škádlit
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]dělení
[editovat]- škád-lit
sloveso
[editovat]- nedokonavé
- tranzitivní
význam
[editovat]- verbálně někoho dráždit přátelským způsobem ( - a nikoliv eroticky)
- Pane Giovanni, Vy mě ale jen tak škádlíte, že? Ve skutečnosti to nemyslíte vážně...
- Co se škádlívá, rádo se mívá.[1]
- Kristinka ale stála u okna a pranic se za slze nestyděla, až pan otec k ní přistoupna, pikslou na rameno jí klepl, šeptaje: „Viď, to ty si myslíš, až mně budou tak přát!“ — „Vy, pane otče, vždycky musíte člověka škádlit,“ povídalo děvče a oči utřelo.[2]
- Když tu pracoval den co den, počaly jej jeptišky škádlit a vyvádět mu všeliké kousky, jak to mnozí činívají němým, a říkaly mu nejdarebnější průpovídky, domnívajíce se, že jim nerozumí.[3]
- „Emilko, moje zlatá duše!“ promluvil tonem prosebným, a znovu se vedle dívky posadiv, důvěrně se k ní naklonil. „Neškádli mne! Nedělej se jinak, než jak si tě přeji, abys byla, a jak vskutku býti můžeš, kdybys chtěla tu kůru setřásti, kterouž obyčejné vychování okolo srdce tvého položilo.“[4]
překlady
[editovat]synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ české přísloví
- ↑ NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola IX, s. 116–129.
- ↑ Giovanni Boccaccio: Dekameron/Den třetí/Povídka prvá, překlad Jan J. Benešovský-Veselý, 1897
- ↑ Josef Kajetán Tyl: Sestry/2.