Včelařství je jeden z nejstarších oborů lidské činnosti. Předmětem je chov včely medonosné. Výstupními produkty jsou med, vosk, propolis, perga, rouskový pyl, mateří kašička a včelí jed. Významným výstupem včelařské činnosti je též opylení rostlin. Včelaření se v Česku věnují z velké části malovčelaři ze záliby. Včelařství je však také profesionálním oborem realizovaným na včelích farmách.
Varroóza (též varoáza, Varroasis apium) je infekční onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor (Anderson a Trueman, 2000), původně označovaný jako Varroa jacobsoni (Oudemans, 1904). Tento roztoč pochází z Indie, kde jsou tamní včely vůči němu rezistentní, na rozdíl od včel evropských. V Česku je rozšířen od 70. let 20. století. Napadá především plod, ale i dospělé jedince, které značně oslabuje sáním hemolymfy.
Kleštík zhoubný nebo kleštík včelí (Varroa destructor Anderson & Trueman, 2000), nesprávně též roztoč zhoubný, je parazitický roztoč včely východní a včely medonosné. Způsobuje onemocnění varoázu. Je totiž přenašečem virových onemocnění. Patří do rodu Varroa, společně s dalším včelím parazitem, kleštíkem Jakobsonovým (Varroa jacobsoni).
Josef Antonín Janiš (6. února 1749, Trutnov–15. listopadu 1821, Hněvčeves) byl český katolický kněz, překladatel, zemědělský odborník, odborný publicista, učitel a průkopník ve včelařství.
Byl předním zemědělským odborníkem, tiskem vydal knihu „Poučení o setí, hlídání a sklízení lnu“, dopisujícím členem Vlastenecko – hospodářské společnosti. Má velkou zásluhu na osvícenecké práci mezi českými zemědělci. Jeho nejznámější dílo je o včelách a včelaření. Byl průkopníkem novodobého a racionálního včelaření v českých zemích, první zavedl včelí úly s rozběrným dílem. Byl prvním objevitelem unisexuální reprodukce zvané partenogeneze.
Včelařův rok začíná na podzim měsícem září. Včelstvo opatřené zimními glycidovými zásobami tlumí svou aktivitu. Včelař opatří česno úlu zábranou proti vniknutí škůdců (myš, rejsek). Klidový režim je nejdůležitější. Každé vyrušení zesiluje aktivitu včelstva na úkor zimních zásob.
S nástupem chladného podzimního počasí včelstvo vytváří zimní chumáč. V období, kdy denní teploty ještě vystoupí nad 10 °C (říjen– listopad), provádí se povinné léčení včel fumigací proti parazitu kleštíku včelímu. Léčení se opakuje 3x s několikadenním odstupem. Na podložce úlu je pozorovatelný spad parazitického roztoče a lze tak hodnotit úroveň napadení. Léčivo lze aplikovat také při nižších teplotách aerosolem na bázi acetonu pomocí aerosolového vyvíječe.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Včelařství}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.