rámě

See also: rame

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech rámě, from Proto-Slavic *ormę.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈraːmɲɛ]

Noun

rámě n

1. (literary or archaic) Alternative form of rameno (“shoulder (body part)”)

Declension

Declension of rámě (n-stem neuter irreg-stem)

	singular	plural
nominative	rámě	ramena
genitive	ramena, ramene	ramenou, ramen
dative	rameni, ramenu	ramenům
accusative	rámě	ramena
vocative	rámě	ramena
locative	rameně, rameni, ramenu	ramenou, ramenech
instrumental	ramenem	rameny

Further reading

• “rámě”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rámě”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rámě”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

Alternative forms

• rameno (later)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ormę.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈraːmi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈraːmjɛ/

Noun

rámě n

1. shoulder
2. branch, division

Declension

Declension of rámě (n-stem irreg-stem)

	singular	dual	plural
nominative	rámě	rameně	ramena
genitive	ramene	ramenú	ramen
dative	rameni	ramenoma	ramenóm
accusative	rámě	rameně	ramena
vocative	rámě	rameně	ramena
locative	rameni	ramenú	rameniech
instrumental	ramenem	ramenoma	rameny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: rameno, rámě

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “rámě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění