Sofer
Sofer (hebrejsky סוֹפֵר, množné číslo sofrim, „písař“; česky uváděno i jako „písmař“, v druhotném významu překládáno v Novém zákoně jako „zákoník“) je v judaismu označení písaře, který se věnuje psaní svitků tóry a dalších textů tradičním způsobem a v souladu s židovskými náboženskými předpisy.
V dobách prvního Jeruzalémského chrámu bylo slovo sofer obecným označením písaře. V době druhého chrámu již pojem označoval židovského znalce písma – zákoníka. Je možné, že v té době působily také písařky/zákonice ženského pohlaví (soferet), srov. Est 2, 55 (Kral, ČEP) a Neh 7, 57 (Kral, ČEP).
Od dob talmudistů znovu označuje písaře hebrejských textů. Sofer ručně přepisuje svitky Tóry, sváteční svitky, mezuzot, tfilin. Sepisuje také rozvodové listy a pro zájemce i další dokumenty, jako například manželské smlouvy nebo rabínské ordinace, jejichž forma není tak přísně upravena náboženskými předpisy, ale které požívají velké vážnosti. Profese sofera vyžaduje důkladné vzdělání a v judaismu je vysoce hodnocena.
Texty psané soferem, které byly mechanicky nebo stářím poškozeny či opotřebeny, a jsou tudíž nepoužitelné, nejsou likvidovány obvyklým způsobem, nýbrž jsou uchovávány v genize nebo „pohřbeny“ na židovském hřbitově.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sofer na německé Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Eric Ray: Sofer: The Story of a Torah Scroll. Torah Aura Publications, Los Angeles 1999. ISBN 0-933873-98-0.
- Helge Stadelmann: Ben Sira als Schriftgelehrter. Eine Untersuchung zum Berufsbild des vor-makkabäischen Sofer unter Berücksichtigung seines Verhältnisses zu Priester-, Propheten- und Weisheitslehrertum. Mohr Siebeck, Tübingen 1980, ISBN 978-3-16-143511-9.
- David Stern: The Jewish Bible: A Material History. University of Washington Press, Seattle / London 2017. ISBN 978-0-2957-4148-2.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sofer na Wikimedia Commons
