-s: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Smazaný obsah Přidaný obsah
fix |
|||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
#* {{Příklad|cs|ses|*jsi se}} ''(nespis.)'' |
#* {{Příklad|cs|ses|*jsi se}} ''(nespis.)'' |
||
#* {{Příklad|cs|sis|*jsi si}} ''(nespis.)'' |
#* {{Příklad|cs|sis|*jsi si}} ''(nespis.)'' |
||
#* {{Příklad|cs|Za deset |
#* {{Příklad|cs|Za deset litrů říkals?|Říkal jsi za deset litrů?}} |
||
== finština == |
== finština == |
Aktuální verze z 4. 7. 2023, 07:51
čeština
[editovat]přípona
[editovat]význam
[editovat]- příklonné s; vytváří zkrácené jednoslovné variantní tvary ke slovesným tvarům druhé osoby jednotného čísla mužského rodu slovesa být
- byls – byl jsi; Byls včera v Praze? – Byl jsi včera v Praze?
- koliks – kolik jsi
- tys – ty jsi
- volals – volal jsi
- žes – že jsi
- ses – *jsi se (nespis.)
- sis – *jsi si (nespis.)
- Za deset litrů říkals? – Říkal jsi za deset litrů?
finština
[editovat]přípona
[editovat]význam
[editovat]- (se základní číslovkou) tvoří řadovou číslovku
- (s řadovou číslovkou) tvoří název zlomku
- (s druhou osobou imperativu) modifikuje větu, obsahuje lehčí důraz a netrpělivost
- Tules nyt tänne! – Tak pojď sem!
- (v neformálním rozhovoru) modifikuje větu, zlehčuje tón a dělá rozhovor důvěrnějším
- Mitäs kuuluu? – Jakpak se máš?
poznámky
[editovat]- PREININGER, Mikuláš. Příklonné -s v mluvené češtině. Praha, 2017 [cit. 2020-12-07]. 50 s. Bakalářská. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jan Chromý. . Dostupné online.