(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Serie A 1942/1943 – Wikipedie Přeskočit na obsah

Serie A 1942/1943

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Serie A 1942/43)
Serie A 1942/1943
ZeměItalské královstvíItalské království Italské království
Informace
Ročník43. ročník (14. ročník Serie A)
VítězTurín (2. titul)
Nejlepší střelec Silvio Piola (21 branek)
SestupujícíSestup byl v září 1943 zrušen
Bari
Liguria

Soutěžní ročník Serie A 1942/1943 byl 43. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 14. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 4. října 1942 do 25. dubna 1943. Soutěž vyhrál po patnácti letech již podruhé ve své klubové historie Turín.

Nejlepším střelcem této sezony se stal italský fotbalista Silvio Piola (Lazio), který vstřelil 21 branek a vyhrál tak po šesti letech již druhý střelecký titul.

Před sezonou

[editovat | editovat zdroj]

Obhájci titulu z Říma se neposílili o velká jména ale velké posilování kádru bylo v Turíně. Z Benátek přišla dvojce Mazzola a Loik za celkem 1,2 milionů lir a dva hráči k tomu. Rivalský klub Juventus se posílil o střelce Meazzu (Milán) s Borelem (Turín) a o brankáře Sentimentiho (Modena). Po špatné minulé sezoně se Ambrosiana-Inter posílil o Olmiho (Juventus). Také Milán chtěl napravit minulou špatnou sezonu a do klubu přišel Bonomi (Pirelli). Nováček Vicenza se posílila o Colaussiho (Juventus).

Naopak do nižších lig odešla spousta hráčů:Olivieri (TurínBrescia), Perazzolo (JanovBrescia), po 14 letech v klubu a pětinásobný mistr ligy Varglien (JuventusSanremese), Remondini (MilánModena), Frossi (Ambrosiana-InterPro Patria), Chizzo (JanovAnconitana), Carapellese (TurínSpezia) a Amoretti (LiguriaPalermo). Konec kariéry ukončili hráči Juventusu Ceresoli a Ferrari, který se stal novým trenérem Ambrosiany-Inter.

Během sezony

[editovat | editovat zdroj]

Velké překvapení sezony byl klub Livorno, které se v minulé sezoně zachránilo před sestupem, ovládl tabulku. Vedl jí až do 26. kola, kdy jej vystřídal Turín. Ten se rozhodl po 24. kole odvolat trenéra Kuttika a nahradit jej klubovou legendou Janniho. Posledních šest kol vyhrála a o jeden bod byla lepší než Livorno. Býci tak získali druhý titul v klubové historii. Třetí místo získal Juventus, který získal o sedm bodů méně než mistr ligy.

Sestup do 2. ligy měl první zajištěn klub z Janova Liguria a o druhé sestupové místo si v play out rozhodlo pro Bari. Jenže kvůli válečném konfliktu, které se konalo i v Itálii se žádná fotbalová soutěž nerozjela a tak další sezona byla odstartována až po válce.

Účastníci

[editovat | editovat zdroj]
Klub Město Stadion Trenér Nejlepší střelec
Ambrosiana-Inter Milán Arena Civica Giovanni Ferrari Giovanni Gaddoni (14)
Atalanta Bergamo Stadio Mario Brumana János Nehadoma Adriano Gè (12)
Bari Bari Stadio della Vittoria János Vanicsek (1.–17. kolo)
Raffaele Costantino
Dante Di Benedetti,
Camillo Fabbri (6)
Benátky Benátky Stadio Pier Luigi Penzo Giovanni Battista Rebuffo (1.–17. kolo)
János Vanicsek
Francesco Pernigo (9)
Boloňa Boloňa Stadio del Littoriale Mario Montesanto Frane Matošić (13)
Fiorentina Florencie Stadio Giovanni Berta Giuseppe Galluzzi Renato Gei,
Angelo Bollano (11)
Janov Janov Stadio Luigi Ferraris Guido Ara Guglielmo Trevisan (20)
Juventus Turín Stadio Benito Mussolini Virginio Rosetta Vittorio Sentimenti (19)
Lazio Řím Stadio Nazionale Alexander Popovic Silvio Piola (21)
Liguria Janov Stadio del Littorio Tony Cargnelli Ernani D'Alconzo (9)
Livorno Livorno Stadio Edda Ciano Mussolini Ivo Fiorentini Teresio Piana (12)
Milán Milán Arena Civica Mario Magnozzi Walter Del Medico (8)
Řím Řím Stadio Nazionale Alfréd Schaffer (1.–10. kolo)
Géza Kertész
Amedeo Amadei (14)
Turín Turín Stadio Filadelfia András Kuttik (1.–24. kolo)
Antonio Janni
Guglielmo Gabetto (14)
Triestina Terst Stadio Littorio Mario Villini (1.–13. kolo)
Guido Testolina
Francesco Cergoli (7)
Vicenza Vicenza Campo del Littorio Pietro Spinato Alberto Marchetti (12)
Poř. Tým Z V R P VG OG B
1. Turín 30 20 4 6 68 31 44
2. Livorno 30 18 7 5 52 34 43
3. Juventus 30 16 5 9 75 55 37
4. Ambrosiana-Inter 30 15 4 11 53 38 34
5. Janov 30 14 5 11 59 53 33
6. Boloňa 30 12 5 13 53 39 29
7. Milán 30 10 9 11 39 44 29
8. Fiorentina 30 12 5 13 55 61 29
9. Lazio 30 10 8 12 56 59 28
10. Atalanta 30 11 6 13 34 44 28
11. Řím 30 12 4 14 36 50 28
12. Vicenza 30 8 9 13 36 44 25
13. Triestina 30 5 14 11 32 40 24
14. Benátky 30 8 8 14 34 46 24
15. Bari 30 7 10 13 24 38 24
16. Liguria 30 7 7 16 36 66 21
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • při rovnosti bodů se hrálo play off.
     Mistr ligy
     Sestup do Serie B[1]

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]

Výsledková tabulka

[editovat | editovat zdroj]
  Ambrosiana Atalanta Bari Benátky Boloňa Fiorentina Janov Juventus Lazio Liguria Livorno Milán Řím Turín Triestina Vicenza
Ambrosiana 1:0 0:0 1:4 1:0 4:0 3:0 3:1 4:1 5:1 0:1 3:1 0:2 1:0 1:0 1:2
Atalanta 2:5 2:0 1:2 1:0 1:0 3:1 0:2 2:0 2:0 0:2 0:0 2:1 1:0 2:2 2:2
Bari 1:0 0:0 2:1 0:1 4:2 0:0 2:3 2:1 2:0 1:1 2:0 2:2 0:1 1:0 0:0
Benátky 0:2 1:1 0:0 1:0 0:1 3:0 0:1 0:0 1:1 1:1 1:3 1:1 1:2 0:1 2:1
Boloňa 3:1 2:0 0:2 4:0 3:1 3:1 2:2 4:0 3:3 1:2 3:0 4:2 1:2 2:2 1:2
Fiorentina 2:0 2:0 2:1 1:0 0:1 3:2 3:4 1:1 5:1 4:3 3:0 3:0 2:3 2:2 4:2
Janov 1:0 1:0 5:1 3:2 3:1 0:2 1:2 6:5 3:0 5:2 4:2 0:2 3:3 1:1 6:1
Juventus 4:2 5:1 5:2 5:0 3:1 5:2 3:2 2:4 4:1 3:0 1:1 1:2 2:5 6:2 2:6
Lazio 3:1 3:2 1:1 0:0 2:1 3:3 1:1 5:3 5:1 0:1 4:2 3:1 2:3 3:1 2:1
Liguria 1:1 3:0 1:0 1:0 1:7 2:2 1:2 1:0 2:0 1:2 2:2 3:0 2:3 1:1 3:1
Livorno 4:2 1:1 2:1 1:1 1:0 4:1 3:1 0:3 4:2 3:1 3:1 2:0 0:0 0:0 2:0
Milán 0:3 0:1 1:2 3:1 3:2 1:3 0:0 2:0 4:1 0:0 1:1 4:1 1:0 2:0 1:1
Řím 1:3 2:1 2:1 1:0 1:1 1:0 2:3 1:2 1:0 5:1 1:0 1:1 0:4 1:2 1:0
Turín 1:3 4:2 3:1 3:0 2:1 5:0 3:1 2:0 2:2 3:0 1:2 0:1 4:0 4:1 0:0
Triestina 0:0 0:1 1:1 1:1 0:0 3:0 0:1 1:1 0:0 3:1 1:1 0:1 2:0 2:3 2:0
Vicenza 2:2 2:3 2:0 1:0 0:1 3:0 0:1 0:0 1:1 1:1 1:3 1:1 1:2 0:1 2:1

Play out o sestup

[editovat | editovat zdroj]

Klub Bari sestoupil.

Střelecká listina

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Jméno Klub Branky
1. Silvio Piola Lazio 21
2. Guglielmo Trevisan Janov 19
3. Vittorio Sentimenti Juventus 17
4. Riza Lushta Juventus 16
5. Amedeo Amadei Řím 14
Guglielmo Gabetto Turín 14
Giovanni Gaddoni Ambrosiana-Inter 14
8. Frane Matošić Boloňa 13
9. Pietro Ferraris Turín 12
Adriano Gè Atalanta 12
Alberto Marchetti Vicenza 12
Teresio Piana Livorno 12
Serie A
Vítěz pro rok 1942/43
Turín FC
  1. Vzhledem k válečným událostem se však tato následující sezona nekonala.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1942-1943 na italské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]