pozdravíce
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pɔzdraviːt͡sɛ]
dělení
[editovat]- po-zdra-ví-ce
sloveso
[editovat]význam
[editovat]- (archaicky) přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa pozdravit
- „Ať se nebojí, já to srovnám,“ řekla kněžna; na to pokynula komtesse k odjetí, obě vsedly na koně a vlídně pozdravíce společnost, rychlým cvalem ujížděly k zámku.[1]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola IX, s. 116–129.