Toruň
| Toruň Toruń | |
|---|---|
 Pohled na toruňské staré město | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°2′ s. š., 18°37′ v. d. |
| Nadmořská výška | 80 m n. m. |
| Časové pásmo | středoevropský čas UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Kujavsko-pomořské |
| Okres | městský okres |
  Toruń | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 115,75 km² |
| Počet obyvatel | 198 273 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 712,9 obyv./km² |
| Světové dědictví UNESCO | |
| Název lokality | středověké město Toruň |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iv |
| Odkaz | 835 (anglicky) |
| Zařazení | 1997 (21. zasedání) |
| Správa | |
| Starosta | Michał Zaleski |
| Vznik | 1233 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+48) 56 |
| PSČ | 87-100 až 87-120 |
| Označení vozidel | CT |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Toruň (polsky Toruń (rod mužský), německy Thorn, latinsky Thorunium, Thorunia) je město na řece Visla v severostředním Polsku a památka světového dědictví UNESCO. K prosinci 2021 zde žilo 196 935 obyvatel.[2] Dříve to bylo hlavní město Toruňského vojvodství (1975–1998) a Pomořského vojvodství (1921–1945). Od roku 1999 je Toruň sídlem místní vlády Kujavsko-pomořského vojvodství a je jedním z jeho dvou hlavních měst spolu s Bydhoští. Města a sousední okresy tvoří metropolitní oblast dvojměstí Bydhošť–Toruň.
Toruň je jedním z nejstarších měst v Polsku; poprvé bylo osídleno v 8. století a v roce 1233 bylo rozšířeno Řádem německých rytířů.[3] Po staletí bylo domovem lidí různého původu a vyznání. Od roku 1264 do roku 1411 byla Toruň součástí Hanzy a do 17. století předním obchodním městem, což výrazně ovlivnilo architekturu města, od cihlové gotiky po manýrismus a baroko.
V raném novověku byl Toruň polským královským městem a jedním ze čtyř největších polských měst. S dělením Polska na konci 18. století se stalo součástí Pruska, poté nedlouho trvajícího Varšavského vévodství, které sloužilo jako dočasné polské hlavní město v roce 1809,[4] poté znovu Pruska, Německého císařství a po první světové válce znovuzrozené Polské republiky. Během druhé světové války byl Toruň ušetřen bombardování a ničení; jeho staré město a ikonické centrální tržiště zůstaly zcela zachovány.[5]
Toruň je známý svým perníkem – tradice pečení perníku už je téměř tisíc let stará – a také svou velkou katedrálou. Lidé zde mají velmi vysokou životní úrovní a kvalitu života.[6] V roce 1997 byla středověká část města zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2007 bylo staré město přidáno na seznam sedmi divů Polska.
Historie
[editovat | editovat zdroj]- 12.–11. století př. n. l. – hradiště lužické kultury,
- 8.–9. století – hradiště u převozu přes Vislu
- 10.–12. století – součástí Polského království a polského Mazovského vévodství a poté polského Gdaňského Pomořanska
- 1230 – založení hradu řádem německých rytířů ve Staré Toruni
- 22. prosince 1233 – městská práva
- 1236 – přenesení Toruně na současné místo
- 1264 – založení Nového Města
- 1365 – město dostalo právo skladu (povinnost projíždějících kupců vyložit své zboží a nabídnout je k prodeji)
- 14.–15. století – období největšího rozkvětu Toruně, jedno z největších polských měst a důležité obchodní centrum. Město je známo také jako Thorun, Thorn (německy), Thorunia (latinsky)
- 1411 – první toruňský mír
- 1440 – přistoupení do Pruského svazu
- 1454 – protikřižácké povstání, počátek třináctileté války, zbourání křižáckého hradu a spojení Starého a Nového Města
- 1466 – druhý toruňský mír, Toruň se opět stává součástí Polska
- 1473 – narození Mikuláše Koperníka
- 1500 – zavěšení zvonu Tuba Dei
- 16. století – část obyvatel přechází na protestantismus
- 17. století – švédské války, zničení města
- 1724 – toruňský tumult (tj. vřava), známý také jako toruňský krvavý soud
- 1789 – v té době má město asi 70 % Poláků a 30 % Němců
- 1793 – připojení Toruně k Prusku po druhém rozdělení Polska
- 1807 – Tylžský mír – Toruň součástí Varšavského knížectví
- 1815 – z rozhodnutí Vídeňského kongresu zpátky do Pruska
- 1919 – návrat do Polska
- 1931 – ve městě žije 95 % Poláků, 4 % Němců a 1 % Židů
- 1939 – německá okupace, Toruň v provincii Gdaňsk – Západní Prusko (něm. Danzig-Westpreußen, pol. Gdańsk-Prusy Zachodnie)
- 1945 – osvobození, návrat polské moci, založení univerzity
- 2002 – Poláci tvoří 99 % obyvatel Toruně
Památky
[editovat | editovat zdroj]Toruň, který je od roku 1997 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, má mnoho architektonických památek pocházejících ze středověku. Město je známé tím, že si zachovalo téměř nedotčené středověké prostorové uspořádání a mnoho gotických staveb, všechny postavené z cihel, včetně monumentálních kostelů, radnice a mnoha měšťanských domů.
Nejcennější a nejoriginálnější památky Toruně pochází z gotického období. V architektuře jsou viditelné vlivy hanzovních měst, zejména Lübecku, Soest a Brugg. Malířství na vysoké úrovni se rozvíjelo nejprve pod českým vlivem (fresky v Mariánském kostele a v kostele sv. Jakuba), později podléhá nizozemskému vlivu (Sejmutí z kříže z kostelu sv. Jana, dnes v Dieceziálním muzeu v Pelplině, Umučení z kostela sv. Jakuba).
K hlavním památkám patří:
- urbanistické uspořádání Starého i Nového Města, dochované téměř beze změny ze 13. století
- gotické kostely:
- sv. Janů, 13.–14. století, gotické a barokní vnitřní vybavení
- Panny Marie, pofrantiškánský z let 1350–1375, nemá věže, protože františkánům, kteří kostel založili, pravidla řádu zakazovala stavět věže
- sv. Jakuba z let 1309–1340, rozšířen v 14.–15. století
- Staroměstská radnice, postavena v letech 1391–1399 na místě starší zástavby z 13. století, ze které se zachovala mj. dolní část věže, přestavěna v 17. století, znovu přestavěna po požáru v letech 1722–1737
- městské hradby, stavěné od poloviny 13. století, rozšiřované a modernizované do 15. století, částečně rozebrané v 19. století, zachovaly se úseky podél Visly a brány: Mostecká, Klášterní a Plavecká (Żeglarska), jakož i četné bašty (např. Křivá věž)
- ruiny křižáckého hradu, stavba začala v 50. letech 13. století, ukončena v druhé čtvrtině 14. století, zbourán v roce 1454 obyvateli Toruně (dochoval se prevét a spodní části hradeb)
- komplex gotických měšťanských domů z 14.–16. století
- poevangelický kostel sv. Ducha, postaven v letech 1754–1756 podle projektu Efraima Szregera, věž dostavěna v letech 1897–1899
- Dům U hvězdy (Pod Gwiazdą) z 15. století, přestavěn v 17. století, fasáda z 18. století
- sýpky z 14.–18. století (mezi nimi nejlépe dochovaná gotická sýpka v Polsku)
- zástavba tvrze Toruň, zahájeno v roce 1818, modernizováno a rozšiřováno do počátku 20. století
Ve čtvrti Podgórz:
- kostel a klášter sv. Petra a Pavla z 14. století (nyní farní kostel františkánů)
- ruiny hradu Dybowského, původně královského, později křižáckého, z 14. století
V městské části Kaszczorek:
- gotický kostel z 13. století s dostavěnou věží z 18. století
Kultura
[editovat | editovat zdroj]
- Teatr im. Wilama Horzycy
- Teatr Lalki i Aktora „Baj Pomorski“
- Toruňský komorní orchestr (Toruńska Orkiestra Kameralna)
- Kulturní centrum „Dvůr Artuse“ (Centrum Kultury „Dwór Artusa“)
- Studentský klub „Od Nowa“
- Oblastní muzeum (Muzeum Okręgowe). Je zde vystavený Poklad ze Skrwilna (Skarb ze Skrwilna).
- Etnografické muzeum (Muzeum Etnograficzne)
- Galérie umění „Wozownia“[7]
Kulturní události a festivaly
- Toruňský festival vědy a umění (Toruński Festiwal Nauki i Sztuki) – únor
- Mezinárodní divadelní festival „Kontakt“ – květen
- Festival hudby a umění baltských krajů „Probaltica“ – květen, (současně v Grudziądzu, Varšavě a Gdaňsku)[8]
- Mezinárodní letní festival „Toruň – hudba a architektura“ („Toruń – Muzyka i Architektura“) – červenec–srpen
- Letní toruňské setkání uličních divadel (Letnie Toruńskie Spotkania Teatrów Ulicznych) – červenec–srpen
- Mezinárodní Festival Světla "Skyway" (Międzynarodowy Festiwal Światła "Skyway") – srpen
- Mezinárodní toruňské setkání loutkových divadel (Międzynarodowe Toruńskie Spotkania Teatrów Lalek) – prosinec
Sport
[editovat | editovat zdroj]- Angels Toruń (en) – americký fotbal
- Apator Toruń (en) – plochá dráha
- TKH Toruń – klub ledního hokeje
- Twarde Pierniki Toruń (en) – basketbal
- SV Thorn – zaniklý fotbalový klub, aktivní v době německé okupace města
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]_2010-07-17_050.jpg)
Mezi významné obyvatele Toruně patří:
- Filippo Buonaccorsi (1437–1496), italský humanista, spisovatel a diplomat
- Mikuláš Koperník (1473–1543), renesanční polyhistor a astronom
- Anna Vasa Švédská (1568–1625), polská a švédská princezna
- Bartholomäus Strobel (1591–1650), barokní malíř
- Samuel Thomas von Sömmerring (1755–1830), německý lékař a anatom
- Samuel Linde (1771–1847), lingvista, knihovník a lexikograf polštiny
- Fryderyk Skarbek (1792–1866), ekonom, romanopisec, historik, sociální aktivista, správce, politik a penolog
- Zvi Hirsch Kalischer (1795–1874), ortodoxní rabín
- Fryderyk Chopin (1810–1849), skladatel a virtuózní klavírista období romantismu
- Julie Wolfthornová (1864–1944), německá malířka
- Władysław Dziewulski (1878–1962), astronom a matematik.
- Hermann Rauschning (1887–1982), německý konzervativní reakcionář
- Roman Ingarden (1893–1970), filozof
- Lotte Jacobiová (1896–1990), americká portrétní fotografka a fotožurnalistka
- Elżbieta Zawacka (1909–2009), univerzitní profesorka, instruktorka skautingu, agentka SOE a bojovnice za svobodu během druhé světové války
- Tony Halik (1921–1998), filmový operátor, dokumentarista, autor cestopisů, cestovatel, průzkumník a polyglot
- Kazimierz Serocki (1922–1981), skladatel
- Bodo Tümmler (* 1943), německý běžec na střední tratě
- Aleksander Wolszczan (* 1946), astronom
- Bogusław Linda (* 1952), herec
- Michał Zaleski (* 1952), politik
- Jadwiga Rappéová (* 1952), operní kontraaltka
- Waldemar Fydrych (* 1953), polský aktivista, vůdce hnutí Oranžová alternativa
- Jerzy Wenderlich (* 1954), politik
- Joanna Scheuring-Wielgusová (* 1972), politik
- Piotr Głowacki (* 1980), herec
- Tomasz Wasilewski (* 1980), filmový režisér a scenárista
- Olga Bołądźová (* 1984), herečka
- Adrian Kubicki (* 1987), generální konzul Polské republiky v New Yorku[9]
Sport
[editovat | editovat zdroj]- Teresa Weynaová (* 1950), tanečnice na ledě
- Tomasz Warczachowski (* 1974), fotbalista
- Michał Gołaś (* 1984), silniční cyklista
- Adam Waczyński (* 1989), basketbalista
- Michał Kwiatkowski (* 1990), silniční cyklista
- Katarzyna Zillmannová (* 1995), veslařka
- Jakub Piotrowski (* 1997), fotbalista
Mezinárodní vztahy
[editovat | editovat zdroj]Na počest sesterského vztahu Toruně s Filadelfií v Pensylvánii nese 2 km dlouhá ulice vedoucí převážně mezi řekou Vislou a hradbami Starého Města a samotným bulvárem jméno Bulwar Filadelfijski (Philadelphia Boulevard).
Ślimak Getyński je jedním z pruhů spojujících Piłsudského most / třídu Jana Pavla II. s Bulwar Filadelfijski na jejich křižovatce v centru města. Ctí tak vztah s Göttingenem, jeho název je odvozen od půlkruhového tvaru ulice (polské slovo ślimak znamená „hlemýžď“).
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Partnerskými městy Toruně jsou:[10]
Čadca, Slovensko, 1996
Göttingen, Německo, 1978
Hämeenlinna, Finsko, 1989
Leiden, Nizozemsko, 1988
Filadelfie, USA, 1976
Swindon, Velká Británie, 2003[11][12]
Luck, Ukrajina, 2008
Novo mesto, Slovinsko, 2009
Kuej-lin, Čína, 2010
Bývalá partnerská města:
Kaliningrad, Rusko, 1995–2022 (partnerství ukončeno kvůli ruské invazi na Ukrajinu)[13]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Prevét (záchodová věž) křižáckého hradu (Dansk) -
Městské hradby a Mostecká brána -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Toruni -
Měšťanský dvůr (15. st.) a Strážní bašta (18. st.) -
Šikmá věž -
Radnice na rynku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-04].
- ↑ Local Data Bank [online]. Statistics Poland [cit. 2022-07-21]. Dostupné online.
- ↑ History of Toruń [online]. www.torun.pl [cit. 2017-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Toruń stolicą Polski? Przez trzy tygodnie [online]. Interia Nowa Historia [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ VisitTorun: Torun Guide - Home [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Jakość życia w polskich miastach - ranking - Urbnews.pl [online]. 2015-12-02 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Galérie umění
- ↑ Festival Probaltica
- ↑ Consul General in New York - Poland in US [online]. Poland in US - Gov.pl website. Dostupné online.
- ↑ Miasta bliźniacze Torunia [online]. [cit. 2013-08-22]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Heritage Twin Towns [online]. 2003-2009 Swindon Borough Council [cit. 2009-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-03.
- ↑ Torun - Twin Town in Poland [online]. swindon.gov.uk [cit. 2009-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-08.
- ↑ Radni Torunia zerwali współpracę z rosyjskim miastem, choć prezydent był przeciwny [online]. 2022-03-03 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Toruň na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Toruň ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- (anglicky) www.visittorun.pl – Informace o Toruni pro turisty]
- torun.com.pl – Virtuální Toruň
- www.tii.pl Archivováno 24. 9. 2004 na Wayback Machine. – Toruňský internetový informátor
- Polská Toruň už od středověku voní perníkem České noviny 14. 11. 2010
