Sojuz 38
Sojuz 38 | |
---|---|
Údaje o lodi | |
COSPAR | 1980-064A |
Hmotnost | 6 800 kg |
Údaje o letu | |
Volací znak | Таймыр ("Tajmyr") |
Členů posádky | 2 |
Datum startu | 18. září 1980 19:11:03 UTC |
Kosmodrom | Bajkonur, Kazachstán |
Vzletová rampa | LC1 |
Nosná raketa | Sojuz |
Délka letu | 7 d 20 h 43 m 24 s |
Datum přistání | 26. září 1980 15:54:27 UTC |
Spojení se stanicí | |
Apogeum | 273,5 km |
Perigeum | 199,7 km |
Sklon dráhy | 51,64° |
Doba oběhu | 88,94 min |
Počet oběhů | 124 |
Navigace | |
Předchozí Sojuz 37 Následující Sojuz T-3 |
Sojuz 38 byla kosmická loď SSSR z roku 1980, která dopravila na sovětskou orbitální stanici Saljut 6 mezinárodní rusko/kubánskou posádku. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1980-075A. Byl to 74. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl TAJMYR.[1]
Posádka
[editovat | editovat zdroj]Dvoučlennou posádku, sedmou mezinárodní v rámci programu Interkosmos tvořili tito kosmonauti:
- Jurij Romaněnko, Rus, 36 roků, druhý let
- Arnaldo Tamayo Mendez z Kuby, 38 roků, první, zároveň poslední let
Průběh letu
[editovat | editovat zdroj]Start
[editovat | editovat zdroj]Loď odstartovala 18. září 1980 večer z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, loď se dostala na orbitu 195 – 287 km, bez problémů fungoval i zapnutý systém automatického přibližování. K pevnému připojení na zadní spojovací uzel stanice došlo večer 19. září 1980 a krátce po půlnoci SEČ oba kosmonauti přešli do Saljutu 6. Zde se setkali se čtvrtou základní posádkou stanice, kosmonauty Leonidem Popovem a Valerijem Rjuminem, kteří zde sloužili již téměř půl roku.
V době jejich příletu měla za sebou stanice 3 roky existence na oběžné dráze Země. U jejího předního uzlu byla připojena loď Sojuz 37, se kterou přiletěla předchozí návštěva s kosmonauty Gorbatkem a Pham Tuanem. Ta odletěla v lodi jiné, Sojuzu 36 a svou loď zanechala zde pro potřeby stálé posádky.
Práce na stanici
[editovat | editovat zdroj]Mezinárodní návštěva na stanici strávila sedm pracovních dní a během nich provedla celá čtveřice 22 sovětsko-kubánských experimentů různého charakteru. Názvy některých z nich: Cortex, Vision, Balance, Immunidad, Antropometria.
Potom si posádka Sojuzu 38 do své lodi přenesla osobní věci i výsledky experimentů.
Odlet domů
[editovat | editovat zdroj]Romaněnko s Méndezem nastoupili 26. září 1980 do své lodě, po několika hodinách se od stanice odpojili a zahájili sestupný manévr. Oddělená kabina s pomocí padákového systému přistála téhož dne asi 175 km od Džeskazganu na území Kazachstánu.[2][3]
Stanice Saljut 6 zůstala na oběžné dráze Země i se svou stálou posádkou.
Konstrukce Sojuzu
[editovat | editovat zdroj]Udaná startovací hmotnost byla 6800 kg vč.200 kg paliva pro manévrování a brzdění. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení a padákový systém.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sojuz 38 na Wikimedia Commons
- Web Kosmo
- Web Space