippe Labro příslušníkem francouzské armády. Poté se vrátil ke své novinářské činnosti a postupně pracoval pro několik novin a časopisů.

Když pro francouzské noviny France-Soir informoval o atentátu na Johna F. Kennedyho, setkal se v Dallasu s Jackem Rubym několik dní předtím, než zastřelil Lee Harveyho Oswalda. Byl proto následně oficiálně vyslechnut Warrenovou komisí, kterou ustanovil prezident Lyndon Johnson a která měla vyšetřit všechny okolnosti atentátu.

Napsal scénáře a režíroval řadu filmů, ve kterých hráli přední herci a herečky, např. Jean-Louis Trintignant, Jean-Paul Belmondo, Yves Montand, Katharine Rossová, Claude Brasseur, Gérard Depardieu, Nathalie Baye nebo Carole Bouquet. Byl blízkým přítelem herce a režiséra Jean-Pierra Melvilla, jak vzpomíná v dokumentárním filmu o této osobnosti z roku 2008 (Sous le nom de Melville). V letech 1985 až 2000 byl ředitelem programu stanice RTL, v roce 1992 se stal jejím viceprezidentem.

V dubnu 2010 obdržel nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie (Ordre national de la Légion d'honneur), stal se komandérem Čestné legie.[3]

Výběrová filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Phillip Labro byl nejen režisér, ale tyto filmy dosti často natáčel podle vlastního scénáře nebo se na scénáři alespoň podílel. V několika filmech si také zahrál, většinou epizodní role.[4]

Dokumentární filmy

[editovat | editovat zdroj]
  • Chroniques de France : La vitrine de la France de 1964 à 1978: seriál, více režisérů
  • 1966 Les Deux D : Marie Dubois, Françoise Dorléac (TV film)

Scenárista

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philippe Labro na anglické Wikipedii.

  1. Philippe Labro [online]. IMDb.com [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (angličtina) 
  2. Lauréats du prix Interallié [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. NÉGRONI, Angélique. Légion d'honneur : la promotion de Pâques [online]. Le Figaro, 2010-04-05, rev. 2010-04-05 12:54 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. Philippe Labro [online]. ČSFD.cz [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  5. Philippe Labro: Awards [online]. IMDb.com [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (angličtina) 
  6. Bez motivu [online]. ČSFD.cz [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  7. Bez motivu [online]. FDb.cz [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]