Sulfid měďný
| Sulfid měďný | |
|---|---|
 Krystalická struktura chalkosinu, minerálu tvořeného sulfidem měďným | |
| Obecné | |
| Systematický název | Sulfid měďný |
| Anglický název | Copper(I) sulfide |
| Německý název | Kupfer(I)-sulfid |
| Sumární vzorec | Cu2S |
| Vzhled | olověně šedý krystalický prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 22205-45-4 |
| PubChem | 62755 |
| ChEBI | 51114 |
| SMILES | [Cu+].[Cu+].[S-2] |
| InChI | InChI=1S/2Cu.S/q2*+1;-2 |
| Číslo RTECS | GL8910000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 159,16 g/mol |
| Teplota tání | ~1 130 °C (~1 400 K) |
| Hustota | 0,895 g/cm3 |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | slabě rozpustný v HCl, rozpustný ve vodných roztocích NH3 a KCN, rozklad v HNO3 a H2SO4 |
| Součin rozpustnosti | 2,5×10−48[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sulfid měďný je anorganická sloučenina se vzorcem Cu2S. V přírodě se vyskytuje jako minerál chalkocit (dříve nazývaný chalkosin). Jeho skutečné složení se pohybuje od Cu1,997S po Cu2,000S.[2]
Příprava a reakce
[editovat | editovat zdroj]Cu2S se dá připravit zahříváním mědi v kapalné nebo plynné síře nebo v H2S.
- 2 Cu + S → Cu2S
Reakce u práškové mědi probíhá rychle, zatímco u granulované mědi je potřeba mnohem vyšší teplota.[3] Sulfid měďný reaguje s kyslíkem za vzniku SO2:[4]
- 2 Cu2S + 3 O2 → 2 Cu2O + 2 SO2
Vzniká též jako odpadní produkt při výrobě methanu ze sirouhlíku a sirovodíku:
- CS2 + 2 H2S + 8 Cu → CH4 + 4 Cu2S.
Při výrobě mědi se dvě třetiny roztaveného sulfidu měďného přemění touto reakcí na oxid, který zreaguje se zbylým sulfidem za vzniku kovové mědi:[4]
- Cu2S + 2 Cu2O → 6 Cu + SO2
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Cu2S má dvě formy: při nižších teplotách existuje v monoklinické formě, která má komplexní strukturu s 96 atomy mědi v jednotkové buňce,[5] při vyšších teplotách v hexagonální formě, jež je stabilní nad 104 °C.[6]
Existuje i nestechiometrická fáze (minerál djurleit) se vzorcem Cu1,96S (ve skutečnosti se složení pohybuje v rozmezí Cu1,934S-Cu1,965S) a má monoklinickou strukturu s 248 atomy mědi a 128 atomy síry v buňce.[5] Cu2S a Cu1,96S mají podobný vzhled a je velmi nesnadné je od sebe rozlišit.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulfid měďný na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Copper(I) sulfide na anglické Wikipedii.
- ↑ http://slideplayer.cz/slide/2814261/10/images/33/Sou%C4%8Diny+rozpustnosti+Z%C3%A1klady+l%C3%A9k.+chemie+Kapaliny+a+plyny+2013/2014.jpg
- ↑ Potter, R. W. An electrochemical investigation of the system copper-sulfur. Economic Geology. 1977, s. 1524–1542. DOI 10.2113/gsecongeo.72.8.1524.
- ↑ Blachnik R., Müller A. The formation of Cu2S from the elements I. Copper used in form of powders. Thermochimica Acta. 2000, s. 31. DOI 10.1016/S0040-6031(00)00545-1.
- ↑ a b Wiberg, Egon and Holleman, Arnold Frederick (2001) Inorganic Chemistry, Elsevier ISBN 0-12-352651-5
- ↑ a b EVANS, H. T. Djurleite (Cu1.94S) and Low Chalcocite (Cu2S): New Crystal Structure Studies. Science. 1979, s. 356–8. DOI 10.1126/science.203.4378.356. PMID 17772445.
- ↑ Wells A.F. (1984) Structural Inorganic Chemistry, 5th ed., Oxford Science Publications, ISBN 0-19-855370-6
- ↑ Evans H.T. Copper coordination in low chalcocite and djurleite and other copper-rich sulfides. American Mineralogist. 1981, s. 807–818. Dostupné online.
