Stobi
| Stobi | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°33′6″ s. š., 21°58′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 131 m n. m. |
| Stát |  Severní Makedonie |
  Stobi | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stobi nebo Stoboi (starořecky: Στόβοι, latinsky: Stobi; makedonsky: Стоби) bylo starověké město v Peonii, později dobyté Makedonií a nakonec Římany. Ruiny města leží blízko dnešního města Gradsko v Severní Makedonii. Jde o za nejvýznamnější severomakedonské archeologické naleziště. Město bylo postaveno na soutoku řek Crna a Vardar[1] (ve starověku nazývaných Erigon a Axiós), což z něj dělalo strategické místo z hlediska obchodního i vojenského. Klíčový byl především obchod se solí.[2] Nedaleká hora Klepa navíc byla zdrojem mramoru. Jméno Stobi pochází peonského slova označujícího buď „stůl“ nebo „sloup“, snad souviselo s místním kultovním sloupem. K nejvýznamnějším památkám patří městské divadlo ze 3. století. Dochovalo se také velké množství mozaik. Na rubu makedonské bankovky 10 denárů, vydané v roce 1996, a mince v hodnotě 10 denárů, vydané v roce 2008, je vyobrazen páv z jedné této podlahové mozaiky.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
Předpokládá se, že Makedonci město dobyli v roce 217 př. n. l. pod vedením Filipa V. během tažení proti Dardanům. Město bylo poprvé písemně zmíněno historikem Liviem v roce 197 př. n. l. Římané ho ovládli v roce 168 př. n. l. Za vlády Augusta město prožilo svůj zlatý věk, rostlo co do velikosti i počtu obyvatel. V roce 69 př. n. l. získalo status municipia a ve stejné době začalo razit vlastní mince. Občané Stobi byli římskými občany. Po rozdělení provincie Macedonia Diokleciánovými reformami se Stobi stalo hlavním městem římské provincie Macedonia Salutaris.[3] Císař Theodosius I. pobýval ve Stobi v roce 388. Od roku 325 bylo Stobi sídlem křesťanského biskupa, místní biskup Budius se zúčastnil Prvního nikajského koncilu.[4] Přítomnost Židů ve městě je doložena nejpozději od 3. nebo 4. století.[5] V roce 479 jej vyloupil ostrogótský král Theodorich. Občané město obnovili, ale v roce 518 je zasáhlo silné zemětřesení. Avarsko-slovanská invaze v 6. století mu zasadila poslední ránu a definitivně ho zničila. Archeologický výzkum v místě začal v roce 1924. Nejvýznamnější nálezy byly odkryty v letech 1970 až 1980 jugoslávskými a americkými archeology.[6][7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stobi na anglické Wikipedii.
- ↑ RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija M-Š. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. Kapitola Стоби, s. 1428. (makedonština)
- ↑ Stobi. History Hit [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Stobi – an archeological site worth visiting. Discovering Macedonia [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online.
- ↑ KITZINGER, Ernst. A Survey of the Early Christian Town of Stobi. Dumbarton Oaks Papers. 1946, roč. 3, s. 81–162. Dostupné online [cit. 2023-07-24]. ISSN 0070-7546. DOI 10.2307/1291044.
- ↑ MARMORSTEIN, A. The Synagogue of Claudius Tiberius Polycharmus in Stobi. The Jewish Quarterly Review. 1937, roč. 27, čís. 4, s. 373–384. Dostupné online [cit. 2023-07-24]. ISSN 0021-6682. DOI 10.2307/1452198.
- ↑ WISEMAN, James; MANO-ZISSI, Djordje. Stobi: A City of Ancient Macedonia. Journal of Field Archaeology. 1976, roč. 3, čís. 3, s. 269–302. Dostupné online [cit. 2023-07-24]. ISSN 0093-4690. DOI 10.2307/529437.
- ↑ ANDERSON-STOJANOVI, Virginia R. Stobi: Results of the Joint American-Yugoslav Archaeological Investigations, 1970-1981: Volume 1: The Hellenistic and Roman Pottery. [s.l.]: Princeton University Press 449 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4008-5291-8. (anglicky) Google-Books-ID: oKL_AwAAQBAJ.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stobi na Wikimedia Commons
