(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Vysoká (okres Bruntál) – Wikipedie Přeskočit na obsah

Vysoká (okres Bruntál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vysoká
Vysoká ze silnice č. 457
Vysoká ze silnice č. 457
Znak obce VysokáVlajka obce Vysoká
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMěsto Albrechtice
Obec s rozšířenou působnostíKrnov
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°15′41″ s. š., 17°35′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel328 (2024)[1]
Rozloha17,12 km²[2]
Nadmořská výška280 m n. m.
PSČ793 99
Počet domů160 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduVysoká 90
793 99 Osoblaha
ouvysoka.starosta@tiscali.cz
StarostaRadim Hranec
Oficiální web: www.obec-vysoka.cz
Vysoká
Vysoká
Další údaje
Kód obce597970
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vysoká (německy Waissak[4], polsky Wysoka) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 328[1] obyvatel.

Poloha

[editovat | editovat zdroj]

Obec Vysoká sousedí na severu s Polskem (gmina Lubrza), na východě s Dívčím Hradem, na jihu s Liptaní a na západě s Jindřichovem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 31,5 km a od krajského města Ostrava 69 km.

Geomorfologicky patří Vysoká k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Nejvyšším bodem je kopec Stráž (494 m n. m.) nad Pitárným na hranici s Liptaní, dále Velký kopec (452/451 m n. m.) rovněž nad Pitárným a Vysoká (451/440 m n. m.) na katastru Bartultovic.

Území Vysoké patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká ze západu na východ pod názvem Petrovický potok a v Pitárném z jihozápadu přijímá potok Mušlov a od soutoku s Mušlovem se již nazývá Osoblaha. Státní hranici v části Bartultovice tvoří Hraniční potok (se svým bezejmenným pravobřežním přítokem), který odtéká do Polska, kde se vlévá do říčky Prudník.

Území obce pokrývá z 63 % zemědělská půda (43,5 % orná půda, 17 % louky a pastviny), z 29,5 % les a z 6 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Název

[editovat | editovat zdroj]

Až do 19. století je jméno vesnice doloženo jako německé Weisack (s pravopisnými obměnami), které však vzniklo hláskovou úpravou původního českého Vysoká. To bylo koncem 19. století v češtině obnoveno.[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267.

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Vysoká podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6][7][8][9]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1973 2016 1793 1699 1573 1379 1253[p 1] 569 552 442 394 305 302[p 2]
  1. ↑ z toho: 15 Čechoslováků, 1165 Němců; 1246 řím. kat., 6 evang., 1 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 264 Čechů, Moravanů a Slezanů, 35 Slováků, 1 Polák; 105 řím. kat., 166 bez vyzn.

V celé obci Vysoká je evidováno 168 adres : 163 čísel popisných (trvalé objekty) a 5 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 150 domů, z toho 81 trvale obydlených. Ke dni 25. 3. 2010 zde žilo 351 obyvatel.

Počet obyvatel samotné Vysoké podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6][7][8][9]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 444 416 380 362 338 340 309[p 1] 196 159 143 194 160 160
  1. ↑ z toho: 3 Čechoslováci, 295 Němců; 308 řím. kat., 1 evang.

V samotné Vysoké je evidováno 53 adres, vesměs čísla popisná.[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 47 domů, z toho 31 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Urbana

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 715. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 762.
  6. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. 
  7. ↑ a b Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58. 
  8. ↑ a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083. 
  10. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-01. 
  11. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-14]. Identifikátor záznamu 134124 : Kostel sv. Urbana. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Vysoká
Části obce
Města a obce okresu Bruntál
Andělská Hora • Bílčice • Bohušov • Brantice • Bruntál • Břidličná • Býkov-Láryšov • Čaková • Dětřichov nad Bystřicí • Dívčí Hrad • Dlouhá Stráň • Dolní Moravice • Dvorce • Heřmanovice • Hlinka • Holčovice • Horní Benešov • Horní Město • Horní Životice • Hošťálkovy • Janov • Jindřichov • Jiříkov • Karlova Studánka • Karlovice • Krasov • Krnov • Křišťanovice • Leskovec nad Moravicí • Lichnov • Liptaň • Lomnice • Ludvíkov • Malá Morávka • Malá Štáhle • Město Albrechtice • Mezina • Milotice nad Opavou • Moravskoslezský Kočov • Nová Pláň • Nové Heřminovy • Oborná • Osoblaha • Petrovice • Razová • Roudno • Rudná pod Pradědem • Rusín • Rýmařov • Ryžoviště • Slezské Pavlovice • Slezské Rudoltice • Stará Ves • Staré Heřminovy • Staré Město • Světlá Hora • Svobodné Heřmanice • Široká Niva • Třemešná • Tvrdkov • Úvalno • Václavov u Bruntálu • Valšov • Velká Štáhle • Vrbno pod Pradědem • Vysoká • Zátor
legenda: město, městys.
Města a obce správního obvodu obce s rozšířenou působností Krnov
Města a obce správního obvodu obce s rozšířenou působností Krnov
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vysoká_(okres_Bruntál)&oldid=23128952“