husy

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦʊsɪ]

homofony

• Husi

dělení

• hu-sy

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. genitiv singuláru substantiva husa
   • Náš kocourek, rudovousek, nesněd' nám jen husy kousek, on sněd' celou hus!
   • Netrvalo dlouho, přišla hospodyně pro husu a kohoutek ku svému ustrnutí zcela dobře slyšel, co povídala hospodáři. „Pantáto, jedné husy budeme mít málo na posvícení, dám na pekáč ještě kohouta.“
2. nominativ plurálu substantiva husa
   • V kaluži sprahlé návsi husy křičí, a dobytka řev duní v táhlém echu.
3. akuzativ plurálu substantiva husa
   • Nebudete nic dělávat, na peci na louči spávat, pěkně vám ujde čas; kdyby vás to netěšilo, věděla bych také dílo, moh' byste husy pást.
   • Potkal jsem studánku a řekli jsme si více, než lidé říci mohou si. Pak, když jsem odcházel od této křtitelnice, usmíval jsem se na husy.
4. vokativ plurálu substantiva husa