(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Realisté – Wikipedie Přeskočit na obsah

Realisté

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Strana regionů (Česko). Možná hledáte: Česká strana regionů nebo Česká strana pokroková.
REALISTÉ
Logo
ZkratkaREAL
Datum založení15. prosince 2016[1]
Datum rozpuštění22. července 2019
ZakladatelPetr Robejšek
SídloPod Višňovkou 1661/33
140 00 Praha
Ideologieliberální konzervatismus[2]
národní konzervatismus[3]
ekonomický liberalismus[4]
euroskepticismus[5]
Politická pozicepravice
Barvy
     modrá
IČO05632595 (VR)
Rejstřík MV ČR499
Některá data mohou pocházet z datové položky.

REALISTÉ (zkratka REAL, po založení krátkodobě STRANA REGIONŮ, zkratka SR)[1] byla česká pravicová[6] liberálně konzervativní[7] politická strana založená 24. listopadu 2016[8][9] Michalem Morozem,[10] která vznikla 15. prosince 2016.[1] Deklarovaným cílem strany byla obhajoba českých národních zájmů a „realistická metoda vládnutí dle Paretova pravidla 20/80“. Ústřední postavou strany byl politolog Petr Robejšek, dlouhodobě žijící v Německu.[11] Základním dokumentem strany byl tzv. Realistický kodex. Hlavním kritériem Realistů by podle Robejška měly být národní zájmy, mezi prioritami uvádí rodinu, bezpečnost, spravedlnost, odpovědnost a ochranu národního bohatství.[12] Zakladatelé se rozhodli poprvé kandidovat ve sněmovních volbách v roce 2017,[13] kde ovšem strana získala pouhých 0,71 %.[14] Za stranu jednali dva tajemníci, Michal Moroz a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek.[1]

Vznik

[editovat | editovat zdroj]

„Realisté“ se říkalo před více než 110 lety vzniklému politickému uskupení pozdějšího prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, České straně pokrokové.[15][16] Podle Petra Robejška to byl „první Realista“.[17]

Dne 24. listopadu 2016 zakladatelé podali žádost o registraci strany.[18] Ministerstvo vnitra potvrdilo registraci 15. prosince téhož roku,[1] ovšem pod názvem Strana regionů, jak bylo uvedeno v žádosti. Zakladatelé totiž chtěli udržet v tajnosti marketingový název Realisté, a proto požádali o registraci pod názvem Strana regionů a současně s tím žádali i o přejmenování na Realisty. To však ministerstvo nepřijalo, 8. prosince tak obdrželo upřesněnou žádost, v níž figuroval už jen název Strana regionů.[19] Na základě další žádosti získala strana od Ministerstva vnitra dne 21. prosince 2016 svůj název Realisté.[1]

Zakladatelé zamýšleli od ledna 2017 přijímat členy, v únoru či březnu zvolit předsedu a od jara představit program.[18][20]

Reakce na vznik

[editovat | editovat zdroj]

Ústřední postavu strany Petra Robejška hodnotili komentátoři jako kandidáta, který umí srozumitelně oslovit své příznivce,[21] ale zároveň je známý spíše v politologických nebo novinářských kruzích než mezi širokou veřejností.[22] V této souvislosti se také diskutovalo o možnosti kandidatury Petra Robejška na prezidenta a s tím související roli strany Realisté.[23][24][21]

Miroslav Kalousek, předseda TOP 09, a Petr Gazdík, předseda strany Starostové a nezávislí, při vzniku strany vítali každou politickou konkurenci, Gazdík však varoval, neboť Realisté představovali svůj program jako jediná správná řešení, navíc jednoduchá a efektivní. Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, vítal vznik strany pro obdobné podnikatelské pozadí, Robejškovy názory mu prý byly blízké. Program Realistů považoval rovněž za blízký zakladatel Svobodných Petr Mach, napojení nové strany na velkopodnikatele však viděl jako negativum. Předseda ODS Petr Fiala vznik strany Realistů kritizoval jako zbytečné drobení politické scény.[25] Bývalý prezident Václav Klaus vznik nové strany uvítal, protože dle něj by to mohl být subjekt, který sjednotí českou pravici.[15]

Program

[editovat | editovat zdroj]

Realisté kladli důraz na národní zájmy, rodinu a bezpečnost.[15] Národní princip, ochrana a obrana zájmů ČR by měly být nadřazeny mezinárodním smlouvám. ČR by měla jasně odmítnout ilegální migraci a občané by měli mít ústavně zakotvené právo vlastnit zbraň. Největší hrozba podle nich dnes nepřichází z Ruska, ale z Blízkého východu. Strana dále prosazovala patnáctiprocentní rovnou daň, nepřijetí eura, povinný tříměsíční vojenský výcvik pro muže, zvýšení platů učitelům a zaměstnancům ve zdravotnictví, odpuštění platby důchodového pojištění pracujícím seniorům a snížení důchodového pojištění pro pracující rodiny s dětmi.[26]

Realisté byli komentátory charakterizováni jako konzervativně pravicová strana, která se rozhodla využít reakce politických elit na aktuální dění.[15] Radovan Bartošek z Deníku Referendum a Jaroslav Bican stranu charakterizovali jako pravicově populistickou.[27][28] Petr Robejšek deklaroval volební potenciál Realistů ve výši 20 %, zatímco řada analytiků oslovených médii odhadovala nižší výsledek.[22][29][23][24] Realisté se dle jejich vyjádření ucházeli o hlasy nevyhraněných voličů, které mediální experti definovali například jako bývalé voliče v rozmezí od stran nacionalistického rázu až po etablované strany, zahrnující konzervativní euroskeptickou ODS, širokopásmové hnutí hnutí ANO či TOP 09.[22][29][24]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Petr Robejšek uváděl svou pozici jako mentora a zakladatele, na předsedu strany však kandidovat podle vlastních vyjádření nehodlal. Spolu s Petrem Robejškem stranu spoluzakládali profesor Jihočeské univerzity a bývalý ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení Vilém Kahoun, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký, ekonom a investor Pavel Kohout, agrární analytik Petr Havel, podnikatel Antonín Fryč, advokát a proděkan pro legislativu na Hornicko-geologické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Alexander Király, ředitelka pobytového sociálního zařízení pro seniory Domov u Biřičky Daniela Lusková či podnikatel a investor v oblasti ICT Milan Sameš.[13][30]

Pavel Kohout se v pořadu Českého rozhlasu Interview Plus označil za pouhého ekonomického poradce, který se podílel na části programových bodů týkající se ekonomiky a daní, bez úmyslu kandidovat na jakékoli funkce.[29][18] Magazín Euro již v červenci 2015 uváděl, že účast v Institutu 2080 spojuje osobnosti, jež spějí k vytvoření jádra budoucí politické strany. Jmenoval tehdy Pavla Kohouta, Magdalenu Souček, Petra Šmídu, Petra Robejška, Václava Cílka, Danu Bérovou a Petra Koláře.[11] Analytička Marie Bastlová podle Českého rozhlasu soudila, že nové neznámé osobnosti, kterými se chce strana profilovat, mohou snížit šanci na úspěch v blížících se volbách. Za známější označila vedle Robejška jen Pavla Kohouta a Petra Havla.[29]

V květnu 2017 strana i bez voleb získala svého prvního parlamentního zástupce, když k ní přešel poslanec Martin Lank, zvolený v roce 2013 za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a po rozpadu tohoto uskupení působící v řadách Úsvitu – Národní koalice.[31] V srpnu 2017 se ke straně připojila další poslankyně zvolená za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, Jana Hnyková[32] a také politolog a komentátor Alexander Tomský.[33][34]

Financování

[editovat | editovat zdroj]

Podle některých médií by měla strana fungovat s podporou Marka Dospivy, spolumajitele investiční skupiny Penta.[35][36] Marek Dospiva v minulosti finančně podpořil také vznik politického think-tanku Institutu 2080, jehož správní radu Robejšek těsně před založením strany opustil.[20] Server Echo24 zprvu uvedl, že by stranu měla podporovat přímo Penta, která vlastní mimo jiné vydavatelství Vltava Labe Media.[13] Ta to ale ústy svého mluvčího odmítla,[35] podporu Penty popřel i Robejšek.[20] V lednu 2017 média informovala o tom, že kromě Dospivy straně sponzorsky přispěl také majitel stavební firmy WAREX Antonín Fryč a „vlivný reprezentant zbrojařské lobby“ Jiří Hynek.[37]

Koncem roku 2016 si strana založila ze zákona povinný transparentní účet a záhy, po vánočních svátcích, na něj obdržela třímilionovou částku od Marka Dospivy.[37][38] Po deseti dnech, v lednu následujícího roku, byly tyto peníze, spolu s dalšími 200 tisíci korun, převedeny na běžný účet strany, který na rozdíl od transparentního účtu není pod veřejnou kontrolou. Mluvčí strany Jana Malíková uvedla, že bylo postupováno v souladu se zákonem, takový přesun peněz však kritizoval projekt Rekonstrukce státu jako netransparentní.[37][39] Na konci roku 2019 shledal Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pochybení v tom, že Marek Dospiva byl ručitelem za úvěr ve výši 19 200 000 Kč, přičemž po volebním neúspěchu byla pohledávka postoupena právě Marku Dospivovi, který se tak fakticky stal poskytovatelem úvěru.[40]

Realisty podpořil též třinecký miliardář Martin Burda. Ten zaslal, jménem své společnosti Léčebné lázně Jáchymov, na účet strany ne méně než 2,7 milionu korun.[36]

Zánik

[editovat | editovat zdroj]

Dne 16. července 2019 dal Sbor zakladatelů strany hlasovat o zániku strany. Strana informovala, že Sbor zakladatelů dal souhlas s dobrovolným rozpuštěním a bylo zahájeno týdenní hlasování všech členů o definitivním ukončení činnosti. Za důvod byly označeny špatné volební výsledky, odchody politiků k jiným stranám a pasivita krajských organizací.[41][42][43] Dne 22. července 2019 svůj zánik potvrdili.[44]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f Seznam politických stran a hnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2017-01-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ Realisté představili posilu. Jako lídr Parbubického kraje přišel Alexander Tomský. parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2017-08-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Politolog Robejšek založil konzervativní stranu Realisté. Ve volbách chce získat 20 procent hlasů. Aktuálně.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ VILÍMOVÁ, Tereza. Robejšek: Proti ANO se nevymezujeme. Nabízíme novou formu vládnutí - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ Lepší Evropa [online]. realiste.cz [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ ČTK. Politolog Robejšek založil konzervativní stranu Realisté. Ve volbách chce získat 20 procent hlasů. Aktuálně.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Realisté představili posilu. Jako lídr Parbubického kraje přišel Alexander Tomský. parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2017-08-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ tin; jas; Novinky; Právo. Robejšek oznámil vznik Realistů, chce se obětovat pro blaho národa. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ KOPECKÝ, Josef; jw. Robejšek má novou stranu. Chce chránit české lidi a český prostor. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ STANDASHOW. ROZHOVOR: Michal Moroz, kandidát v Praze za stranu Realisté. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  11. ↑ a b HRBÁLEK, Jan. Na půdorysu mozkového trustu Institut 2080 vzniká nová strana. Euro.cz [online]. 2015-07-13 [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  12. ↑ STUCHLÍKOVÁ, Lucie. Rodí se nová politická strana. Můžeme získat 20 procent voličů, říká politolog Robejšek. Seznam Zprávy [online]. 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-25. 
  13. ↑ a b c Echo24. Kritik EU politolog Robejšek zakládá novou stranu. Realisté. Echo24.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ Celkové výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c d Události Komentáře. Česká televize [online]. 2016-11-24 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ Tomáš Garrigue Masaryk politikem [online]. Masarykova společnost [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ vef. Robejšek pod sochou Masaryka: Toto byl první Realista. Zato Sobotka je prý přesný opak. Parlamentní listy [online]. 2017-06-11 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c ČTK. Politolog Robejšek založil konzervativní stranu Realisté. Deník.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  19. ↑ HORÁK, Jan. Žádní Realisté, Robejškovo uskupení se oficiálně jmenuje Strana regionů. Lidovky.cz [online]. 2016-12-15 [cit. 2016-12-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c ČT24. Politolog Robejšek založil konzervativní stranu Realisté, za rok se vidí ve sněmovně. Česká televize [online]. 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b HOFFMAN, Ivan. Robejškovi Realisté. Deník.cz [online]. 2016-11-25 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b c OUTLÝ, Jan. Politolog: Robejšek to bude mít těžké, široká veřejnost ho nezná. Týden.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. ISSN 1210-9940. 
  23. ↑ a b KLIMEŠ, David. Co chce Robejšek? Na Hrad. Hospodářské noviny / iHNed.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  24. ↑ a b c KOTALÍK, Jakub. Politolog: Realistů by se měly obávat ODS, ANO a protimigrační strany. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  25. ↑ bja. Babiše kritika Robejška mrzí, byli prý spolu na večeři. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  26. ↑ MARTINEK, Jan. Národní zájmy a povinná vojna. Robejškovi Realisté představili program. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-04-20. Dostupné online. 
  27. ↑ BARTOŠEK, Radovan. Realisté místo demokracie. Deník Referendum [online]. 2016-11-25 [cit. 2017-02-15]. Dostupné online. 
  28. ↑ BICAN, Jaroslav. Robejškovi Realisté: Je libo nacionalismus na úrovni?. Tiscali.cz [online]. 2016-11-28 [cit. 2017-02-15]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b c d BARTONĚK, Jan. Vzniká nová politická strana Realisté, oznámil politolog Robejšek. „Chtějí lovit ve vodách Úsvitu a ODS,“ komentuje analytička Bastlová. Český rozhlas [online]. 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  30. ↑ Tým [online]. Realisté [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  31. ↑ ŠÍDLO, Jindřich; STUCHLÍKOVÁ, Lucie. Robejškovi Realisté mají prvního poslance. Sebrali ho Úsvitu - Seznam Zprávy. Zprávy Seznam.cz [online]. 2017-05-25 [cit. 2017-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-25. 
  32. ↑ Kandidátku Realistů v Libereckém kraji povede poslankyně Jana Hnyková. ParlamentniListy.cz [online]. [cit. 2017-08-07]. Dostupné online. 
  33. ↑ Robejškovy Realisty povede na Pardubicku překladatel Tomský. Realisté [online]. [cit. 2019-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-18. 
  34. ↑ PERKNEROVÁ, Kateřina. Robejškovy Realisty povede na Pardubicku překladatel Tomský Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/realisty-povede-na-pardubicku-tomsky-20170807.html. Deník.cz. 2017-08-07. Dostupné online [cit. 2019-01-17]. 
  35. ↑ a b PŮR, Michal. Peníze pro Robejška. Jeho novou stranu podporuje miliardář. INFO.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b BRODNÍČKOVÁ, Karolina. Pidistrany jsou byznys, který se může vyplatit. Fotografie archiv Práva. Právo. 31. 7. 2017, roč. 27, čís. 175, s. 1, 2. ISSN 1211-2119. 
  37. ↑ a b c HEJL, Jan. Dospiva dal Robejškovi tři miliony, z transparentního účtu zmizely. Zákon dodržujeme, tvrdí Realisté. Aktuálně.cz [online]. 2017-01-16 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  38. ↑ STADLEROVÁ, Vendula. Na účet Realistů přibyly první miliony. Od miliardáře Dospivy. Info.cz [online]. 2017-01-02 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  39. ↑ HEJL, Jan. Dospivovy miliony pro Robejškovy Realisty zmizely z transparentního účtu. Dodržujeme zákon, hájí se strana. iHNed.cz [online]. 2017-01-15 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  40. ↑ Protokol o kontrole [online]. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  41. ↑ VNOUČEK, Petr (pev); BERNÁTH, Michal (mb). Rozpusťme Realisty, vyzývají zakladatelé. Robejškova strana hlasuje o svém konci. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a. s., 2019-07-16 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  42. ↑ realiste.cz. Vážení příznivci Realistů, dovolte abychom vás touto cestou informovali, že Sbor zakladatelů naší politické strany přijal v červnu usnesení, jímž doporučuje stranu zrušit dobrovolným rozpuštěním. Důvodů bylo více, mezi ty klíčové patří pochopitelně dřívější volební neúspěchy, k nimž se letos přidala absolutní pasivita krajských organizací a také odchod mnoha členů do jiných politických uskupení.. Facebook [online]. 2019-07-16 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  43. ↑ ČTK. Sen o dvaceti procentech se rozplynul, Realisté hlasují o svém zrušení. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-07-16 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  44. ↑ Politická strana Realisté po třech letech končí, rozhodli členové. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2019-07-22 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Politické strany a hnutí v České republice
Poslanecká sněmovna (200)
(2021)
Senát (81)
(2018, 2020, 2022)
  • ODS a TOP 09 (36, z toho 17 ODS, 4 TOP 09, 1 ProMOST a 14 bezpartijních – 5 za ODS, 2 za TOP 09, 1 za Svobodní, 1 za SEN 21, 1 za T2020, 1 za STAN a 2 nezávislí)
  • Starostové a nezávislí (18, z toho 4 STAN, 2 SLK, 1 Ostravak, 1 MHS a 10 bezpartijních – 9 za STAN a 1 za SLK)
  • KDU-ČSL a nezávislí (12, z toho 8 KDU-ČSL, 1 SproK za KDU-ČSL a 3 bezpartijní za KDU-ČSL)
  • ANO a SOCDEM (6 z toho 2 ANO, 1 SOCDEM a 3 bezpartijní za ANO)
  • SEN 21 a Piráti (6 z toho 1 SEN 21, 1 Piráti, 1 RH za HDK a 3 bezpartijní; 2 za SEN 21 a 1 za Piráty)
  • nezařazení (3 bezpartijní – 1 za NEZ a 2 nezávislí)
    		•
    Evropský parlament (21)
    (2024)
  • ANO (7 z toho 3 bezpartijní) a Přísaha (2 z toho 1 bezpartijní) v PfE
  • TOP 09 (2), STAN (2) a KDU-ČSL (1) v EPP
  • ODS (3) v ECR
  • KSČM (1)
  • Piráti (1) v Greens/EFA
  • SPD (1) v ESN
  • 1 bezpartijní za SD-SN
    		•
    Neparlamentní
    Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Realisté&oldid=24197967“