Posmrtné jméno
Posmrtné jméno (čínsky: znaky tradiční
V Číně a Vietnamu bylo udělování posmrtného jména formou vyznamenání udělovanou zasloužilým osobnostem. V Japonsku zemřelí mohou dostat posmrtné buddhistické jméno známé jako kaimjo.
Posmrtné jméno by nemělo být zaměňováno s érou vlády nebo chrámovým jménem.
První posmrtné jméno – Wen-wang (Civilní král) – udělil zakladatel dynastie Čou král Ťi Fa (posmrtným jménem Wu-wang, Válečnický král, vládl v letech 1046–1043 př. n. l.) svému otci Ťi Čchangovi. V dynastii Čou bylo poté udělování posmrtných jmen pravidelným. Za následující dynastie Čchin byl zvyk zrušen, dynastie Chan jej opět obnovila.
Jméno bývalo vybíráno tak, aby vystihovalo charakter vlády dotyčného panovníka, případně zásluhy poctěné osoby.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Posthumous name na anglické Wikipedii.
- ↑ THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2010-01-10]. Kapitola Chinese History - titles of rulers and names of persons. Dostupné online. (anglicky)