Tam a tady
|
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Teorie Jindenosti. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
Problematika definic výrazů tam a tady a z nich vyplývajících vztahů se tu a tam řešila již v osmnáctém století a v průběhu dějin se do těchto výzkumů zapojila spousta nejrůznějších více i méně známých vědců. Zpočátku se vše zdálo býti naprosto zbytečným výzkumem, který uvítali především zahálkychtiví pseudovědci. Nakonec se ale ukázalo, že jde o věc velice význačnou, neboť činí absurdními mnohé dřívě běžně užívané a zaběhnuté výroky.
Paradoxita tohoto problému spočívá v relativitě těchto termínů, neboť:
- Tam je označení v podstatě libovolného místa, kde se nenacházíme, tedy kdekoli kromě tady.
- Tady (spisovněji zde, podrobnosti zde) oproti tomu označuje místo, kde jsme, ať už je to kdekoli.
Skutečné problémy nastanou, jsme-li na nějaké (blíže nedefinované) cestě a chceme se zeptat, zda-li už budeme v jejím cíli. K tomu se běžně užívají tyto fráze:
- Už jsme tam? je otázka zcela nesmyslná, uvážíme-li výše uvedenou definici, že tam je kdekoli, kde se nenacházíme, z čehož jasně vyplývá, že tam nemůžeme nikdy být, protože ať už jsme kdekoli, jsme tady, což vyplývá z definice druhé.
- Už jsme tady? je zase otázka naprosto zbytečná, protože tady jsme vždy, ať už jsme kdekoli.
Zajímavé ovšem je, že toto vše platí jen pro první osobu, tedy pozorovatele. Neboť není žádným problémem ani nepravdou, když o někom řeknete, že je tam či tady. To z tohoto paradoxu činí paradox v paradoxu.
- Příkladem správného označení je například odpověď na otázku „Kudy tam?“ – správná odpověď je „Tady tudy“, jak odpovídá pan farář na dotaz na cestu v Hošticích.