Prašná brána
| Prašná brána | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotická architektura |
| Výstavba | 1475 |
| Pojmenováno po | střelný prach |
| Poloha | |
| Adresa | Staré Město, Praha 1,  Česko |
| Ulice | Celetná, Na příkopě a U Prašné brány |
| Souřadnice | 50°5′14″ s. š., 14°25′40″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11729/1-13 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prašná brána (německy der Pulverturm) je pozdně gotická stavba na rozhraní ulice Na Příkopě a náměstí Republiky vedle Obecního domu naproti domu U Hybernů. Jedná se o jeden ze symbolů Prahy. V bráně začíná Celetná ulice, která zde tvoří první část Královské cesty, která vede odtud až na Pražský hrad. Brána vznikla roku 1475 k reprezentačním účelům a nahradila Bránu svatého Ambrože (součást tehdy již nepotřebného staroměstského opevnění), dostavena byla ale až na konci 19. století, v pseudogotickém puristickém stylu. Brána má výšku 65 metrů, vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 44 metrů a vede na něj 186 schodů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původně stála na jejím místě jedna z bran staroměstského opevnění, označovaná brána svatého Ambrože, kterou později vystřídala brána Horská. Její název neměl nic společného s horami – jmenovala se tak podle toho, že z ní vycházela důležitá cesta na Kutnou Horu. Poté, co staroměstské hradby ztratily založením Nového Města svůj význam a přestaly být udržovány, zpustla Horská brána natolik, že se jí začalo říkat Odraná.[1][2] Staroměstští konšelé si byli vědomi toho, že polorozpadlá stavba dělá městu ostudu, o to markantnější, že v její blízkosti stál Králův dvůr, sídlo mladého Vladislava Jagellonského. Proto se rozhodli ji zbořit a na jejím místě postavit novou, která by spíše než zárukou bezpečnosti byla důstojnou vizitkou Starého Města, tak jako na opačném konci Staroměstská mostecká věž.
Její výstavba začala v roce 1475 pod vedením zednického mistra Václava. Ten však na tak náročný úkol podle soudu konšelů nestačil, a tak jej brzy nahradil Matyáš Rejsek z Prostějova. Brána, původně nazývaná Nová, byla založena téměř devět metrů pod úrovní dnešního terénu a byla vysoká 42 metrů. Stavba však zůstala nedokončena, protože po přestěhování krále Vladislava na Pražský hrad v roce 1483 ztratili Staroměstští o její dostavbu zájem. Proto byla asi jen provizorně zastřešena. Postupně ztratila jakoukoli funkci a dokonce se uvažovalo o jejím zboření. Asi od poloviny 18. století sloužila jako skladiště střelného prachu; proto se jí začalo říkat Prašná. Při pruském obléhání Prahy roku 1757 značně utrpěla a roku 1799 byla zbavena své poškozené výzdoby.
Dnešní vzhled získala až po pseudogotické puristické úpravě v letech 1878–1886, kterou vedl architekt Josef Mocker. Za předlohu posloužila podoba Staroměstské mostecké věže. Mocker dal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžicemi a ochozem a odstranit hodiny ze začátku 19. století. Dílem jeho přestavby je i síťová klenba v průjezdu, stejně jako plastická výzdoba brány, která doplnila zbytky původní výzdoby Rejskovy.
Průčelí zdobí sochy českých panovníků a znaky zemí, jimž vládli. Na východním průčelí vlevo je to Karel IV. obklopen znaky říše a Lucemburska vlevo, znaky Čech a Niska vpravo. Na východním průčelí vpravo je to Přemysl Otakar II. obklopen znaky Čech a Rakous vlevo, znaky Moravy a Štýrska vpravo. Na západním průčelí vlevo je to Jiří z Poděbrad obklopen znaky Čech a Slezska vlevo, znaky Moravy a Dolní Lužice vpravo. Na západním průčelí vpravo je to Vladislav II. obklopen znaky Čech a Moravy vlevo, znaky Dolních Uher a Slezska vpravo.
21. století
[editovat | editovat zdroj]Brána je přístupná veřejnosti a jejím majitelem je hlavní město Praha, provozovatelem a nájemcem do začátku roku 2013 byla společnost ABL FM Services (později M2.C).[3] Ve vnitřních prostorách byla od roku 2007 umístěna výstava Králův dvůr – život ve středověké Praze, později i další.
Dne 21. ledna 2013 došlo k převzetí věže Muzeem hlavního města Prahy, pro návštěvníky byla věž otevřena 5. února 2013. Veškeré instalace, které tu byly, byly zrušeny, změnil se i systém vstupného, prostory byly nově využity pro depozitní exponáty.
Pod Bránou vede jednosměrná Celetná ulice a do roku 2019 zde bylo možné parkování. To bylo často kritizováno, většinou zde totiž stály limuzíny s reklamou na erotické podniky.[4] Radnice Prahy 1 zvolená v roce 2018 sem v létě 2019 umístila značku zákaz zastavení.[5] Na jaře 2021 vznikla pod branou cykloobousměrka, která umožňuje lidem na kole obousměrný průjezd.[6]
Do budoucna je pod Prašnou branou plánováno zavedení pěší zóny a omezení tranzitního automobilového provozu.[7] V roce 2024 má v rámci projektu „Hradebního korza" začít rekonstrukce přilehlých prostorů.
Od 1. 1. 2021[zdroj?] má na starosti provoz Prašné brány Prague City Tourism.[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pražské věže: Prašná brána. www.prazskeveze.cz [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-01.
- ↑ Pražský chytrák: …se na Prašné bráně dějí nemravnosti?. prazskychytrak.cz [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-20.
- ↑ OPPELT, Robert; RUMLER, Martin. Výlet na Mosteckou věž nebo Petřín se může prodražit, památky mění správce. www.idnes.cz [online]. iDNES.cz, 2009-06-18 [cit. 2021-09-08]. Rubrika Praha. Dostupné online.
- ↑ ZELENKA, Jakub. Roky stojí pod památkou a láká do erotického klubu. Pouze zaparkované auto, tvrdí magistrát. Lidovky.cz [online]. 2016-09-18 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Zákaz parkování pod Prašnou bránou: Strážníci budou rozdávat pokuty a »botičky«. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
- ↑ ŠNOBR, Martin. Pod Prašnou branou vzniká cykloobousměrka. Městem na kole [online]. 2021-04-29 [cit. 2021-05-15]. Dostupné online.
- ↑ V místě hradeb pěší zóna. Praha pokračuje ve zpříjemňování svého historického centra. Radní schválili vytvoření Hradebního korza (Portál hlavního města Prahy). Praha.eu [online]. [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Prašná brána [online]. Prague City Tourism [cit. 2021-09-08]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MOCKER, Josef. Prašná věž v Praze. Praha: nákladem královského hlavního města Prahy, 1889. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prašná brána na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Prašná brána
- Informace na stránkách PIS, správce Prašné brány
- Panoramatické fotografie z Prašné brány
- Projekt zpřístupňující sedm pražských věží veřejnosti Archivováno 11. 3. 2010 na Wayback Machine.
