koudel
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈkɔʊ̯dɛl]
dělení
[editovat]- kou-del
etymologie
[editovat]Souvisí s nářečním kudla (psice, původně z kudlatý, tj. chundelatý pes)[1] a jeho praslovanský předchůce *kodělь snad souvisí i s *kǫdrь/*kǫdra (kudrna), z kterého je i staročeské kudra a z něho současné kudrna.[2] Vyvinulo se ze staročeského kúdele, později též kúdel,[3] to ze staroslověnského кѫдѣль, kądêlь,[4] to z již uvedeného praslovanského *kǫdelь, *kǫdělь.[5] Tito předci byli odlišného významu. Zatímco v češtině se jedná o odpadkový produkt při opakovaném česání rostlinné suroviny využívaný například pro vycpávání mezer mezi trámy roubenky a někdy i k výrobě méně kvalitní příze, ve staročeštině ještě slovo označovalo kvalitní vlákna z prvotního česání, která byla určená a vhodná ke spředení. Význam se tak časem posunul.[6] Původního významu se drží slovenské kúdeľ, ruské кудель nebo куделя, polské kądziel a ukrajinské куделя. Jiného významu jsou příbuzná slova: srbochorvatské кудеља a slovinské kodelja (konopné vlákno) a bulharské къделя (svazek vlněných vláken).
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | koudel | koudele |
| genitiv | koudele | koudelí |
| dativ | koudeli | koudelím |
| akuzativ | koudel | koudele |
| vokativ | koudeli | koudele |
| lokál | koudeli | koudelích |
| instrumentál | koudelí | koudelemi |
význam
[editovat]- vyčesaná odpadová krátká a hrubší vlákna z rostlin jako je len, konopí, juta, apod. při jejich zpracovávání na přízi
překlady
[editovat]související
[editovat]fráze a idiomy
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Český jazykový atlas. Díl 2. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0574-9. Heslo „2 angrešt“.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „kudrna“, s. 332.
- ↑ VAJDLOVÁ, Miloslava, a kol. Elektronický slovník staré češtiny. Praha : Oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, [cit. 2020-03-26]. Kapitola kúdele.
- ↑ GEBAUER, Jan. Slovník staročeský. Praha : Academia / Ústav pro jazyk český, [cit. 2020-03-26]. Kapitola kúdele.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „koudel“, s. 317-318.
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 5. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 866 s. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. ISBN 978-80-7422-048-7. Heslo „koudel“, s. 284.
externí odkazy
[editovat]
Článek Koudel ve Wikipedii