(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Vyšší Brod – Wikipedie Přeskočit na obsah

Vyšší Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vyšší Brod
Vyšebrodský klášter, dominanta města
Vyšebrodský klášter, dominanta města
Znak města Vyšší BrodVlajka města Vyšší Brod
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecVyšší Brod
Obec s rozšířenou působnostíČeský Krumlov
(správní obvod)
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°36′58″ s. š., 14°18′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 564 (2024)[1]
Rozloha69,76 km²[2]
Nadmořská výška571 m n. m.
PSČ382 73
Počet domů630 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.7
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa městského úřaduMíru 250
382 73 Vyšší Brod
podatelna@mestsovyssibrod.cz
StarostaJUDr. PhDr. Ing. Jindřich Hanzlíček, DiS.
Oficiální web: www.mestovyssibrod.cz
Vyšší Brod
Vyšší Brod
Další údaje
Kód obce545848
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyšší Brod (německy Hohenfurth) je město v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji. Leží na horním toku řeky Vltavy na nejvýchodnější výspě Šumavy. Město je součástí dobrovolného svazku obcí Vyšebrodsko. Dle polohy jádra obce je nejjižnějším městem České republiky a dle celého území obce i nejjižnější obcí ČR – nejjižněji položený bod se nachází v katastru místní části Dolní Drkolná, 48°33′9″ s. š., 14°19′59″ v. d..[zdroj?]

Ve městě se nachází cisterciácký vyšebrodský klášter, ve kterém je mj. pobočka Poštovního muzea.[4] Ve Vyšším Brodu začíná, díky Lipnu, prakticky neustále splavný úsek toku Vltavy, který je nejnavštěvovanější vodáckou trasou v České republice.[5] Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 2 600[1] obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Vyšebrodský klášter – kostel Nanebevzetí Panny Marie
Klášter Vyšší Brod

Město se rozkládá okolo již neexistujícího brodu, na jehož místě překračovala Vltavu středověká kupecká stezka z Lince do Čech.[6] Osada na místě města vznikla nejpozději ve 12. století a náležela k Rožmberskému panství. V roce 1259 zde Vok I. z Rožmberka založil spolu s mnichy z Wilheringu cisterciácký klášter a osadu s rozsáhlými pozemky v okolí jim daroval.[6] Status města Vyšší Brod obdržel na základě dekretu císaře Františka Josefa I. v roce 1870. V roce 1909 začala být z podnětu průmyslníka Arnošta Poráka a opata Bruna Pammera budována železniční trať Rybník – Lipno nad Vltavou, která byla dokončena a otevřena na konci roku 1911 a zajistila městu železniční spojení.

Jelikož městu drtivě dominovalo německojazyčné obyvatelstvo, v 19. a 20. století se mu národnostní třenice vyhýbaly. Po vzniku Československa začal postupně stoupat podíl českojazyčného obyvatelstva, pročež zde byla otevřena i českojazyčná škola. Začínala v říjnu 1920 jako jednotřídka v domě patřícím vyšebrodskému klášteru, protože Němci ovládané zastupitelstvo jí odmítlo poskytnout prostory města. Otevření školy pro jistotu asistovala armáda a učitel z bezpečnostních důvodů zpočátku přespával na četnické stanici. První rok bylo přihlášeno 21 žáků, druhý 26 (z nichž ovšem stěží polovina uměla česky). Počet žáků rychle rostl, v letech 1923-4 jich bylo již 36, takže škola začala fungovat jako dvoutřídka. V roce 1925/6 pak byla s pomocí Národní jednoty pošumavské na náklady státu zbudována pro školu její vlastní budova, která zahrnovala vedle dvoutřídky a dalších prostor i mateřskou školu.[7]

V září 1938 se stal Vyšší Brod místem těžkých bojů mezi československými ozbrojenými silami a německými bojůvkami. 28. září zaútočil Freikorps podporovaný místními německými obyvateli na jednotky SOS, které se na druhý den ráno musely stáhnout na levý břeh Vltavy. Ještě týž den však SOS dorazila pomoc v podobě cyklistické roty a obrněného vlaku a město bylo rychle dobyto zpět.[8] Mnichovskou dohodou však vzápětí Vyšebrodsko společně s mnoha dalšími pohraničními oblastmi připadlo Německu.

Nacisté za své vlády zrušili a zabrali vyšebrodský klášter, jehož mniši proti nim vystupovali, a využívali ho jako sklad naloupených uměleckých a historických předmětů. Vládu Němců ve městě ukončil 6. května 1945 příchod americké armády, s níž svedli na přístupech k městu několik drobných a předem beznadějných střetnutí.[9][10]

Většina obyvatel byla do roku 1945 německé národnosti, po vysídlení většiny původních obyvatel došlo k nedokonalému dosídlení nepůvodním obyvatelstvem. Vyhnána byla i většina mnichů z obnoveného vyšebrodského kláštera. V roce 1950 byl klášter přepaden Státní bezpečností, která jej násilím zabrala a zbylé mnichy odvezla do internace (viz Akce K).

V roce 1959 byla na jih od města vytvořena železná opona, za níž zůstalo jen malé množství obyvatel ve vesničkách Studánky a Dolní Drkolná.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Po otevření hranic v roce 1989 význam města silně vzrostl, neboť odtud vede přímá silnice na silniční hraniční přechod Studánky – Weigetschlag – Bad Leonfelden.[11] Ve městě vznikla řada nových ubytovacích a stravovacích zařízení, drobných služeb (pekárna, různé prodejny převážně vietnamských majitelů) včetně nočních klubů. V roce 1990 se do vyšebrodského kláštera vrátili mniši. Dne 1. ledna 2004 mělo město 2628 obyvatel. V roce 2008 zde byl založen minipivovar Jakub.[12]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vyšším Brodě.

Místní části

[editovat | editovat zdroj]
  • Vyšší Brod (k. ú. Vyšší Brod; zahrnuje Kozinec)
  • Dolní Jílovice (k. ú. Bolechy; levý břeh Vltavy; zahrnuje osady či samoty Lomský Dvůr, Lopatné, Kyselov, Bolechy, Hradový a železniční stanici Čertova Stěna)
  • Herbertov (k. ú. Herbertov; zahrnuje osady či samoty Herbertov, U Zastávky, železniční zastávky Těchoraz a Herbertov)
  • Těchoraz (k. ú. Herbertov)
  • Dolní Drkolná (k. ú. Dolní Drkolná a Svatomírov; zahrnuje osady či samoty Dolní Drkolná, Horní Drkolná, Mlýnec, Radvanov)
  • Hrudkov (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy, zahrnuje železniční stanici Vyšší Brod klášter)
  • Lachovice (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy)
  • Studánky (k. ú. Studánky u Vyššího Brodu; zahrnuje osadu či samotu Bystrá)

Turistika

[editovat | editovat zdroj]
Čertova stěna – Luč, lokalita řeky Vltavy pod kamenným mořem mezi Lipnem I a II

Pěší turistika

[editovat | editovat zdroj]

Město i s okolím je turisticky vysoce atraktivní. Přímo na kraji města se nachází cisterciácký klášter, ve městě samém pak ještě děkanský kostel svatého Bartoloměje. V komplexu kláštera má své sídlo také Poštovní muzeum.

V těsné blízkosti města se nachází poutní místo Maria Rast am Stein. Z přírodních zajímavostí je zde Přírodní park Vyšebrodsko (v podstatě celé území pravého břehu Vltavy) a národní přírodní rezervace Čertova stěna-Luč. Od kláštera do údolí Menší Vltavice vede naučná trasa Opatská stezka.

Pro přechod do Rakouska (v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic) je určena turistická stezka Radvanov - Rading.[11]

Cykloturistika

[editovat | editovat zdroj]

V obci Vyšší Brod začíná tzv. šumavská cyklostezka, která vede po levém břehu Vltavy přes Čertovu stěnu a Loučovice k hrázi Lipenské přehrady. Odtud dále po levém břehu Lipna až do Nové Pece a do hloubi národního parku Šumava. Úsek cyklostezky Vyšší Brod – Nová Pec byl dokončen za příspěvku z fondu Phare v roce 1999.

Po pravém břehu Vltavy a Lipna vede z Vyššího Brodu do Nové Pece druhá cyklostezka, která využívá staré vojenské asfaltové cesty. Tato cyklostezka je terénně náročnější, hned za obcí Vyšší Brod stoupá do poměrně strmého kopce, navíc je povrch cesty značně poničen, s chybějícími kusy asfaltu a dírami, takže se doporučuje zde jezdit jen na horských kolech a se zvýšenou opatrností.

Pod vyrovnávací elektrárnou Lipno II je výchozí kemp vodáků pro sjíždění Vltavy

Vodní turistika

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Vltava Vyšší Brod-Boršov nad Vltavou.

U Vltavy mezi klášterem a železniční stanicí Vyšší Brod-Klášter (trať Lipno nad Vltavou – Rybník) se nachází kemp, který je hojně využívaný zejména vodáky, neboť u něj začíná splavný úsek dolní Vltavy. Vltava mezi Vyšším Brodem a Boršovem nad Vltavou je vodácky nejfrekventovanější řekou v České republice (a zřejmě i v Evropě).[zdroj⁠?!] Průměrně zde projede v sezóně 1 000 až 1 500 lodí denně, ale za obzvlášť pěkného počasí se o víkendech, zejména kolem svátků 5. a 6. července může denní frekvence překročit i 2 500 lodí.[zdroj⁠?!]

Za vysokou popularitu řeky Vltavy může především dodržování stálého minimálního průtoku z přehradní nádrže Lipno II., pod jejíž hrází se zmiňovaný kemp nalézá. Tento minimální průtok činí 6 m³/s a je dostatečný pro splouvání řeky v celém zmíněném úseku (jen u těžších kánoí může být problematický krátký úsek pod jezem u Herbertova). Při plánování výletu tak nejsou vodáci odkázáni na dostatečné srážky, jako je tomu v případě řady dalších českých řek. Ve Vyšším Brodě funguje také několik půjčoven lodí a navíc České dráhy speciálním vlakem vozí lodě z Českých Budějovic.

Významné postavy Vyššího Brodu

[editovat | editovat zdroj]
Leopold Wackarž
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam opatů cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Po městě byla pojmenována planetka č. 121089, která byla objevena v roce 1999 Milošem Tichým z kleťské hvězdárny.[14]
  • Ve čtvrtém díle šesté série seriálu Black Mirror (Netflix, 2023) se děj částečně odehrává u místa v České republice, pojmenovaného jako “Vssi Blod”. Pravděpodobně jde o ne příliš povedený přepis názvu města.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Poštovní muzeum Vyšší Brod. www.postovnimuzeum.cz [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ http://www.raft.cz/cechy/vltava.aspx
  6. ↑ a b LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982. S. 328. 1. vydání. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. loucovice-historie.cz [online]. [cit. 2017-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-08. 
  8. ↑ http://www.rozhlas.cz/cb/publicistika/_zprava/jihoceske-pohranici-v-zari-1938-jen-tak-neodevzdali-bojovalo-se-ve-vyssim-brode-i-krumlove--1655843
  9. ↑ http://www.valka.cz/13188-Chronologie-osvobozeni-zapadnich-Cech-jednotkami-3-U-S-Army-
  10. ↑ Archivovaná kopie. otik.uk.zcu.cz [online]. [cit. 2016-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-06. 
  11. ↑ a b Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ Pivovar Jakub, Vyšší Brod. beerweb.cz [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Millauer, Franz Xaver Maximillian, 1784–1840 - Portaro - katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2020-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-01. 
  14. ↑ http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-121089

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.
  • ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. České Budějovice: Veduta, 2006. 313 s. ISBN 80-86829-19-7. 
  • FRÖHLICH, Jiří. Archeologické nálezy na Vyšebrodsku. Výběr: Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. Roč. XXXVIII (2001), čís. 3.
  • HAJNÁ, Milena. Rožmberkové. Cestovní průvodce. České Budějovice: NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. 302 s. ISBN 978-80-85033-32-8. S. 205–209. 
  • KAINDL, Dominik. Dějiny kláštera Vyšší Brod v Čechách. Libice nad Cidlinou: Gloriet ve spolupráci s Cirsterciáckým opatstvím Vyšší Brod, 2008. 204 s. ISBN 978-80-87216-06-4. 
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
  • SCHUSSER, František. Putování za růží a lilií: Cesty a stezky času od Malše a Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2007. ISBN 978-80-86829-29-6, ISBN 80-86829-29-4.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Vyšší Brod
Části obce
Ostatní
Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Český Krumlov
Benešov nad Černou • Besednice • Bohdalovice • Brloh • Bujanov • Černá v Pošumaví • Český Krumlov • Dolní Dvořiště • Dolní Třebonín • Frymburk • Holubov • Horní Dvořiště • Horní Planá • Hořice na Šumavě • Chlumec • Chvalšiny • Kájov • Kaplice • Křemže • Lipno nad Vltavou • Loučovice • Malonty • Malšín • Mirkovice • Mojné • Netřebice • Nová Ves • Omlenice • Pohorská Ves • Polná na Šumavě • Přední Výtoň • Přídolí • Přísečná • Rožmberk nad Vltavou • Rožmitál na Šumavě • Soběnov • Srnín • Střítež • Světlík • Velešín • Větřní • Věžovatá Pláně • Vyšší Brod • Zlatá Koruna • Zubčice • Zvíkov • vojenský újezd Boletice
legenda: město, městys.
Města ležící u Vltavy
Města na Vltavě
(po proudu)
Kategorie: Sídla na Vltavě
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vyšší_Brod&oldid=24304584“