Výročí a oslavy

提供ていきょう:Necyklopedie
ナビゲーションに移動いどう 検索けんさく移動いどう
Prvomájový průvod ve Smiřicích

Výročí jsou pěkná, smutná, významná, bezvýznamná a jiná. Důležitá výročí je třeba náležitě oslavit. O tom není pochyb. V oslavách výročí vynikali v dobách budování socialismu soudruzi. Moudrá strana určila, které výročí je důležité a významné a také rozhodla, jak se bude slavit, zda prací, nebo manifestací všeho lidu. Prioritou vždy bylo: dobře se nažrat a ožrat. Mezi nejvýznamnější výročí patřila:

  • Vítězství pracujícího lidu
  • 1.máj
  • Den osvobození
  • Den znárodnění
  • VŘSR - nejdůležitější výročí

Oslava 1. máje[編集へんしゅう | ソースを編集へんしゅう]

Split-arrows.png Tento článek nemá nic společného s článkem Máj (čtvrť v Českých Budějovicích).

To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Řazení před slavnostními projevy

„První máj je jako smrt. Přijde a musíš jít.“

- Žák základní školy před prvomájovým průvodem (1975)

Již za kuropění vyrazila do ulic kutálka a za vyhrávání břeskných budovatelských pochodů a písní vyhnala lidi z postelí. Kde živé hudby nebylo, úkol splnil veřejný rozhlas. Otrávení lidé se pak pomalu trousili na předem stanovená shromaždiště, kde se formovaly průvody.

Zde již aktivisté určovali, kdo ponese portréty státníků a komunistických myslitelů a veličin, vlajky a transparenty s údernými hesly. Uliční udavači (důvěrníci) mezitím pilně zapisovali ty, kdo nezdobili okna sovětskými vlajkami. Další důvěrníci podchycovali ty, kteří do průvodu nešli a ještě měli řeči (našli se kupodivu i takoví smělci). Konečně byl průvod zformován a vyrazil na místo konání, nejlépe náměstí.

Na konci průvodu vždy jely alegorické vozy, propagující výsledky práce místních podniků a organizací

Obrovské hlavy Marxe, Lenina a Gottwalda se nesly v čele průvodu. Za nimi nesli vlajkonoši zástavy sovětské a jiných bratrských národů, po té pevným krokem mimo rytmus hudby kráčely v sevřeném šiku s odhodláním v oku Lidové milice, úderná to pěst dělnické třídy. Následovala školní dítka oděná ve slušivé pionýrské kroje, dále pak zemědělci pokud možno v krojích, nesoucí transparenty se socialistickými závazky, totéž pak ostatní pracující. Konec průvodu tvořili méně uvědomělí občané, kterým však dobrovolně nic jiného nezbývalo.

Za skandování revolučních hesel vyvolávaných placenými vyvolávači a vyhrávání kutálky došel průvod na náměstí, kde teprve vypukla ta pravá oslava. Zde již byla postavena provizorní řečnická tribuna, patřičně vyzdobena srpy, kladivy, pěticípými hvězdami a dalšími národními symboly, již plně obsazena čelnými představiteli lidu a Sovětské armády. Vzadu na tribuně, za plentou, aby prostý lid neviděl, se funkcionáři již déle občerstvovali kořalkou. Jakmile byl došedší průvod zformován do sevřeného šiku, byla zahrána Československá a Sovětská hymna a vypukly projevy, často přerušované (po zvlášť zdařilých kecech řečníka) skandováním hesel placenou klakou.

Hesla byla typu:

  • "Ať žije SSSR!" (lid tajně dodával: ale za svoje)
  • "Se Sovětským svazem na věčné časy" (lidový dodatek: ale ani o vteřinu déle)
  • atd., atd.

Projevy byly pronášeny v tomto pořadí:

  • soudruh z OV KSČ
  • soudruh z MNV
  • zástupce bratrské Sovětské armády
  • soudruh zemědělec a soudruh dělník

Samotný obsah projevů se nijak nelišil, řečník poukázal na dosažené úspěchy při budování socialismu (pravda vyskytly se tu a tam i dílčí nedostatky, ale to soudruzi vbrzku napravíme), dále vyspílal a pohrozil imperialistům a válečným štváčům, domácím rozvratníkům ("Republiku si rozvracet nedáme soudruzi"), nastínil skvělou budoucnost všeho pracujícího lidu a skvělou a zářnou budoucnost naší mládeže, někdy také politoval vykořisťované pracující na prohnilém západě a poukázal na jejich nízkou životní úroveň. Jakmile se řečníci vykecali, byla zahrána Internacionála a Píseň práce, portréty velikánů a vlajky byly pohozeny na hromadu a dav se rozešel dílem ke stánkům s pivem, rumem a klobásami, dílem do hospod.

Dlužno podotknout, že k nalákání lidí na manifestaci sloužily mimo jiné stánky, které kramáři z Jednoty rozbili v zadní části náměstí, kde kromě alkoholu a buřtů bylo k dostání nedostatkové zboží, jako banány, pomeranče, jablka, toaletní papír či dámské vložky.

Oslavy VŘSR[編集へんしゅう | ソースを編集へんしゅう]

Oslava Velké říjnové socialistické revoluce se konala pravidelně 7. listopadu. Probíhala za tmy, osvětlena lampiony, které nesli promrzlí a zmodralí pionýři. Účast žáků základních devítiletých škol byla povinná. Po slavnostních proslovech vždy následoval závěrečný ohňostroj.

Dnešní oslavy[編集へんしゅう | ソースを編集へんしゅう]

Inu, už nic není jak bývalo. Žádný průvod, žádná hudba, žádné projevy, žádné skandování hesel. Pokud se něco slaví, pár lidí, pár slov, kytka a to je vše. Kde jsou ta slavná a velkolepá kladení věnců! Na druhou stranu je nutno objektivně konstatovat, že se nezdá, že by to lidem nějak zvlášť chybělo.