senilní

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsɛnɪlɲiː]

dělení

• se-nil-ní

etymologie

• Z latinského senilis — stařecký, odvozeného od substantiva senex.

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	senilní	senilní	senilní	senilní	senilní	senilní	senilní	senilní
genitiv	senilního	senilního	senilní	senilního	senilních	senilních	senilních	senilních
dativ	senilnímu	senilnímu	senilní	senilnímu	senilním	senilním	senilním	senilním
akuzativ	senilního	senilní	senilní	senilní	senilní	senilní	senilní	senilní
vokativ	senilní	senilní	senilní	senilní	senilní	senilní	senilní	senilní
lokál	senilním	senilním	senilní	senilním	senilních	senilních	senilních	senilních
instrumentál	senilním	senilním	senilní	senilním	senilními	senilními	senilními	senilními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	senilní
komparativ	senilnější
superlativ	nejsenilnější

význam

1. na sklonku života projevující snížené duševní schopnosti; sešlý věkem
   • No dovolte! Mám už sice svoje roky, ale senilní ještě nejsem!
   • Jednou z Google bomb první dekády třetího tisíciletí bylo i spojení „senilní ješita“, které odkazovalo na Václava Klause.
2. (v lékařství) stařecký
   • senilní plaky, senilní keratom

překlady

1. sešlý věkem

   • angličtina: gaga, senile
   • němčina: senil
   • ruština: сенильный
   • řečtina: παλίμπαις, γεροντικός
2. —

slovní spojení

• senilní demence
• senilní plak
• senilní keratom

synonyma

1. stařecký
2. stařecký
3. stařecký

související

• senilnost
• senilita
• presenilní