Socialistická republika Chorvatsko
| Socialistická republika Chorvatsko Socijalistička Republika Hrvatska
| |||||||||||||
| Hymna Lijepa naša domovino | |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
56 524 km²
| |||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||
4 784 265
| |||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||
socialistická republika
| |||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||
| |||||||||||||
.svg)
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
_crowned.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Socialistická republika Chorvatsko (zkráceně SR Chorvatsko; chorvatsky Socijalistička Republika Hrvatska, SR Hrvatska) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. V roce 1990 bylo z názvu republiky vypuštěno adjektivum socialistická. 25. června 1991, resp. 8. října 1991, se stala republika samostatnou jako Republika Chorvatsko.
Vývoj názvu
[editovat | editovat zdroj]- 1945–1946: Federální Chorvatsko jako součást Demokratické federativní Jugoslávie
- 1946–1963: Lidová republika Chorvatsko (event. Chorvatská lidová republika) jako součást Federativní lidové republiky Jugoslávie
- 1963–1990: Socialistická republika Chorvatsko (event. Chorvatská socialistická republika) jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
- 1990–1991: Chorvatská republika jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
Historie
[editovat | editovat zdroj]Po ustavení prozatímní jugoslávské vlády byla v budově staré radnice ve Splitu ustavena 14. dubna 1945 také první vláda Lidové republiky Chorvatsko, jejímž předsedou se stal Vladimir Bakarić.[1] Volební účast ve volbách do jugoslávského ústavodárného národního shromáždění v listopadu 1945 byla v Chorvatsku 91,78 %, z toho 91,52 % voličů odevzdalo hlas kandidátce Národní fronty.[1] V kontextu vzniku federální ústavy se rozpustilo chorvatské lidové shromáždění, aby uvolnilo místo ústavodárnému saboru, do něhož mimo jiné kandidoval Josip Broz Tito, Vladimir Bakarić nebo Adrija Hebrang.[1] Po přijetí ústavy v roce 1947 začala být budována jednotlivá ministerstva, celý proces byl završen kolem roku 1953.[2]
Po přijetí nové federální ústavy byla v roce 1963 přijata také ústava zakládající Socialistickou republiku Chorvatsko, další – nová – ústava byla přijata v roce 1974.[3]
Předtím, počátkem sedmdesátých let, se v zemi formovalo masové hnutí požadující zpočátku ekonomické a politické reformy. Později hnutí maspok, v jehož vedení stojí také chorvatští komunisté Miko Tripalo a Savka Dabčević-Kučarová, získávali stále silnější nacionalistický charakter. Proces související s maspokem se někdy také nazývá Chorvatské jaro. Přítrž tomuto hnutí byla učiněna koncem roku 1971.[4]
Konec socialistického Chorvatska přinesl 64. ústavní dodatek z 25. července 1990, kdy je z názvu státu vypuštěno adjektivum socialistická.[5] I Chorvatsko bez socialistického přídomku zůstalo v SFRJ do června 1991. Na základě Brionské deklarace však byla účinnost tohoto aktu odsunuta o tři měsíce, po jejichž uplynutí Chorvatsko opět federaci opustilo.
Politika
[editovat | editovat zdroj]Politickou hegemonii v SR Chorvatsko měla do roku 1990 Komunistická strana Chorvatska, respektive Svaz komunistů Chorvatska. V prvních svobodných volbách v roce 1990 zvítězilo Chorvatské demokratické společenství (HDZ).[6]
V čele státu bylo po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SR Chorvatsko. Sedmdesátým prvním dodatkem ústavy v červenci 1990 bylo sice republikové Předsednictvo ponecháno, ale bylo změněno názvosloví členů: v čele Předsednictva nyní stál prezident, zbývající členové byli viceprezidenti.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c RYCHLÍK, Jan; PERENĆEVIĆ, Milan. Dějiny Chorvatska. 1.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7106-885-3. S. 311–329.
- ↑ Hrvatski državni arhiv. Narodna / Socijalistička Republika Hrvatska od 1945. do 1990. [online]. C2005-2009 [cit. 2009-08-21]. [online] pořízeném dne 2008-10-19. (chorvatsky)
- ↑ Ustav Republike Hrvatske [online]. 2001 [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ RYCHLÍK, Jan; PERENĆEVIĆ, Milan. Dějiny Chorvatska. 1.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7106-885-3. S. 344–345.
- ↑ a b Odluka o proglašenju Amandmana LXIV. do LXXV. na Ustav Socijalističke Republike Hrvatske [online]. 2001 [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ Fakultet političkih znanosti i Hrvatska akademska i istraživačka mreža. Rezultati izbora za Nacionalni Parlament 1990. godine [online]. [1997] [cit. 2009-08-21]. [online] pořízeném dne 2009-04-22. (chorvatsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RYCHLÍK, Jan; PERENČEVIČ, Milan. Dějiny Chorvatska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7106-885-3.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Socialistická republika Chorvatsko na Wikimedia Commons
